Jak pečovat o žíly v oblasti dolních končetin

cm nohy5

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Žilní a oběhový systém v oblasti dolních končetin je zdrojem častých zdravotních problémů. Pokud není v pořádku, může se problém projevit jako křečové žíly, bércové vředy, chronické žilní insuficience (nedostatečnost), žilní záněty a hluboká žilní trombóza. U některých nemocí je možné si vybrat doplňky stravy nebo přírodní kosmetiku jako doplněk celkové léčby, jiné patří plně do kompetence lékaře.

Žíly dolních končetin

Postavení žil dolních končetin je v našem těle v lecčems specifické. Základní funkci mají jako ostatní žíly – odvádějí krev z tkání směrem k srdci. U žil dolních končetin je problém zemská gravitace neboli přitažlivost. Není tak úplně jednoduché pro naše tělo přinutit krev proudit proti směru zemské gravitace. Naštěstí moudrá matka příroda na to pamatovala a vybavila žíly mechanismy, které pomáhají tlačit krev směrem vzhůru. Jsou dva různé typy pomocných mechanismů.

Prvním z nich jsou chlopně, které umožňují jen tok krve směrem nahoru a prostě ji nedovolí téci dolů. Tím druhým mechanismem je svalová pumpa, kdy při pohybu dolními končetinami stahy svalů vytlačují krev z nohou směrem k srdci.

Často se u nemocí žil dolních končetin můžeme setkat s označením “povrchový” nebo “hluboký”.  Je to dáno tím, že anatomicky existují v dolních končetinách dvě žilní řečiště – povrchový žilní systém a hluboký žilní systém. Ten povrchový probíhá poměrně kousek pod kůží, v oblasti stehna se “ponoří” do hloubky a zde se napojuje na druhý zmíněný systém, hluboký žilní systém. Ovšem, mezi nimi existují, řekněme “spojky”, které oba systémy propojují. Ovšem i tyto spojovací žíly jsou opatřeny chlopněmi, které, pokud je vše v pořádku, umožňují tok krve v jediném směru – z povrchového systému do hlubokého.

Pokud v tomto propojeném a složitém systému žil dolních končetin dojde někde k poruše, projeví se jako onemocnění těchto žil. O jaká onemocnění se může jednat?

Křečové žíly

Jsou též označovány jako žilní varixy nebo žilní městky. Může k nim dojít při chronické žilní insuficienci, kdy chlopně v žilách nefungují tak, jak mají a to umožní průtok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně umožňují jen tok z povrchového systému do hlubokého). Pak dojde k tomu, že žíly jsou přetíženy (větší objem krve, než obvykle) a rozšiřují se. Zde se jedná spíše o kosmetickou vadu, ale i v případě křečových žil může dojít k dalším zdravotním komplikacím, pokud se v nich krev hromadí delší dobu. K podobnému jevu může dojít i při trombóze žil hlubokého systému dolních končetin, to už je ale vážný problém.

Co se týče prevence, jejich vznik se nedá do jisté míry ovlivnit, je totiž až z 80% daný genetikou – čili, pokud měl křečové žíly někdo z rodičů, pak právě z 80% (pokud byly u jednoho z rodičů) či 90% (pokud byly u obou) vám také hrozí. K tomu musíme připočíst další rizikové faktory – dlouhé stání, hormonální antikoncepce (nebo hormonální substituce v případě klimakterických potíží), opakované těhotenství, obezita či vůbec nedostatek pohybu.

Preventivně je dobré udržovat určitý, řekněme pohybový režim – co nejvíce chodit a pokud je to možné i plavat či jezdit na kole. Pokud stojíme dlouho v práci – je dobré zkusit se protáhnout na špičkách, případně kroutit a houpat nohami. Samozřejmě je dobré dodržovat zásady zdravé výživy – nepřejídat se a zařadit více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku.

Je dobré užívat i některé přírodní látky – takové, které zpevňují žilní stěnu a dodávají jí pružnost. Pevná a pružná žilní stěna lépe odolává tomu, aby docházelo k jejímu trvalému rozšíření. K těmto látkám patří vitamin C neboli kyselina askorbová. Důležité jsou i některé vitamíny ze skupiny B. Vitamín B12 a B6 neboli pyridoxin jsou důležité pro osoby, které mají v anamnéze zvýšenou tendenci ke srážení krve. Vitamín B3 (niacin) pomáhá pro zlepšení cirkulaci krve a snížení hladiny “špatného” (LDL) cholesterolu v krvi. Vitamín E, který napomáhá správnému proudění krve. Je nepostradatelný pro stabilitu buněčných membrán. Rovněž v krevním řečišti zabraňuje destičkám, aby se shlukovaly a lepily se na cévní stěnu.

