Jak jednou provždy zatočit s permanentní únavou

cm zivani

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Když jsem zjišťovala téma pro další článek, překvapilo mne, kolik z vás projevilo zájem ohledně problematiky spojené s vyčerpaností a únavou. Začala jsem si tedy více všímat těch, kteří utvářejí svět kolem mne, aby mi došlo, že většina z nich energeticky živoří. Rozložit své síly tak, abychom večer ještě smysluplně tvořili a dýchali, pokládám za dar, jenž je podložen mistrnou zkouškou zkušenosti, jistým životním know how, zároveň však sebeláskou, která nedovolí, aby nás jako obilné zrnko semlely dva mlýnské kameny.

A těmi rozumějme práci, stres, nevyrovnané vztahy, nemoci, kterým jsme dovolili opustit své limity, neuváženou zodpovědnost, područí materialismu, neschopnost zastavit, v klidu se najíst. Samozřejmě, ženou-li nás kupředu sny, občas se z energie vydáváme víc, než by bylo zdrávo. To je však v pořádku, činí-li nám radost a z této radosti pak umí tělo profitovat. Opět, povede-li se přetáhnout strunu a tělo dennodenně vyčerpáváme ustavičnou prací, nemůžeme se divit, že ona únava přejde až do chronického stavu. Běžný den mnohých z nás je totiž řešen v poklusu, rychlá snídaně, káva, pak cesta autem, více než osmihodinová pracovní směna v klimatizované kanceláři. Odpoledne se pak snažíme užít si alespoň hrstku volného času, který je jen náš. A tak se honíme po fit centrech, po nákupech, po kuchyni, namísto toho, abychom se třeba jen posadili v parku a pozorovali běžný ruch světa. Občas totiž skutečně nemusíme nic. A nejlepší na tom je, že se nic, vůbec nic, nestane.

Protože jsem však nutriční terapeut, pokusím se onen věčný kolotoč únavy a vyčerpanosti popsat ještě z jiného úhlu pohledu. Výše zmíněné je zřejmé, každý z nás ví, kdy už jede přes limit. Kolik pozornosti však věnujeme stravě? Živinám, které jsou doslova motorem pro naše sny? Pokud tělu nedáme, co si skutečně žádá, nedá pro změnu ani ono nám. S mnohými pokrmy si navíc neví rady, spousta přídatných látek, které durdí játra a tak, namísto toho, abychom z pokrmů profitovali, jsme ještě více unavení a vyčerpaní, jako po dlouhém maratonském běhu. Tady však člověka alespoň podrží radost a endorfiny.

Jak vypadá typický český jídelníček?

  1. Přemíra pečiva
  2. Příliš mnoho masa
  3. Nedostatek vlákniny
  4. Nedostatek zeleniny a ovoce
  5. Sladkosti, kterými si kompenzujeme únavu
  6. Káva 3 x denně
  7. Potraviny vysokého glykemického indexu
  8. Chybějící svačiny
  9. Nevhodné suroviny
  10. Nedostatečný pitný režim

1. Pečivo

Pečivo Mnozí z nás pečivo snídají, svačí, obědvají, ale také večeří. Ne, nedělám si legraci, jídelníčky mnohých by mohly často vyprávět. Pečivo v prvé řadě chápejme jako občasný doplněk jídelníčku, maximálně však jednou denně, kdy na něj namažeme dobrý tvaroh, zeleninovou pomazánku, obložíme vejcem a vždy doplníme o porci zeleniny. Mnohé pečivo vykazuje vyšší glykemický index, který rozbouří hladinu krevního cukru a my máme potřebu opět se dojídat, trávit a odpočívat.

Pokud již pečivo, volme to kváskové, především žitné či špaldové. Jeho glykemický index bude díky vláknině nižší. Pozor na sójovou mouku, studujme etikety, a co se osvědčí, v jídelníčku ponechme. Všímejme si, jak se po jednotlivých pokrmech cítíme. A vždy, opravdu vždy, k pečivu přiložme kousek zeleniny.

2. Přemíra masa

Přijde mi, že v českém jídelníčku je to takový dlouhodobý zažitý standard. Jakmile se servíruje příloha, patří k ní automaticky maso. Vzpomeňme třeba jen řízek s bramborovou kaší, hovězí guláš s knedlíkem, karbanátek s bramborem, vepřový plátek s rýží… Jako by neexistovaly žádné jiné možnosti. Maso patří mezi hůře stravitelné pokrmy, rovněž je prosto vlákniny, tudíž si v zažívacím traktu poleží mnohem déle. A to také není optimální. K masu tedy vždy uchystejme zeleninový salát, abychom vlákninou trávení pomohli. Dále, pokud bez masa nedokážeme být, zkusme jej alespoň výrazně zredukovat. Konzumace masa 3 x týdně mi přijde dostatečná, z toho upřednostněme kvalitní ryby, jakožto nositelky omega 3 a 6 NMK a jódu.

3. Vláknina

Dělíme ji na rozpustnou a nerozpustnou, kdy každá z nich zastává svou jedinečnou funkci. Doporučená denní dávka čítá 30 g, nicméně, průměrný český jídelníček jí obsáhne zhruba 3 x méně. A zde si pak zaděláváme na střevní polypy, zvýšený cholesterol, nepříjemné zažívací problémy a mnohdy až rakovinu. Bez vlákniny to jednoduše nejde. Vždyť i naši předkové na vlákninu dbali, kolik jen zkonzumovali pohanky, jáhel, ovesných vloček, otrub a krup, čočky a fazolí. S ničím takovým si typický jedlík mnohdy ani nezavdá.

