Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zánět provází člověka po celý život. Nežijeme v izolaci, ale žijeme v prostředí, které nás ovlivňuje. Tělo je napadáno mnohými stresy, infekty, alergeny, toxickými látkami a mnohými dalšími faktory, takže náš obranný systém bývá velmi zaměstnán. Jednou z prvních obranných reakcí je právě zánět. Je to situace jistě nepříjemná, je přítomna bolest, horečka, ale zánět může i zhoršit dýchání, vidění, trávení, vylučování, omezit pohyb… Je tedy logické, že je snahou každého jedince zánětu se zbavit. A tak použijete prostředek, který má protizánětlivý účinek. Ten pak probíhající zánět blokuje, mírní, zastaví.
Astma
Pokud je např. diagnostikováno astma, lékař konstatuje, že se jedná o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené se systémovým zánětem. A kritickým příznakem je dušnost. Je tu zmíněn termín ´chronické onemocnění´. Ano, pokud není akutní zánět řešen, rozvine se postupně do chronického stavu. Lékař si je vědom tohoto procesu, a proto např. již u malého dítěte okamžitě zahajuje léčbu kortikoidy se silným protizánětlivým účinkem. Dělá to z toho důvodu, aby zabránil rozvoji astmatu do již uvedeného chronického stavu. Má to ovšem háček. Tímto postupem není řešeno, proč se zánět vytvořil. Proč musel imunitní systém použít svůj léčebný nástroj = zánět. Imunitní systém chtěl nemocné tělo zánětem uzdravit, chtěl invazi zlikvidovat. Ale pokud je použit protizánětlivý prostředek, pak byl imunitní systém vlastně zbaven svého léčebného nástroje. Dotyčný je sice bez příznaku, který se neprojevuje, pokud bere protizánětlivý lék, ale pokud příčina trvá, stejně se časem onen obávaný chronický zánět projeví, byť možná v jiné formě než v astmatu a také ne třeba hned, ale v mnohem pozdější době.
Astma je totiž součástí tzv. atopie, kde svou roli sehrává dědičná dispozice. S tímto faktem neuděláte nic, to je dáno. A často to také můžete slyšet z úst lékaře, který tím vysvětluje onen postup okamžitého zahájení kortikoterapie.
Mít dispozici ale neznamená, že musíte tou nemocí trpět. Jde ještě o to, jestli je ten disponující gen pro nemoc zapnutý, anebo je vypnutý. Pokud máte klinické projevy, pak je jasné, že je zapnutý. Zánět je v akci.
- Pak ovšem musí nastat velmi podrobný rozbor vaší životní situace s cílem pojmenovat ty faktory, které nemoc zapínají.
A je jasné, že takové faktory existují vždycky, bez výjimky. Mohou být velice různorodé, viditelné i neviditelné. Je to pak na každém ´majiteli´ dispozice, zda dokáže faktory pojmenovat a zda je samozřejmě dokáže odstranit, protože pokud budou působit, imunitní systém bude mít stále důvod tvořit zánět, a je přitom jedno, jestli budete užívat protizánětlivý lék.
Příčina existuje
Kámen úrazu nastane v okamžiku, kdy je vyslovena věta: „Příčinu nelze najít“. Ať ze strany lékaře, tak ze strany pacienta samotného. Neodvratitelný fakt zůstává, protože příčina vždycky existuje. Obvykle se hledají alergeny jako prach, roztoči, plísně, pyly, trávy, ale to jsou alergeny druhotné, pod nimi je obvykle alergen hlavní – potravinový, a bývá dost často maskovaný (mléko, vejce, lepek). Jako alergen se může chovat i bakterie, parazit, chlad a jiné (četné) další. Nemusí jít o alergii, ale o intoleranci, kdy je na vině chybění enzymu. Podkladem nemoci může být dysbióza střevní, narušený mikrobiom (po antibiotiku). U chronických problémů se střevem se otevřou „póry“ ve střevu, ten proces se nazývá zvýšená propustnost střeva, a to pak znamená, že drobné různorodé částice, které by normálně odešly se stolicí ven, nyní proniknou dovnitř a procházejí tělem. Imunitní systém je registruje jako vetřelce a vytvoří si proti nim obranu. Jakou? Zánět.
