Jak odstavit dlouhodobě kojené děti

Onen proces, kdy se snažíte odstavit dlouhodobě kojené dítko, řekněme po dvou až třech letech, může být nebývale náročný. Jedná se o pouto, nejhlubší a zároveň i nejněžnější, kterého lze po porodu přirozeně dosáhnout. Také já jsem kojila, celé tři roky, navzdory diabetu I. typu. Zde bych ráda podotkla, diabetičky I. typu, můžete-li, kojte, plně a dlouho. Kojení napomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru, snižuje nadužívání inzulínu, dovolí vám také o něco víc mlsat.

Kojení by mělo platit za naprosto bezprostřední úkon, který vyladíme dle potřeb děťátka. Každé z nich je jedinečné, se svými určitými potřebami a později i zvyklostmi. Řiďme se tedy raději, spíše nežli přemoudřelými knihami, intuicí. Za sebe mohu říci, že nikdy v mém životě nebylo nic samozřejmější, nežli právě toto. Věděla jsem, kdy, co, jak, možná i proto nám toto období vydrželo po celé tři krásné roky.

Ano, ale jak přestat? Jak ukončit tento naprosto samozřejmý a velmi něžný proces? Jak pomalu naučit dítko, aby pochopilo, že se čas naplnil? Jak sobě po letech dopřát zase spánek? Je vůbec ještě možné, že budu kdy spát déle, než 2 hodiny v kuse?

  1. Rozhodnout se. Jednoduše a přímo, rozhodnout se. Dát svému tělu, ale hlavně mozku najevo, že jsem si 100 % jistá, necouvnu. Svou nerozhodností nepodnítím v dítěti pochybu, kterou vycítí jako mou slabost. Rozhodnutí je skutečně oním prvním krokem, hrajte si s ním, otáčejte v myšlenkách, ubezpečte samu sebe, že jste si jista. Buďte statečná. Já sama tady mnohokrát zaškobrtla. Jednoho dne se však povedlo.
  2. Laskavé hovory s dítětem, krok číslo dva. Zkuste si uvědomit, že nyní ustává něco, co bylo naprostou a hlavně přirozenou součástí od první chvíle na světě. Něco, co tišilo, konejšilo, mírnilo bolest. Ať už zoubky, bříško, odřená kolena. Mléko a máma, hluboký klid a napojení. Pamatujete si na ty oči, které vás během sání pozorovaly? Laskavě a klidně? Zkuste jim vysvětlit, že ačkoli nyní něco končí, ona láska zůstává. Sama jsem svého syna dlouho po nocích nosívala a šeptala: „Maminka Tě miluje, stále bude, bude, navždycky.“ Pravděpodobně se něčemu takového rovněž nevyhnete. Zkuste pohádky, příběhy, které má rád či ráda, vymýšlejte, co budete dělat zítřejší den, kreslete, malujte, pouze však slovy. Děti jsou vnímavé, brzy pochopí. A když ne, zpívejte. Tiše a klidně, kolébejte do spánku.
  3. Pokud to jen trošku jde, poproste partnera či muže, aby s dítkem trávil co nejvíce času. Bazén, hřiště, jízda na kole. Abyste ty první dny měli všichni čas pro sebe. Pro své myšlenky, nabrali sílu neustoupit z rozhodnutí. Jste-li pro, dovolte určitě taktéž malý dárek, sladkost, něco, co je svátkem, co posvětí toto velké rozhodnutí, tento zcela přirozený čin.
  4. Věděly jste, že spousta bylin dovede celkem úspěšně snížit tvorbu mateřského mléka? Ať už hovoříme o mátě či šalvěji. Uvařte si čaj, limonádu, uchystejte mátový dezert. Recept na nápoj přikládám na konec tohoto článku.
  5. Citrón. Ano, čtete dobře, citrón. Nespletla jsem se, opravdu ne. Ačkoli jsem byla rozhodnutá a přímá, užívala si mátový čaj, hovořila k synovi, snažila se být co největší část dne bokem, vždy nastala chvíle, hlavně tedy před spaním, kdy se měl tendence mazlit a přisávat. Plakal a naříkal, rvalo mi to srdce. Až jednou… Zkusila jsem si na prsa aplikovat citrón. Jeho výraz nás okamžitě rozesmál, syna i mě. Začal se smát. A to mu zůstalo. Pochopil, že mlíčko dávno nechutná tak, jak byl zvyklý. A díky citrónu konečně prozřel. Bezbolestné, nenásilné, nakonec i milé. Doporučuji, citrón, citrón, citrón.
  6. Znovu otěhotněte. V průběhu těhotenství mléka výrazně ubývá, již tolik nechutná, stává se nezajímavé.