Když jsem se výše zmínila o mase a zelenině, které bychom měli souběžně konzumovat, bylo to právě z důvodu přítomné vlákniny, která urychlí průchod tráveniny střevem. Pamatujme, čím je střevo čistější, tím jsme i my vyrovnanější a plní síly.

4. Nedostatek zeleniny a ovoce

Čerstvé ovoce a zelenina, toť čistý příděl enzymů. Z ničeho jiného, opomenu-li klíčky, jich nezískáme tolik, jako právě z čerstvě utržených plodů. Zkusme den proložit čerstvě vylisovanou mrkvovou šťávou, kterou nahradíme dopolední svačinu. Ke šťávě si dopřejme jednu hrst mandlí. Tuk v nich obsažený zefektivní vstřebatelnost vitamínů rozpustných v tuku.

Zeleniny a ovoce bychom měli zkonzumovat zhruba pět porcí za den. Co si pod tímto zaklínadlem představit? Jedno jablko v ranní ovesné kaši, mrkvová šťáva během dopoledne, přílohový zeleninový salát k obědovému menu, k svačině paprika ke kváskovému chlebu s tvarohem a k večeři pak opět kousek zeleniny, případně salát. Ovoce a zelenina nás celkově pročistí, dodají tolik potřebnou vlákninu, již zmíněné enzymy, vitamíny a minerály, důležité antioxidanty.

5. Sladkosti

Většina z nás, je-li unavená, mnohdy sáhne po kávě a něčem sladkém. Mnohé sladkosti jsou charakteristické zástupem prázdných kalorií. Nejen, děje-li se tak dnes a denně, přibíráme po nich na váze, navíc nás olupují o cenný vápník a železo. V konečném důsledku pak i energii, neboť opět vychylují hladinu krevního cukru, díky čemuž jsme pak unavenější. Neobsahují téměř žádnou vlákninu, vitamíny, namísto kvalitních nenasycených mastných kyselin zde nacházíme právě ty nasycené, špatné a zlé. Sladkosti


6. Káva

Povím jen toliko, pokud je káva vítaným zpestřením během dne, gurmánským zážitkem, jenž nám umožní přes chuťový vjem a vůni navodit inspirativní linku, proč ne. Kompenzujeme-li však kávou únavový syndrom, příliš si nepomůžeme. Zamysleme se nad jednou otázkou: Co je pro nás přijatelnější? Ujít polovinu cesty, vydýchat se, nabrat síly a opět pokračovat k cíli, případně klopýtat a každý další krok popohnat kofeinovými doušky? Navíc, když jeden šálek kávy zaměstná naše ledviny na 24 hodin.

7. Potraviny vysokého glykemického indexu

To, co nám energii opravdu vezme, budou právě potraviny vysokého glykemického indexu, jako je bílá mouka a s ní vše spojené, příliš opracované brambory (hranolky), vlákniny zbavená bílá rýže, cukr, sladkosti, sladké limonády atd… Nic z toho nepotřebujeme a nic z toho nám stejně ani nesvědčí.

Příklad jídelníčku s potravinami vysokého glykemického indexu, který tělo vyčerpá:

  • snídaně: koblihy s marmeládou + káva s mlékem a cukrem
  • svačina: slazený jahodový jogurt + sladké sypané müsli + slazená minerálka
  • oběd: vepřo knedlo zelo
  • svačina: pšeničný chléb + salám
  • večeře: bageta se sýrem

A nyní jídelníček, který navodí dlouhodobý pocit sytosti, energie a klidu na duši:

  • snídaně: jahelná kaše s hruškou, slunečnicí a medem
  • svačina: strouhaná mrkev s kokosem a rozinkami + žitné placky
  • oběd: cizrnový hummus se zeleninovým salátem
  • svačina: kefírové mléko + banán
  • večeře: dýňová polévka s amarantem

8. Chybějící svačiny

Někomu vyhovuje nesvačit, to je pak v pořádku. Vypustíme-li však svačiny a k obědu a večeři pak sníme 3 x více, v pořádku to určitě nebude. Ve hladových pauzách je tělo nuceno sahat do hlubších zásob, případně živořit, což mu opět na klidu nepřidá. Svačinkou rozumíme také ovoce, případně zakysaný mléčný výrobek, opravu neznám nic snazšího, než si ke svačině dopřát sklenici vychlazeného podmáslí.

9. Nevhodné suroviny

Zde narážím na přemíru „éček“ a jiných aditiv, které zatěžují nejenom trávicí trakt. Energie, se kterou by tělo smělo dle svého uvážení hospodařit, bude spotřebována na likvidaci chemie, která tělu vlastní není a mohla by jej poškodit.

10. Pitný režim

Zeleninové šťávy Nejenom, že ovlaží, také omyje a organismus zbaví nepotřebného. Slazené nápoje, byť i minerálky, nahraďme bylinkovými čaji, čistou pramenitou vodou, čerstvě vylisovanými ředěnými šťávami. Nemám ráda tabulky a v nich určující ukazatele, jednoduše, napijme se tak, aby nám celkově bylo velmi dobře, pokud jsme žízniví, už to správné není, neboť tělo muselo vyslat varovný signál. Někomu postačí dva litry, někdo vyžaduje o litr navíc, to vše je však v pořádku. Do pitného režimu započítáváme také polévky.

Zkusme to zase o něco jinak, nakupme si kvalitní potraviny, živme v sobě příjemnější pocity a myšlenky a občas, zbude-li ona troška času, posaďme se v parku na lavičku a jen si tak pro sebe dýchejme… To vše je velmi léčivé.