Prozánětlivé situace
Existují situace, které zánětu vyhovují, nazývají se prozánětlivé. To je třeba tehdy, kdy ve skladbě potravy převažují sladká jídla všeho druhu. Ta jsou ale v rámci trávení a obecně metabolismu člověka kyselinotvorná a vyhovují procesu zánětu. Podobným situacím napomáhá alkohol, chemicky zpracované potraviny, hamburgerová móda, také léky… Seznam činidel a nejrůznějších civilizačních stresorů je dlouhý, některé jsem zmínil již v úvodu. Neblahý vliv kouření přiřaďme k tomu.
Indexy (poměry veličin)
O tom, zda se prosadí zánět, rozhoduje poměr mezi mastnými kyselinami (MK). Jsou to karboxylové kyseliny s 4-26 uhlíky s různým prostorovým uspořádáním. Jsou buď ve formaci cis, anebo trans. Ty, které vyhovují zánětu, jsou trans. Uhlíky jsou spojeny jednoduchou nebo dvojnou vazbou. Podle toho se dělí na nasycené a nenasycené (mono-nenasycené MUFA nebo poly-nenasycené PUFA). Většina nenasycených MK má dvojitou vazbu s cis-konfigurací.
Dále záleží na poměru omega-6 a omega-3 MK. Nadbytek omega-6 signalizuje zánětlivé prostředí v organismu. Aby se prostředí změnilo, je třeba zlepšit poměr mezi omega-6 a omega-3 ve prospěch omega-3.
Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) mají prokázaný příznivý potenciál účinku jako doplňková léčba astmatu. Dnešní lékařská technika již dokáže stanovit poměry uvedených kyselin, podobně jako rovnováhu tvorby lokálních hormonů, tzv. eicosanoidů, kam řadíme prostaglandiny, leukotrieny, protektiny apod. Fungují jako signální molekuly ve tkáních.
Podobně v oblasti imunologie lékaři již dnes dovedou určit poměr cytokinů a podle toho lze odhadovat typ reakce organismu.
Specifické reakce zprostředkovávají T a B lymfocyty.
T lymfocyty jsou ve dvou formách a liší se přítomností molekul buněčného povrchu; označují se CD4 a CD8 a jsou zdrojem cytokinů.
Za nejaktivnější v tvorbě cytokinů jsou považovány T lymfocyty z CD4 (pomocné T-buňky). Tato podskupina může být dále rozdělena na Th1 a Th2 a cytokiny, které produkují, jsou známé jako cytokiny typu Th1 a cytokiny typu Th2.
Mezi Th1 a Th2 stojí Th0. To jsou buňky, které se podle požadavku pro řešení imunitní odpovědi rychle přemění buď na Th1 nebo Th2. Ideální je stav, kdy jsou obě položky v rovnováze. Ta ve své podstatě určuje schopnost imunitního systému správně fungovat. Převaha jednoho Th nad druhým Th se může projevovat na vzniku různých nemocí. Některé chronické nemoci, atopické nemoci, tedy i astma, přímo souvisejí s převahou cytokinů typu Th2.
V článku jsem tedy naznačil, jak důležitá je individuální analýza všech možných životních rovin. A mělo by se tak dít za pomoci lékaře, který zná dotyčného pacienta a současně i jeho rodinu. A pokud to nejde, je třeba hledat důvody, proč to nejde. Myslím si však, že to jde vždycky. Každý lékař je schopen udělat se svým pacientem rozbor.
Obvykle se zjistí nerovnováha v některém systému, a to pak určuje možný preventivní směr postupu, aby nebylo nutné ordinovat protizánětlivý lék.
MUDr. P. Šácha