Jablečník obecný, nahořklá bylinka s jablečnou vůní

Letos jsem na zahrádce zasadila nejrůznější bylinky, aniž bych o nich něco více věděla, často jsem volila jen podle názvu. Abych si užila onen pocit těšení, až se budou prodírat žírnou půdou na svět. Až do dlaní vysypu všechna ta semínka, která, aniž by člověk vůbec pomyslel, jsou každé jiné. Heřmánek a jeho zvláštní chmýrnaté tyčinky, lichořeřišnice a její tvar šišatého míčku, měsíček, ve svém zárodku pyšný srp, koriandr, jako malé hořčičné semínko, které se brzy zazelená velmi chutnou natí. Každé je jiné a přesto, každé z nich disponuje neuvěřitelnou silou klíčit, pučet, pnout se a kvést.

Jablečník znám již delší dobu, stejně jako zmíněný měsíček, lichořeřišnici, měsíček a koriandr, nicméně, letos jsem se potřebovala těšit také na něj. A tak, již klidně odpočívá pod centimetrovým nánosem hlíny, aby i on brzy zřel světlo světa.

Původní domovinou jablečníku obecného je zřejmě Středomoří a západní Asie, později však zdomácněl taktéž i u nás, v západní Evropě či Severní a Jižní Americe. Tato houževnatá vytrvalá bylinka roste roztroušeně, vybírá si pastviny, úhory, rumiště, stanoviště v blízkosti cest a lidských sídel. Dorůstá zhruba 30-50 cm, na rozdíl od popence roste směrem ke slunci, nemívá tendence plazit se po zemi. Lodyha je dutá, čtyřhranná, v mládí hustě běloplstnatá, později poněkud hladší. Lístky jsou řapíkaté, vejčitého až srdčitého tvaru, na svrchní straně jemně chlupaté, na spodu šedě až bělavě plstnaté. Květ je tvarem pyskatý, drobný, bílý, typický pro celé letní období, od července do září. Plodem je tvrdka. Nejsme-li si bylinkou jistí, přivoňme k ní, bude-li nám odpovědí jablečná vůně, jsme na té nejsprávnější cestě. Bylinka je hořké chuti. Budete-li si chtít uchystat čaj, jablečník kombinujte s dalšími léčivkami.

Co, kdy a jak sbíráme?

Sbíráme nať (během sběru odstraníme spodní zdřevnatělou část), po dobu rozkvětu, od července do září. Při sušení ji rozložíme, nejlépe na sušící pláty, které si doporučuji zakoupit či vyrobit. Jedná se o dřevěný rám s natáhnutou sítí. Takové pláty lze pak velmi jednoduše kamkoli položit, pověsit či uložit, rostlina dýchá, nemá tendence hnědnou, plesnivět či se jakkoli jinak znehodnotit. Sušíme-li uměle, snažíme se, aby teplota nepřesáhla 40 °C. Během sběru z důvodu agresivnějších silic může docházet k alergické reakci, v takovém případě doporučuji sbírat ve slunečních brýlích, s rouškou na nose: -).

K čemu je vlastně voňavý jablečník vlastně dobrý?

Kvetoucí jablečníková nať nabízí široké spektrum svého využití, působí příznivě na dýchací cesty, při zahlenění, chronickém zánětu průdušek či kašli. Zklidňuje srdeční neurózy, upravuje arytmii, zrychlený a nepravidelný tep, rozšiřuje cévy, což se nám hodí při léčbě vysokého krevního tlaku. Trápí-li vás pocit plnosti po jídle, zcela jistě si uchystejte čaj z jablečníku, navodí příjemný pocit klidného trávení. Bylinka působí svíravě, proti nadýmání, napomáhá při chorobách žlučníku, povzbuzuje játra a slezinu.

Zevně lze pak použít taktéž i šťávu, kterou potíráme drobnější poranění, přidáme-li bylinu během koupele, napomáhá léčit hnisavé a špatně se hojící rány.

Z jablečníku lze uchystat velmi dobrý sirup, jste-li, stejně jako já, taktéž i vy nadšenci sladkých léčivých pamlsků, zkuste si jej přichystat dle níže předloženého receptu.

  • 2 hrsti čerstvé natě
  • 500 ml vody
  • 650 g přírodního řepného cukru

Nať vložíme do mísy, přelijeme vroucí vodou, necháme louhovat 24 hodin. Posléze přecedíme, louhovanou bylinku vyhodíme. Budoucí sirup svaříme s cukrem, mícháme do zhoustnutí. Jakmile nás trápí nastuzení, užíváme 3 x denně 1 čajovou lžičku.

Pietro Andrea Gregorio Matthioli ve svém Herbáři neboli bylináři z roku 1562 pro změnu píše: Utlučené suché listí, zadělané s medem v lektvar, dobře činí prsům i plicím, když se nechá poznenáhlu rozplynouti v ústech a pomalu polyká. Jablečník je také užitečný k mytí a napářce pro flegmatické ženy, které si často stýskají na páteř, nohy a na boky. Listí s medem vyčišťuje staré, zlé a nečisté vředy a nedopouští, aby se dále rozežíraly. Obklady krotí také bolesti v bocích. Přikládání směsi z listí se semenem a se slepičím sádlem rozpouští a stravuje vole a zatvrdliny ženských prsů. Proti otoku údu mužského utluč jablečník a přilož s medem. Mazání směsí jablečníku s medem stírá pihy.

Nu, třeba vás něco od Pietra Gregoria spasí či zaujme.

Z jablečníku lze uchystat taktéž i léčivou tinkturu, kterou lze využít při trávicích obtížích, nejčastěji spojených s oslabenou činností jater a žlučníku. Jak na ni?

  • 500 ml 40 % pálenky
  • 2 hrsti čerstvé byliny

Bylinku zalijeme pálenkou, necháme odpočívat zhruba 4 týdny, následně přecedíme, stáčíme do lahviček, uchováváme v chladu a temnu. Na každý kilogram tělesné hmotnosti pak aplikujeme 1 kapku, celkovou dávku rozdělíme do tří. Vážíme-li např. 60 kilo, dávku 60 kapek rozdělme na 20/20/20.

Nechť jsou nám bylinky lékem, nechť nás příroda činí radostnými a zdravými.

V článku jsou použity informace z knihy

Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s r. o., 2015. 353 str. ISBN 978-80-7321-943-7.

 

 

 

 

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.