Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jednou z velmi oblíbených potravin ze vzdálených zemí, které obohatily jídelníček nejen příznivců zdravé výživy, jsou sušené plody kustovnice čínské (latinsky Lycium chinense), označovány jako goji.
Plody Goji
Název pro plody vznikl zkomoleným přepisem čínského názvu pro samotnou kustovnici čínskou, které se v angličtině píše jako gouqi a samotné plody jako gouqizi (přípona -zi znamená malé plody). Někdy jsou také nazývány “vlčí plody”, v angličtině “wolfberry”, protože čínský znak “gou” se dá přeložit rovněž jako vlk nebo pes. Plody goji mají sytě červenou barvu, svojí velikostí připomínají sušené rozinky nebo šípky. Chutnají však sladšeji. Pokud bychom měli přirovnat goji k chuti nám známých plodů, nechaly by se zařadit mezi brusinku, šípek a jablko.
Goji jsou pro látky, které obsahují, již po staletí vysoce ceněny v tradiční čínské, korejské i japonské medicíně. Jsou symbolem dlouhověkosti, síly a zdraví. Pro zajímavost, „goji“ jsou označovány i sušené plody kustovnice cizí (latinsky lycium barbarum).
Plody goji obsahují celkem 18 druhů aminokyselin, z tohoto výčtu je 8 esenciálních, které si náš organismus nedokáže sám vytvořit (arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, taurin, threonin, tryptofan, valin), dále minerály a stopové prvky (zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen, fosfor a další), karotenoidy (beta karoten, zeaxanthin, lutein, lykopen a další), vitamíny (B1, B2, B6, C a E), betain, polysacharidy (tzv. lycium polysacharidy), steroidy, alkaloidy a další látky.
V tomto článku se zaměřím na působení obsažených polysacharidů, označovaných jako lycium polysacharidy, k některým z dalších obsažených látek se vrátím v dalších článcích.
Lycium polysacharidy
Tyto polysacharidy pozitivně ovlivňují imunitní systém – jsou proto označovány jako imunologicky aktivní.
Mechanismus, jak přesně podporují zvýšení imunity, nebyl ještě zcela objasněn. Je možné vyjít ze studie čínských vědců (Zhu Youping, 1998), jejichž teorie je založená na tom, že velké molekuly polysacharidů může imunitní systém identifikovat jako molekuly nepřátelských mikroorganismů a “zavelí” k poplachu. Tím začne celá série na sebe navazujících reakcí imunitního systému označovaná obecně jako nespecifická imunitní odpověď (specifická by byla, pokud by imunitní systém mohl zcela jasně zjistit, o jaký mikroorganismus se přesně jedná). Dochází k produkci interleukinů, což jsou molekuly, které přenášejí informace mezi jednotlivými druhy imunitního systému. Daly by se obrazně přirovnat k SMS zprávám.
Signál, přenášený těmito molekulami aktivuje (“probudí”) T-lymfocyty, buňky bílé krevní řady. Tyto buňky mají více funkcí v imunitním systému, ale v tomto případě (opět pomocí interleukinů jako přenašečů impulzů) stimulují, tedy podněcují, imunitní reakci. Takto stimulovaný (dá se říci, “nažhavený”) imunitní systém je mobilizován k obraně organismu a může tedy rychleji a účinněji likvidovat různé antigeny, které se mohou vyskytovat v našem okolí. Tím mohou například pomoci zmírnit i alergickou reakci, kterou mohou právě také vyvolat antigeny z okolního prostředí – alergeny (například pyl). Mezi antigeny je samozřejmě také třeba zařadit baktérie či viry.
Pokusy na laboratorních zvířatech bylo zjištěno, že polysacharidy z plodů kustovnice aktivují další druhy T-lymfocytů, také tzv. cytotoxické T-lymfocyty a mimo nich buňky imunitního systému označované poněkud hrozivým anglickým názvem natural killers – “rození zabijáci”.
Cytotoxické T-lymfocyty mohou buňky antigenů zničit tím, že dojde k tzv. buněčné smrti neboli apoptóze, což je mechanismus sloužící k eliminaci nepotřebných či poškozených buněk, v tomto případě cizorodých. Důležité je, že při tomto procesu nedochází na rozdíl od nekrózy k nafouknutí, prasknutí a vylití obsahu buňky, které by způsobilo zánět, ale naopak k její kondenzaci, fragmentaci DNA a rozpadu na malé části, jež mohou být snadno pohlceny fagocyty, buňkami, které jsou součástí imunitního systému.
„Natural killers“ buňky jsou schopny ničit cizorodou buňku i bez předchozího setkání s antigenem. Jedná se o přirozeně cytotoxické buňky, které nepotřebují být aktivovány setkáním s antigenem, který vlastně “označí” protivníka. Tyto buňky jsou velmi důležité, protože pokud by došlo v našem těle k tomu, že by se nějaká z našich buněk “zvrhla”, stala se rakovinnou buňkou nebo pokud by byla napadena virem. Představují tedy buněčnou obrannou linii proti spontánně vzniklým nádorům a virům.
Tento stručný nástin tak částečně osvětluje význam konzumace goji plodů. Kromě samotného posílení imunitního systému, který tak lépe čelí infekci viry či baktériemi nebo podráždění alergenem z vnějšího prostředí, posilují také obranné síly organismu proti možnému vzniku rakovinných buněk (to platí u “přirozených zabijáků”).
Samozřejmě je před vědci ještě dlouhá cesta – musí izolovat a identifikovat jednotlivé druhy polysacharidů z plodů goji, zjistit jejich osud v organismu a vypočítat, jaké množství je nejúčinnější. Nicméně, tyto informace přinášejí naději, že moudrá Matka příroda nám poskytla pomocníka, který nám pomůže v boji proti alergiím či hrozbě bakteriální či virové infekce – malé sušené, červené a sladké plody kustovnice čínské a cizí – goji.