Co jsem si během probdělých nocí, kdy jsme ustávali od mléka, prožívala já?

Je noc, ta správná, vím, že to dneska již dokážu, v lásce k dítěti, v lásce k sobě. Mám sílu a vím, že ji nemůžu promarnit, dnes to zvládnu, jsem si jistá, už nepovolím. Řekla jsem si, že chci být důsledná, ale jak složit tuto zkoušku, zklamu-li na první metě?

Spím v tyto okamžiky s mužem odděleně. On je se synem. Snažím se usnout, nahoře slyším jemný pláč, stupňuje se, za chvíli opět, pak zas a zas. Trhá mi to srdce. Zkuste si vynásobit 365 x 3 a do toho ještě  zhruba x10.

Od první chvíle, pohledy z očí do očí, bezpečí, máma, máma, která voní. Konečně v dlaních, první úsměvy, projevy spokojenosti, máma, máma nejbližší.

Pláč neustává a ozývá se již i volání, musím nahoru, tohle nemá smysl. Hlavně to vydržet, být důsledná. Konečně jej držím, rozpláče se ještě víc, ale povídám mu, nepřestávám, vysvětluji, tiskne se ke mně, cítím všechny ty slzy, ale pořád opakuji, že ho mám moc ráda.

Pomalu přestává, ale je to jen okamžik a zase, nanovo, nový pláč, hledá a šátrá a ví, ale máma je tentokráte neoblomná. Povídám mu:

„Pamatuješ si na krále talířků? Když jsi vše snědl a pak se radoval, že jsi tím králem? Král tvaroháčků, jogurtů, nanuků a kuřecích nožek? Teď jsi král mlíčka. Všechno jsi jej vypil. Už není, ale maminka Tě má stejně moc ráda.“

Lehnu si k němu, tiskne mne, pořád, povídám mu pohádky, nechce je slyšet. Rád vozí věci a tak, povídám mu o kolečkách, na zahrádku, které dostane a bude mi v nich vozit ořechy, až budou padat a klidně i švestky a kamínky a třeba i želvu, když mu to dovolí. Usmívá se, smějeme se spolu, stále vysvětluji, to o králi.

Zívá, tiskne mne, tak jako nikdy, usíná, při mě, jsme si tak blízko. Jen co se pohnu, probudí se a opět se tulí, nepustí. Budí se a procitá, neustále, kontroluje, zda jsem s ním.  A já pořád opakuji: „Jak Tě mám ráda. Moc, stále, navždycky.“

Ráno se protáhneme jako kočky, směje se, dělá to taky, užívá si vše moc, láska, největší, statečná, moje, poklad hvězd a nádherný zdroj světla.

A teď šalvějová limonáda, ať je to vše vlastně o moc lehčí

  • 1 litr vody
  • 10 větších lístků šalvěje
  • 1 celá skořice, nedrcená
  • 2 zrnka kardamomu
  • šťáva z poloviny citrónu
  • sladidlo dle chuti
  • 1 PL goji
  • led

Příprava:

  1. Šalvěj zalijeme vroucí vodou a necháme vylouhovat.
  2. Následně přidáme celou skořici, zrnka kardamomu, dle potřeby dosladíme.
  3. Jakmile má limonáda pokojovou teplotu, přecedíme ji, přidáme citrónovou šťávu, goji.
  4. Podáváme s ledem.

Rozhodnete-li se, opravdu pevně držím pěsti. Zvládnete to, pro sebe i své dítě. Pokud jste zvládly kojit tak dlouho, zvládnete taktéž přirozeně přestat.

Zpět nahoru