Svlékl jsem bílý plášť – Jak jsem svlékl bílý plášť

Na bílý plášť jsem si nikdy moc nepotrpěl. Akademické prostředí mne nijak neoslovovalo, netoužil jsem po klinické kariéře. Jako dětský lékař jsem vzal s povděkem práci obvodního pediatra a ochotně jsem zaskakoval za těhotné kolegyně. Takto jsem postupně ještě v socializmu prošel obdařen různými služebními vozidly, většinu z obvodů klatovského okresu. Po doplnění atestace pro dospělé jsem ošetřoval nemocné všech věkových skupin. V létě jsem pracoval spíše v trenýrkách než v plášti a často jsem jezdíval za svými pacienty na kole, později na Železné Rudě v zimě terénním vozem či na běžkách.

 

Chtěl jsem mít k lidem co nejblíže a hlavně pochopit, proč jim není dobře a jak z toho ven. Antibiotiky jsem dost šetřil a snažil se spíše působit na imunitní systém. Zajímaly mě byliny a recepty lidových léčitelů. Do nemocnice jsem posílal své pacienty jen v nejnutnějším případě, sešíval rány ve svých ordinacích a používal k jejich hojení med.

 

Po revoluci se otevřely dveře dalšímu lékařskému vzdělávání a já se vrhl na studium homeopatie, později ajurvédy. Zároveň jsem se začal zajímat o spirituální rozměr člověka a učil se od mnohých léčitelů a duchovních mistrů. Pochopil jsem, že skutečné uzdravení nemohou přinést chemické léky. Že mohou pomoci pouze dočasně, mohou samozřejmě zachránit život…

 

Vypozoroval jsem, že existují čtyři zdroje chorob:

  • vrozená dispozice (daná našimi předchozími činy),
  • jedovatá strava (málokdo se stravuje v souladu se svou biologickou přirozeností),
  • jedovaté myšlení (směřující k nespokojenosti, negativním emocím, které neumíme dobře zpracovat, agresi, atd.)
  • a my lékaři!

 

Chemické léky totiž většinou přinášejí více škodlivých účinků než těch prospěšných. To se snažím ve své knize vysvětlit široké veřejnosti i svým kolegům, ochotným naslouchat jiným názorům, nežli jen těm, které jim vštěpuje farmakoprůmysl skrze výukový systém.

 

Mnoho z vás mě často v ordinaci i mimo ni žádalo o vysvětlení principů homeopatie nebo ajurvédy. Snažil jsem se oba tyto vědecké systémy podat živě a srozumitelně. Kniha není učebnicí, je kamarádským průvodcem životem. Odhaluje zdroje našeho utrpení a ukazuje možnosti návratu ke šťastnému a zdravému životu.

 

V roce 2006 jsem definitivně opustil školní chemicko-technickou medicínu a zabývám se již pouze medicínou, které věřím. Stal jsem se svobodným lékařem… a ten plášť opravdu nepotřebuji.

 

 

Knihu MUDr. Tomáš Lebenharta Svlékl jsem bílý plášť naleznete v naší nabídce.

Zpět nahoru