Interocepce u roztroušené sklerózy: proč je důležité vnímat vnitřní signály těla

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Únava. Hlad. Žízeň. Potřeba jít na toaletu. Změna dechu. Tlak v břiše. Zrychlený tep. Pocit, že už máme fyzické aktivity dost.

Většinu těchto informací nevnímáme vědomě každou minutu. Nervový systém je průběžně přijímá, třídí a podle potřeby jim věnuje větší pozornost. Schopnost vnímat, rozpoznávat a vyhodnocovat signály přicházející zevnitř vlastního organismu se označuje jako interocepce.

U lidí s roztroušenou sklerózou je to zajímavé téma. RS totiž neovlivňuje pouze pohyb nebo povrchovou citlivost. Změny v centrálním nervovém systému mohou zasahovat také do toho, jak člověk své tělo vnímá a jak dobře rozpoznává jeho aktuální potřeby. V posledních letech se interocepce sleduje například v souvislosti s únavou u RS.

Co všechno patří do interocepce?

Interocepce není totéž co propriocepce.

Propriocepce nám umožňuje vědět, kde se nacházejí naše končetiny nebo jak je nastavený kloub, aniž bychom se na něj dívali. Interocepce se týká především informací o vnitřním stavu organismu.

Patří sem například vnímání:

  • dechu a jeho změn,
  • srdečního tepu,
  • hladu a sytosti,
  • žízně,
  • únavy,
  • potřeby močení a vyprazdňování,
  • napětí uvnitř těla,
  • některých bolestivých a viscerálních vjemů,
  • změn souvisejících se stresem nebo fyzickou zátěží.

Nejde přitom jen o to signál zaznamenat. Důležité je také správně jej vyhodnotit.

Mohu například pocítit změnu dechu a rozpoznat, že jsem se právě fyzicky přetížila. Nebo stejnou změnu začnu vnímat jako ohrožení a vznikne úzkost. Jindy naopak signál registruji velmi slabě a pokračuji v aktivitě ještě dlouho poté, co se začala rozvíjet únava.

Únava u RS a vnímání těla

Únava patří mezi časté a současně velmi obtížně uchopitelné projevy roztroušené sklerózy. Nemusí odpovídat tomu, kolik toho člověk během dne skutečně udělal. Někdy přichází poměrně rychle a může zasahovat fyzické i kognitivní fungování.

Právě tady může být schopnost zachytit jemnější změny důležitá.

Člověk může postupně zjistit, že ještě před výraznou únavou pozoruje například změnu koncentrace, zhoršení koordinace, větší svalové napětí, změnu dechu, pocit horka nebo potřebu na chvíli přerušit činnost.

Neznamená to, že lze únavě vždy zabránit. Jde spíše o schopnost rozpoznat vlastní průběh dříve, než se obtíže výrazně rozvinou.

Výzkum u lidí s RS skutečně nachází souvislosti mezi únavou a některými změnami interoceptivního zpracování. Neplatí to samozřejmě stejně pro každého pacienta.

Někdy tělo vnímáme příliš málo, jindy příliš intenzivně

Při práci s interocepcí není cílem vnímat své tělo co nejintenzivněji.

Někteří lidé si tělesných signálů téměř nevšímají. Jiní naopak sledují každou změnu a obtížně od ní odvádějí pozornost.

U chronického onemocnění je druhá možnost pochopitelná. Pokud člověk v minulosti několikrát zažil novou ataku nebo náhlé zhoršení příznaků, začne změny v těle sledovat mnohem pozorněji.

Interocepce ale není totéž co neustálá kontrola příznaků.

Užitečné je dokázat tělesný vjem zaznamenat, chvíli ho sledovat a současně zachovat možnost věnovat pozornost i okolí a běžnému životu.

Močový měchýř, trávení a další vnitřní signály

U RS mohou být součástí obtíží také poruchy funkce močového měchýře a střev. Do hry zde vstupují neurologické změny, autonomní nervový systém i schopnost včas zaznamenat potřebu těla.

Pro některé pacienty je signál velmi naléhavý. Jiní si naplnění močového měchýře uvědomí poměrně pozdě. Podobně může být proměnlivé vnímání trávení, pocitu hladu nebo tělesného vyčerpání.

Proto je při rehabilitaci užitečné nepracovat pouze se svalovou silou, stabilitou a chůzí, ale také s tím, co pacient během pohybu skutečně cítí.

Jak lze interocepci trénovat?

Nemusí jít o žádnou složitou techniku.

Lze několikrát během dne na krátkou chvíli přesunout pozornost do těla a zjistit:

Jak právě dýchám?

Mám žízeň?

Jak moc jsem unavená na škále od nuly do deseti?

Cítím napětí v břiše, čelisti nebo pánvi?

Potřebuji na toaletu?

Je mi příliš teplo?

Jak se změnil můj stav během poslední půlhodiny?

Důležité je pouze zaznamenávat. Není nutné každý pocit ihned analyzovat ani mu hledat psychologickou příčinu.

Někomu pomáhá několik týdnů stručně zapisovat souvislosti mezi aktivitou, únavou, spánkem, teplotou, stresem a tělesnými příznaky. Postupně mohou být vlastní signály předvídatelnější.

Interocepce není náhrada neurologického vyšetření

U roztroušené sklerózy je důležité oddělit práci s vnímáním těla od posuzování nových neurologických příznaků.

Nově vzniklá porucha vidění, výrazná slabost, změna citlivosti, koordinace nebo jiné neobvyklé neurologické obtíže patří k neurologovi či do RS centra. Interocepce nemá sloužit k tomu, aby si člověk sám vysvětloval zdravotní změny.

Může ale doplňovat každodenní práci s únavou, zátěží, odpočinkem a vlastními potřebami.

U chronického neurologického onemocnění totiž není důležité pouze to, co tělo objektivně dokáže. Podstatné je také to, jak dobře člověk zaznamenává jeho aktuální stav.