Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Láska v nás probouzí to nejlepší. Láska je nejlepším lékem na cokoliv. Nemám na mysli přitažlivost a sexuální poblouznění, ale lásku s velkým „L“. Lásku, která je samotnou naší podstatou a pulsuje v každém atomu Univerza. Lásku, která je na energetické úrovni totožná s vděčností; Lásku, která by nebyla možná bez pokory a Lásku, pro níž stojí za to žít. Jak to tedy udělat, aby Láska v našem srdci nevyhasla?
Láska není pomíjivá. Fyzická přitažlivost ano. Nepřítelem Lásky je naše ego a negativní zážitky z minulosti. Pro škarohlídy a negativně naladěné lidi je mít srdce stále plné Lásky v podstatě nemožné. Pokud se zaměřujeme převážně na to, co nám vadí nebo co se nám stalo špatného nebo pořád něco řešíme, proud Lásky blokujeme.
Aby nám Láska vydržela, je dobré si nespojovat zamilovanost s ničím konkrétním
Vidoucí Tomáš Opravil je známý svými výroky, že nemilovat je nezodpovědné – že bychom se měli neustále ve stavu zamilovanosti udržovat. Byl mi inspirací pro tento článek a podrobně jsem se ho vyptal, jak můžeme být non-stop zamilovaní všichni:
„Když máš svého božského partnera, je snadné život láskyplně prožívat. Pokud ale schází, nepomůže truchlení, zoufalství prožívání smutku, či samoty. Nic z toho pocit štěstí nepřinese a partnera už vůbec ne.
Ideální je nespojovat Lásku, zamilovanost, s někým konkrétním. Druhý člověk se ve skutečnosti stává startérem, který v nás skrze Lásku aktivuje to nejlepší. To je také význam slova Part-n-er.
Zamilovanost je stav, ve kterém jsme schopni lépe vnímat sami sebe. Akorát si myslíme, že je to kvůli druhému člověku, a ne kvůli naší Božské podstatě. A díky této iluzi, se často zdánlivá počáteční láska nepromění v Lásku opravdovou.“ říká Tomáš.
Podle něj je už jenom přijetí a uvědomění toho, že prožívání Lásky je na druhé osobě nezávislý, přináší poznání Lásky stabilní hravé a harmonické a z hlediska duše věčné.
Uvědomování sebe ve stavu neustálé harmonie
„O lásce jsem nikdy nepochyboval. Bezpodmínečnou Lásku vnímám jako podmínku existence všeho zjeveného i nezjeveného“, vysvětluje Tomáš Opravil stav, který popisuje jako neustálou harmonii:
„Je to jako být „zamilovaný,“ ale neřeším, do koho, nebo kvůli čemu. Jde jen o to, vnímat stav „Jsem plynoucí Láskou“. Je to stav nezávislý na tělesné schránce, ale je mnohem lepší ho v tělesné schránce vnímat. Jakoby sis uvědomil, že existují nějaké energie a ty jsi součástí té energie, toho plynutí. Prostě to plyne a jsi propojen se vším.
Je to čirá vděčnost za to, že mohu mít druhého vedle sebe, ačkoliv on není zdrojem tohoto úžasného pocitu.“
Důležité je také podle Tomáše – kromě pozornosti věnované vztahům – sledovat a následovat svou radost: „Směřovat energii tam, kde nám to působí potěšení. A spolu s tím být, pokud možno za všechno vděčný.“
Trochu jsem jen Tomáši Opravilovi oponoval, že není možné cítit štěstí (lásku) 100% času – že jisté krátkodobé kontrasty a propady nálad jsou na této planetě něčím přirozeným. A Tomáš dále vysvětluje:
Smutek, zlobu a další negativní emoce je možné od snít – není potřeba je prožívat
„Je věcí svobodné volby, jak prožíváš svůj život,“ říká Tomáš.
V prudkých a častých emocionálních propadech není možné vnímat zázraky „Nebeského světa“. Proto osobně volím harmonické vnímání světa.
„Jakmile přijde něco, co by mě vedlo do zloby, tak zároveň přijde o to větší radost a vděčnost,“ popisuje Tomáš své prožívání: „Obojí je zde ve stejný okamžik. Já si tak mohu vybrat, zda budu věnovat pozornost své zlobě a půjdu cestou zloby a ztratím moc nad svou energií, nebo půjdu cestou radosti a budu si užívat, že někde na pozadí cítím svou zlobu, jako hru svého milovaného ega. Někdy si například dovolím jít do úrovně smutku, ale vím, že kdykoliv mohu své prožívání přeladit do radosti.
Od toho taky máme nálady, abychom naladěním harmonizovali své emoce. Mnoho prožitků je možné odsnít – tj. prožít ve svých představách – a pak už není nutné je prožívat v realitě. Vždy je to na volbě vlastní duše.
Snění je alternativou k prožívání. Tady a Teď se máme prožívat a snění a nálady vědomě používat jako nástroje své tvořivosti ze Srdce.“
Láska jako akt sebe dávání
Závěrem ještě pohled mystičky Moniky Bílkové, které jsem se, jak být neustále zamilovaný, zeptal také: „Neustálou snahou o dobro, o dávání svou bytostí, touhou po Světle, po Pravdě… Pokud takto člověk usiluje a má opravdové chtění, silné a trvalé podložené činy, přirozeně vyciťuje v každé chvíli lásku Boží…“ I Monika Bílková pochopitelně rozlišuje mezi klasickou fyzickou zamilovaností a Láskou věčnou, nepomíjivou. Svým výrokem tak vlastně potvrzuje tvrzení mnoha psychologů, že pravá Láska je vlastně akt vůle – záležitost rozhodnutí.
Doporučujeme knihy o osobním rozvoji.