Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Existuje bezpočet druhů meditací – celosvětově nejpraktikovanější je v dnešní době zřejmě „meditace v sedě“. Meditující se posadí do vzpřímené pozice, zavře oči a na 20–30 minut stáhne svou pozornost z vnějšího světa. A i když jsme si před týdnem říkali, že meditace tu není od toho, abychom v ní něco dosahovali, tak paradoxně, když pouze setrváme v léčivém prostoru přítomnosti a budeme meditaci praktikovat dlouhodobě, zlepšení zdravotního stavu i větší radost a svěžest mysli budou následovat…
Pokud trpíš nadměrným stresem, nedaří se ti v noci usnout, máš spoustu starostí nebo i zvýšený krevní tlak – anebo bys chtěl věci pochopit více do hloubky, tak znovu velmi doporučuji velmi obsáhlou knihu Život samá pohroma (Jon Kabat-Zinn, 2016), kde najdeš odkazy na konkrétní vědecké studie a autorovy výsledky práce s klienty na Klinice snižování stresu v USA. Ale předpokládám, že sis na tento článek klikl, protože chceš hlavně jednoduchý návod, popřípadě inspiraci od člověka, který medituje již léta.
Před-meditace
Pokud se k meditaci přiřítíš bezprostředně poté, co jsi dotelefonoval a dořešil všechny své záležitosti nebo jsi ráno do meditační pozice usedl plný myšlenek na to, co musíš dnes zvládnout, tak se ti může stát, že většinu meditační doby strávíš pouhou snahou se zklidnit a meditace prakticky vůbec „nezačne“.
Mnohem větší kvalitu meditace proto dosáhneš, když si před meditací „vyčistíš“ hlavu cvičením jógy, lehkým během, ledovou nebo střídavou sprchou (jestliže budeš cokoliv z toho praktikovat poprvé, tak vždy po konzultaci svého fyzického stavu s lékařem). Fyzický pohyb naši mysl přirozeně zklidňuje a přelaďuje.
Máš-li dostatek času, tak je skvělé před meditaci zařadit tzv. před-meditaci – v praxi to znamená, že si dáš dvě meditace s krátkou přestávkou po sobě. Sám jsem blahorodí tohoto postupu objevil už před více než dvaceti lety, a nedám na to dopustit. Když jsem tehdy například pár dní meditaci vynechal, tak jsem si všiml, že první meditace po mojí delší pauze byla „nic moc“. Naproti tomu „meditace č. 2“ po přestávce již byla mnohem lepší. A mimochodem, Petr Vacík, který veřejnost doprovází na kurzech Kontemplativní modlitby a meditace, v rozhovoru pro Celostní medicínu před rokem pravil, že pokud to někdo myslí s meditací vážně, tak meditovat půl hodinu denně je málo – ideální je hodina nebo dvě.
Jestliže nemáš čas převlékat se do sportovního nebo meditovat ve více kolech, postačí ti na chvíli změnit svou frekvenci dýchání. V klasické „meditaci v sedě“ se dýchání neovlivňuje a záměrně nemění – jen pozoruje. Samotnému „sezení“ však velmi prospěje, když se na něj naladíš zpomalením a prohloubením svého dýchání. Zatímco rychlý a povrchní dech je spojený se stresem, roztěkanou pozorností a vířením myšlenek, tak stále se zpomalující a zároveň hluboký dech přelaďuje naše vědomí do harmoničtějších mozkových frekvencí a meditaci napomáhá.
Meditace v sedě
Samotné instrukce pro meditaci v sedě jsou velmi jednoduché:
- Zaujmi vzpřímenou pozici v sedě a po celou dobu jenom pozoruj své dýchání.
- Když se přistihneš, že nad něčím přemýšlíš, znovu (a bez výčitek) svou pozornost nasměruj k dýchání.
Praktické je si dopředu určit, jak dlouho má meditace trvat. Nejčastěji lidé meditují 30, 25, 20 nebo 15 minut. Super je stáhnout si na mobilu nějakou meditační aplikaci zdarma (např. Meditation Timer), která ti gongem ohlásí začátek a konec tvého sezení.
Vracej se ke svému dechu znovu a znovu
Odpovědí Petra Vacíka na většinu otázek a problémy meditujících je autoritativní příkaz a otázka: „Prostě dělej návod. — Máš ještě nějaký další problém?“
Kabat-Zinn zase píše: „V ranných fázích meditační praxe myšlenky neustále odtahují naši pozornost od primárního úkolu (…) být se svých dechem. Abyste vybudovali kontinuitu a jakousi vnitřní setrvačnost meditační praxe, budete si muset stále připomínat, že se máte vracet k dechu, znovu a znovu, od jednoho okamžiku k dalšímu, ať už se mysl honí za čímkoli“ (2016: 108).
Vytrvej!
Pro většinu neobeznámených lidí je několikaminutové sezení v meditaci ztrátou času – nevidí v tom smysl. Jiné meditace nudí, připadá jim těžká a nemají trpělivost počáteční těžké období překonat. Vytrvat ale stojí za to!
Věř mi, že bych dovedl napsat několik stránek jenom o tom, jak meditace patří mezi ty absolutně nejkrásnější věci a prožitky tohoto světa. Že pociťované vůni vnitřního míru se nic nevyrovná. Ale k ničemu ti to nebude, dokud to sám nezažiješ…
A tak, prosím, začni. A vytrvej!
Literatura:
Kabat-Zinn, J. (2016): Život samá pohroma. Brno: Jan Melvil.