Velmi užitečnou látkou je rutin, někdy označovaný za vitamín P, který pozitivně zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Můžeme ho najít zejména v pohance. Dobrým pomocníkem je i výtažek z plodu kaštanu koňského neboli jírovec maďal, latinsky Aesculinum hippocastanum, který pozitivně působí na cévní stěny, zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz).

Chronická žilní insuficience (nedostatečnost)

Zde se jedná obecně o stav, kdy je narušeno fungování žilního systému dolních končetin. Vzniká právě při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilní systému, při nedostatečně fungujících chlopních v žílách v nohou, po proběhlé hluboké žilní trombóze nebo při již existujících křečových žilách. Ale stále platí i fakt, že křečové žíly mohou vzniknout jako následek chronické žilní nedostatečnosti. V případě chronické žilní nedostatečnosti jsou vhodné doplňky stravy, které v kombinaci obsahují látky, jenž různým způsobem pomáhají při této nemoci. Velmi často se vyskytuje aescin, což látka obsažená v semenech kaštanu koňského. Ta pomáhá zpevňovat cévní stěnu (snižuje jejich křehkost) a zlepšuje žilní cirkulaci.

Výtažek z rostliny gotu kola posiluje cévní stěny a zlepšuje průtok krve. Antioxidanty, například v listech a plodech borůvek posilují odolnost kapilár a tím i zlepšují průtok krve. Pevnost stěny cév podporuje i užívání vitaminu C nebo rutinu.

Bércové vředy

Bércové vředy v oblasti dolních končetin mohou mí tepenné nebo žilní příčiny, ale ty žilní označují odborníci jako častější. Příčinou jsou jiné déle trvající nemoci žil dolních končetin jako chronická žilní insuficience nebo křečové žíly. To má za následek porušení životaschopností tkání dolní končetin. Při výskytu dalších rizikových faktorů, ale i malém poranění, může pak lehce dojít k vzniku nehojícího se mokvavého a páchnoucího kožního vředu.

Příčinami tohoto onemocnění mohou být dědičná dispozice, obezita a prodělaný zánět hlubokých žil. Na vzniku se velkou měrou podílejí i nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání a do určité míry i věk. S tímto typem onemocnění se setkáváme velmi často zvláště u žen, které jsou náchylnější k jeho vzniku. Způsobuje velmi nepříjemné zdravotní komplikace a také sociální a psychické obtíže.

Jako doplněk pomáhá například beta glukan v kombinaci s včelím medem. Význam mají i antioxidanty, které podporují tvorbu kolagenu a elastinu, tím zlepšují chronickou žilní insuficienci, což rovněž pomáhá při hojení bércových vředů. Hojení bércových vředů napomáhá i řasa chlorella. Do okolí bércových vředů se dají aplikovat i antioxidanty (flavonoidy) obsažené v regeneračních krémech, které jsou obsaženy například v přípravku Ruticelit. K zevnímu ošetření bércových vředů lze použít Hemagel.

Tyto zmíněné tři nemoci – křečové žíly, chronická žilní nedostatečnost a bércové vředy sice patří jednoznačně do kompetence lékaře, ale sami můžete použít některé přírodní přípravky jako doplněk celkové léčby či přírodní kosmetiku. Vhodné je nicméně i o nich informovat ošetřujícího lékaře.

Zbývající dvě nemoci už patří zcela do rukou lékaře a není vhodné užívat doplňky stravy u nich, maximálně jen po výslovném předchozím souhlasu ošetřujícího lékaře.

Žilní záněty (tromboflebitida)

Zánět žil postihuje povrchový žilní systém dolních končetin. Může být doprovázen vznikem sraženiny. Zde je důležité zdůraznit, že tato sraženina (na rozdíl od sraženiny neboli trombu v hlubokém žilním systému) nemůže způsobit plicní embólii.

Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza)

Zde se už se jedná o vážný stav, kdy vznikne sraženina v hlubokém žilním systému. Postižená místa zfialoví a dojde k bolestivému otoku. Následkem může být smrtelně nebezpečná plicní embólie. Při níž se trombus (sraženina) dostane až do plicních cév, které ucpe.