Hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Štítná žláza, orgán motýlkovitého tvaru, nacházející se před hrtanem, ve spodní části krku, jejímž hlavním úkolem je z krve vychytávat jód, který pak slouží jako stavební kámen dvou velmi důležitých hormonů, tyroxinu (T4) a trijodhyroninu (T3). Tyto hormony významně ovlivňují činnost našeho metabolismu, zároveň pak růst a diferenciaci tkání v období nitroděložního vývoje. Svými účinky se dotýkají všech orgánových systémů a jejich přítomnost je tedy nezbytná. Při jejich nedostatku nemocný otéká, přibírá na váze a rovněž, může trpět zácpou, zimomřivostí a únavou. Při jejich nadbytku pak naopak organismus jede na plné obrátky, dochází k intenzivnější činnosti metabolismu, což vede k hubnutí a velmi častým průjmům. Chvíle plné energie velice brzy střídají úporné pocity únavy a vyčerpání.

Kromě T3 a T4 lékaři rovněž sledují hodnotu TSH, součást zpětnovazebného systému, jež udržuje stabilní množství dvou výše zmíněných hormonů. V praxi to znamená toliko, že pokud jejich koncentrace klesne, hypotalamus prostřednictvím TRH, tyreotropin uvolňujícího hormonu, vydá rozkaz hypofýze, která okamžitě uvolní již zmíněné TSH, na jehož základě pak dochází ke stimulaci tvorby tyroxinu a trijodtyroninu štítnou žlázou. Vidíme, že onen složitý mechanismus vyžaduje jistou preciznost a správné načasování, proto, pokud jsou jednotlivé orgány v rovnováze, vše plyne tak, jak má, tedy správně. Problém nastává při nedostatečné funkci hypotalamu či hypofýzy, dále pak autoimunitních poruchách, kdy tělo z nepochopitelného důvodu ničí tkáň jemu vlastní, při nedostatečném příjmu jodu, což v České republice není, bohužel, rovněž výjimkou a v neposlední řadě zde svou roli hraje také genetika.

Daná problematika je skutečně rozsáhlá, my se však dnes více zaměříme na hypotyreózu, sníženou funkci štítné žlázy. Přesněji na jídelníček, kdy vám vysvětlím, co přidat, co naopak vybrat či zcela vyloučit, abychom nemuseli být závislí na lécích typu Letrox či Euthyroxin, které štítnou žlázu ještě více otupí.

Začněme nejprve strumigeny, tzv. antinutričními látkami, o kterých český pacient všeobecně neví téměř nic. Když jsem tu před léty prodělala autoimunitní zánět štítné žlázy, nedostalo se mi žádného nutričního doporučení, které teď po letech pokládám za jeden ze základních stavebních kamenů. Pojďme si tedy vysvětlit, které látky štítné žláze brání v hromadění a následném využití jódu. Dle jejich působení je lze rozdělit následovně:

  1. Strumigeny I. řádu, které znemožňují uchycení jódu, patří sem např. hlávkové zelí, červené i bílé a rovněž i to kysané,
  2. Strumigeny II. řádu, které blokují činnost peroxidázy, enzymu, který s jódem rovněž úzce souvisí. Sem můžeme zařadit např. jáhly, rajčata, špenát, ředkvičky, cibuli či hrách,
  3. Strumigeny III. řádu pak blokují tvorbu tyroxinu. Zde řadíme tzv. sulfonamidy, látky používané zejména k léčbě močových infekcí,
  4. Strumigeny IV. řádu pak vytěsňují tyroxin a potlačují sekreci TRH.

