Jak na nachlazení?

cm smrkajici zena5

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V zimním období jsme ohroženi řadou onemocnění virového původu, které napadají hlavně dýchací systém, ať už horní či dolní cesty dýchací. Často je lidově označujeme jako „chřipka“, ale skutečná chřipka to často není. Ta je charakterizována prudkým nástupem, vysokou teplotou až horečkou, zimnicí či výraznými bolestmi svalů.

K onemocnění horních cest dýchacích patří laryngitida, zánět dutin, rýma, zánět hltanu a nosohltanu. K infekcím dolních cest dýchacích patří z běžnějších zánět průdušek či zápal plic. Pokud je příčina bakteriální, jako u zápalu plic, lékař obvykle nasadí antibiotika.

Řada onemocnění je ale spíše doprovázena neurčitějšími příznaky, jako je únava, ochablost, zvýšená teplota, rýma či kašel. I když se jedná o mírnější onemocnění, i takové je třeba vyležet a vyléčit. Ke zmírnění nemoci nám může pomoci řada léčivých bylinek, známějších i exotičtějších, aby nedošlo k dalším komplikacím, hlavně k bakteriální infekci, která může vést k vážným následkům. Prevence a nepodcenění nachlazení tomu pomůže zabránit, přičemž k tomu právě můžeme použít řadu výtažků z léčivých rostlin.

Léčivé účinky česneku

Jednou z nejznámějších rostlin je česnek setý (Allium sativum). Česnek je lidově označovaný jako „přírodní antibiotikum“, má antibakteriální (a také antiparazitární) účinek. Dále podporuje pocení, pročišťuje dýchací cesty a podporuje odkašlávání.

Ideální je jíst česnek syrový. Pokud ho podrobíme tepelné úpravě, dojde ke snížení obsahu účinných složek. Doporučená dávka syrového česneku je jeden stroužek denně (přibližně pět gramů). Pro ty, kterým konzumace syrového česneku nevyhovuje, či jim vadí charakteristická vůně, lze doporučit řadu doplňků stravy. Česnek

Bylinky na kašel

Pokud máme kašel, existuje celá řada bylinek, které podporují vykašlávání a zklidňují dýchací cesty. Patří k nim jitrocel, tymián nebo mateřídouška, ale pomoci může i sléz a další. U těchto bylinek je to dáno hlavně obsahem slizů. Slizy mají totiž protektivní a sekretolytický účinek a mírní dráždění ke kašli. Všechno tři můžete najít v tomto rostlinném sirupu. Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) mírní dráždění ke kašli, podporuje vykašlávání a uvolňuje hleny. Obsahuje také látky nazývané fenylpropanové kyseliny, které působí protizánětlivě.

Tymián Tymián (Thymus vulgaris) mírní nejen kašel, ale také obecně působí protizánětlivě a je to rovněž jedna z nejsilněji účinkujících rostlinných antisepticky působících drog, která je účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Dále tuto bylinku můžeme použít pro inhalaci či ji můžeme kloktat. Polokřovitý tymián často nahrazuje příbuznou mateřídoušku, s kterou je někdy zaměňován. Mateřídouška je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých (Thymus). Nejznámější je mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum). Používá se proti kašli a celkově pročišťuje dýchací cesty.

Při suchém, bolestivém a dráždivém kašli je v léčitelství doporučován sléz lesní (Malva sylvestris). Obsahuje slizy, které mají uklidňující účinek na sliznici. Působí rovněž protizánětlivě a rozpouští hleny.

Při bolesti v krku je možné kloktat již zmíněný tymián, ale také například šalvěj lékařskou (Salvia officinalis). Má výborné antibakteriální účinky, výplachy odvarem z této drogy můžeme kromě bolestí v krku (hlavně u angíny) použít i při zánětu dásní, aftech nebo otocích v dutině ústní. Jako kloktadlo je velmi oblíben i heřmánek lékařský (Chamomilla recutita) pro své protibakteriální a protizánětlivé působení (zulenové sloučeniny a některé seskviterpeny).

Bylinky na rýmu

Při rýmě se řada bylinek dá použít pro inhalaci – patří k nim již zmíněný tymián nebo heřmánek lékařský. Zmíněné bylinky, hlavně heřmánek, se dá použít i jako inhalační prostředek při zánětu vedlejších dutin.

Bylinky na imunitu

Na posílení celkové imunity se dá použít řada léčivých rostlin, hlavně exotického původu, která se řadí mezi tzv. adaptogeny. Tyto obsahují právě látky, které pomáhají tělu lépe se bránit proti negativním vlivům z okolí. Při nemocech z nachlazení je můžeme hlavně používat jako prevenci nebo také při procesu rekonvalescence.

Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy), třapatka nachová (Echinacea purpurea) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea (parcha) saflorová. Kombinaci bylinek na odkašlávání a adaptogenů můžeme najít v přípravku Stopbacil Dr.Weisse. Ženšen

Jako zdroj přírodních vitamínů, hlavně vitamínu C, lze doporučit šípkový čaj, který se připravuje z drcených plodů šípků. Šípek navíc obsahuje vitaminy ze skupiny B nebo beta karoten, provitamin A.

Nachlazení v těhotenství

Velkým problémem je nachlazení v těhotenství, kdy je omezeno užívání řady léků, ale i některých léčivých rostlin. Například čaje z jitrocele nebo mateřídoušky lze užívat jen po poradě s lékařem. Při rýmě se v těhotenství upřednostňují k léčbě rýmy spreje, zvláště pak spreje z mořské vody, z vincentky či masti obsahující silice. Z kloktadel lze užívat tinkturu z heřmánku či salinické (kuchyňská sůl či směs čtyř sodných solí z lékárny) kloktadlo. Vhodné je i pití vlažného čaje s medem (nesmí se používat kloktadlo obsahující jód). Co se týče vitamínů, vhodnější je zvýšit příjem vitaminů z přírodních zdrojů, jako je ovoce a zelenina. Dají se rovněž užívat speciální multivitaminové přípravky pro těhotné a kojící ženy, ale je třeba dávat pozor na to, aby maminky neužívaly k těmto přípravkům další vitaminové přípravky.