Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léto pomalu, ale jistě končí a přichází podzim – doba žloutnoucích listů, dozrávajícího ovoce, ale také nástupu do škol a návratů z dovolené do zaměstnání. Noci se prodlužují a sluníčko svítí méně. Některé z nás začíná trápit únava, smutek, ztráta energie a nechuť se pustit do něčeho nového.
Do jisté míry jsou tyto pocity přirozené – dny se krátí, je méně světla, po návratu z času dovolených na nás padnou nevyřízené pracovní povinnosti, děti se musí přichystat do školy a je třeba vůbec vyřešit vše, co bylo odloženo do doby “po prázdninách”. Je rovněž třeba si uvědomit, že ani doba prázdnin nebývá tak bezstarostná pro dospělé jako pro děti.
Je spojena s řadou stresujících faktorů, ať už je to příprava na dovolenou, kdy je často vše nutno stihnout na poslední chvíli či samotná dovolená, kdy si ani nestačíme vydechnout a naladit se na prázdninovou strunu a je konec. V práci pak často musíme zaskakovat za kolegy, kteří jsou na dovolené.
Jak bojovat proti těmto náladám?
Jak jsem již uvedl, důležitou roli hraje nedostatek světla. Je důležité zvolit správné umístění svítidel a druh světla. Pohybovat se co nejvíce v osvětlených prostorách. Existují i speciální druhy lamp vyzařujících měkké, bílé světlo. Pokud by se to někomu zdálo přehnané, je dobré zmínit, že existuje i oficiálními lékařskými autoritami uznávaná tzv. léčba jasným světlem, které se používá při depresích nebo poruchách spánku. Roli hraje i to, že se při nedostatku slunečních paprsků tvoří méně vitamínu D, což může mít za následek nervozitu a zvýšenou citlivost. Pokud se pohybujeme ve špatně osvětlených prostorách, naše tělo si to může vyhodnotit, že je noc a zvýší se produkce spánkového hormonu melatoninu, což vede k únavě a potřebě spánku.
Dalším důležitým faktorem je pohyb. Nemusí to být jen zdaleka v současnosti různé módní typy cvičení, ale i běh, jízda na kole, ale naprosto postačí i delší vycházka či rekreační plavání.
Odborníci rovněž doporučují – a to platí zejména pro ženy – že je dobré si zvolit kombinaci veselých, optimistických barev a nikoliv černou, i když zeštíhluje.
Dalším důležitým bodem je si naplánovat aktivity. Možná si řeknete – proč plánovat? Vždyť, když chci, tak se rozhodnu! Ale tak to není – ruku na srdce – pokud nemám nic v plánu, velmi často skončíme doma u televize. Důležité je prostě někam vyrazit a pokud možno nebýt sám.
Významná je rovněž spánková hygiena – jít včas a ve stejnou hodinu spát do dobře větrané místnosti, ničím se před spaním nevyrušovat, nečíst dlouho před spaním, nejíst a rovněž si “nehrát” s mobilem, tabletem či notebookem. Zní to jednoduše, ale je dosti obtížné to dodržet.
Rovněž je dobré mít vyrovnaný jídelníček a nadměrně neholdovat kávě a jen minimálně si občas dát skleničku piva či vína s přáteli.
Boj se špatnou náladou je možné podpořit i užíváním přírodních látek. Asi nejznámější z nich je třezalka tečkovaná, která podobně jako antidepresiva, zvyšuje hladinu serotoninu (lidově “hormon dobré nálady”, odpovídá za přenos nervových vzruchů, takže jeho nedostatek způsobuje změnu nálady, depresi, poruchy spánku, podrážděnost vedoucí až k agresivitě) v mozku. Pomáhá při špatné náladě, rozladěnosti a všeobecně zklidňuje. Neměla by se kombinovat s klasickými antidepresivy a některými léky (jako například hormonální antikoncepce). Pokud užíváme třezalku, neměli bychom se chodit opalovat nebo chodit do solária.
Další látkou s podobnými účinky (podporuje zvyšování hladiny serotoninu v mozku) je aminokyselina tryptofan, ze které se tvoří v mozku serotonin za spoluúčasti vitaminu B6 – pyridoxinu.
Další látkou je theanin, kterou obsahuje zelený čaj. Je to aminokyselina, která přímým působením v mozku navozuje stav hluboké relaxace bez pocitu ospalosti. Má uklidňující účinky tím, že zvyšuje aktivitu alfa vln a dokáže tak přispět k dobré kvalitě spánku. Další přírodní látky, které mohou pomoci, jsou označovaná jako rostlinná sedativa – bylinky, které navozují klid a relaxaci při úzkosti, nespavosti a mírných psychických problémech. Patří k nim kozlík lékařský, mučenka pletní, chmel otáčivý, meduňka lékařská a další léčivé rostliny.
Na závěr bych zdůraznil, že tyto stavy mírného smutku, únavy či nespavosti nelze zaměňovat s “pravou” klinickou depresí, která se může zhoršit rovněž v podzimním a zejména zimním období.
Zda se o ní jedná či ne, může stanovit jedině kvalifikovaný psychiatr (i když základní znaky by měl rozpoznat i praktický lékař nebo klinický psycholog). Nepříliš populární vyšetření u psychiatra je však třeba. Aby pacient zbytečně brzy nezačal užívat antidepresiva či návykové léky proti úzkosti, jako je Neurol, Lexaurin či Diazepam. Právě psychiatr by měl rozhodnout na základě svého vzdělání a zkušeností, zdali je nasazení léků třeba či nikoliv.
Obecně lze říci, že klinická deprese (v anglosaském světě také nazývaná “černý pes”), se projevuje nadměrným smutkem, velkou únavou (pacient může proležet v posteli i několik dní), ztrátou zájmu téměř o vše (včetně koníčků či sexu), velmi nízkou sebedůvěrou a problémy se spánkem. Nemocný velmi obtížně komunikuje i se svým nejbližším okolím, nebo je na něm naopak výjimečně závislý. V takovém případě je opravdu třeba neváhat a vyhledat pomoc odborníka.