Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešní článek nebude o tom, jak druhým nastavit hranice nebo jak říkat „NE“. Nebude ani o doplňování energie prostřednictvím jídla, pohybu na čerstvém vzduchu nebo spánku. Místo toho se zaměříme přímo na práci s vědomím. Řeč bude o naší vnitřní energii, jejíž zásoby jsou nekonečné. Proč však někdy její tok blokujeme? Proč se uzavíráme? Proč dovolíme, aby druzí ovlivňovali náš vnitřní stav?
Energie musí proudit
Přiznávám, že uměním udržet si na 100 % energii v přítomnosti druhých lidí zatím nevládnu. Ale znám, jaké to je, když energie v organismu silně proudí – pocit nepřemožitelnosti, jakési přirozené ochrany; radosti a štěstí. Bohužel se občas přistihnu v prožívání druhého extrému: když si nedám pozor a někdo ze mě energii vysaje, respektive já mu nevědomě dovolím, aby to udělal. Proto mě potěšila kniha Nespoutaná duše od Michaela A. Singera, která tento fenomén rozebírá více do hloubky. Radí, jak můžeme svou vlastní energii ovládat lépe.
Proč a kdy mizí naše energie
Vědomí se někdy na Východě popisuje jako sat-čit-ananda. Zjednodušeně řečeno, naší podstatou je radost a blaženost. Oceán energie. Singer píše, že někdy tuto energii můžeme cítit, jak námi proudí ve vlnách. Že tryská v našem nitru a že jediný důvod, proč tuto energii necítíme neustále, je ten, že ji blokujeme.
Jak umožnit, aby energie proudila?
Jiří Ledvinka kdysi pro Celostní medicínu pravil: „Zůstaňte v božím řádu.“ Aneb nedávejte pozornost problémům a tomu, co vás odvádí od „toho, co je vaše“. Singer to popisuje podobně. Zdůrazňuje nutnost být pozorný: „Existuje velmi jednoduchý způsob, jak zůstat otevřený proudu energie: zůstáváte otevřeni tím, že se prostě neuzavíráte. Je to opravdu tak jednoduché. Vše záleží na vašem rozhodnutí. Chcete zůstat otevření životu a přijímat vzácnou vnitřní energii? Nebo existuje něco, kvůli čem se vám opravdu vyplatí uzavřít se do sebe a uzavřít od toku energie? Zavírání se je zvyk a stejně jako každého zvyku se ho lze zbavit. Například můžete být typ člověka, který se bojí lidí a má tendenci se uzavírat do sebe, když se s někým setká. Vaším zvykem je zažívat napětí a uzavření, kdykoliv se k vám někdo přiblíží. Můžete se vytrénovat k opaku, tedy naučit se otevírat pokaždé, když někoho uvidíte“ (2024: 62).
Uzavření – otevření (příklad ze života)
Singer dále uvádí příklad, když se s námi někdo rozejde. U většiny lidí následuje prudký pokles energie. Zlomené srdce, únava, vyčerpání, deprese. Více či méně vědomě na vše rezignujeme, protože nevidíme východisko. Po třech měsících nám náš milý/-á volá s velkou omluvou – že rozchod byla největší chyba. Pokud jsme stále ještě zamilovaní, přichází okamžitý příval energie – radost, že bychom mohli hory přenášet.
Z energetického hlediska ve svých životech často kolísáme právě mezi otevřením a uzavřením. Je dobré o tom vědět a pozorovat, kdy nám tímto způsobem uniká energie. Nebo ještě lépe, začít se učit zůstávat co nejčastěji otevřený.
Jak se neuzavírat?
Návod, spočívající v prostém rozhodnutí zůstat vůči proudu energie otevřený, už zazněl. Většina z nás však pro svou praxi potřebuje slyšet ještě více. Takže dávám znovu slovo bestsellerovému autorovi:
„Jediné, co od života skutečně chcete, je cítit radost, nadšení a lásku. A pokud si tyto pozitivní věci můžete neustále užívat uvnitř sebe, proč by vám mělo záležet na tom, co se děje kolem vás „venku“? Pokud se dokážete vždy cítit nadšeni prožitkem daného okamžiku, pak je úplně jedno, o jaký prožitek se jedná. Záleží na tom, jestli se chcete uvnitř cítit dobře. Tímto způsobem se naučíte zůstat otevření bez ohledu na to, co se děje kolem vás. Získáte tak zdarma, o co všichni ostatní usilují: lásku, radost, vzrušení a energii. Když si jasně stanovíte, že chcete zůstat otevření, osvobodí vás to od omezení“ (2024: 63).
Stačí si připomínat, že nic není tak důležité, aby vás to připravilo o svobodu a uzavřelo vaše srdce. Když se srdce začne uzavírat, řekněte: „Ne. Nebudu se uzavírat. Uklidním se. Nechám tuto situaci volně plynout. Nechám to, co se má stát, ať se stane. Budu tady a budu se účastnit.“ Je to o umění přijmout situaci takovou, jaká je, a nebránit se jí.
Tato praxe vede podle autora k tomu, že časem budeme mít tendenci uzavírat se stále méně. Místo toho začneme přijímat život a svět celým srdcem. Pak přestane záležet na tom, co se kolem nás bude dít a naše energie bude úžasná. Přestane nám „lítat“ energie nahoru a dolů, když nás někdo pochválí, nebo zkritizuje. Nedovolíme už své mysli, aby vytvářela tyto spouštěče, které nás uzavírají.
Na závěr ještě jedna Singerova rada + možnost použít zvýšené množství energie pro sebe-léčení (s. 65 a 78): „„Zkuste zůstat otevření a uvidíte, co se s vámi začne dít. Tímto tokem energie budete dokonce schopni ovlivnit zdraví svého těla. … To vám umožní přijímat více energie, která vás bude léčit. (…) Zaměřte se na nejvyšší stav, který si dokážete představit. Pokud při tom uklouznete, prostě se zvedněte.“
Trochu podobné téma jsem na Celostní medicíně rozebíral v jednom z mých starších článků o tom, jak přistupovat k negativnímu člověku a nenechat si zkazit náladu.
Jiří Hamerský
Literatura: Singer, M. A. (2024): Nespoutaná duše. Nakladatelství Noxi.