Při hypofunkci štítné žlázy bych doporučila zcela vyloučit zelí a to i jeho kysanou formu. Rajčata, špenát, ředkvičky, cibulku a hrách lze konzumovat umírněně, na co si však dát skutečný pozor, bude hořčičné semínko, hořčice, křen, tuřín, kapusta, květák, brokolice, arašídy a sója. Tu bych zde několikrát podtrhla, neboť je velmi silně strumigenní. Z bylinek pak omezme konzumaci lopuchu, echinacey, ženšenu, aloe a pískavice. Pozor také na tuky, jejichž zvýšená konzumace snižuje vstřebatelnost jódu. V zahraničních publikacích se dále píše, že činnost štítné žlázy narušuje popíjení mléka, právě díky kaseinu, mléčné bílkovině. Neopomeňme ani jáhly, které zde uvádím s velmi těžkým srdcem, bohužel blokují činnost peroxidázy, patří tedy mezi strumigeny III. řádu. Přesto si myslím, že jejich občasná umírněná konzumace přinese více užitku než škody.

Dle tradiční čínské medicíny je snížená funkce štítné žlázy zapříčiněna omezeným tokem energie na dráze ledvin a dráze sleziny. Dráhu ledvin podporují sardinky, badyán a černé datle. Dráhu sleziny pak fenykl, muškátový oříšek, pepř, hřebíček, koprové semínko, vlašské ořechy, jablka a maliny.

Z dalších povolených potravin, jež mají na činnost štítné žlázy blahodárný vliv, vyjmenujme makrelu. U té však pozor, spíše než uzenou volme mraženou, nejlépe pak čerstvou. Nezapomínejme na to, že tělo funguje jako celek, jako úžasná harmonická mozaika, jednotlivé orgány spolu komunikují a tak, zároveň ulevme i játrům, která dnes a denně trpí přemírou ochucovadel, konzervantů, barviv a dalších aditiv. Z dalších potravin pak zařaďme:

  • platýze, mořské řasy
  • čerstvý sýr
  • třešně, meruňky, banány, avokádo
  • polníček, mrkev, červenou řepu a petržel
  • ovesné vločky
  • chlorellu, spirulinu, omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny

Za zmínku stojí rovněž i hormon tyrosin, který patří mezi 22 základních aminokyselin, konkrétně mezi ty neesenciální, to znamená, tělo si jej dokáže samo vyrobit a není tedy závislé na jeho příjmu stravou. Základem mu bývá fenylalanin. Děje se tak za pomocí enzymu fenylalanin hydroxylázy. Ve štítné žláze pak z tyrosinu a jódu vznikají již výše zmíněné hormony trijodtyronin a tyroxin. Je-li tedy tyrosin prekurzorem hormonů štítné žlázy, jeho navýšením stravou by mělo automaticky dojít také k nárůstu hormonů T3 a T4.

Zdroje tyrosinu: mandle, čočka, kvasnice, avokádo, brambory, mrkev, řepa, pórek, petržel, zelená paprika, kvalitní sýr, maso.

Dále bych doporučila najet na čistě bezlepkový jídelníček, to znamená, pečivo nahradit přílohami typu pohanka, amarant, quinoa, dobrá celozrnná rýže, brambory vařené ve slupce. Ovesné vločky, v porovnání s pšenicí a žitem, obsahují lepku podstatně méně, v jídelníčku ponechme, protože štítné žláze prospívají. Volit můžeme i z luštěnin, jako je červená, zelená čočka, nejrůznější druhy fazolí, cizrna. Jídelníček zbavme dále laktózy, pokud jsme však milovníky mléčných výrobků, upřednostněme spíše ty zakysané, kdy bakterie mléčného kvašení přeměnily laktózu v kyselinu mléčnou. Do jídelníčku zahrňme cca 150 g listové zeleniny denně. Omezme sladkosti, alkohol, zpracované potraviny, čím čistější teď naše strava bude, tím větší šance na úspěch.

Léčbu můžeme podpořit rovněž i obklady z mrkve či tvarohu, kdy na krk přikládáme nastrouhanou mrkev, obvážeme a hodinu v teple odpočíváme. Tvarohový zábal funguje na stejném principu, jen místo mrkve plátno potíráme tvarohem. Ten obsahuje dostatečné množství vápníku, který jde štítné žláze k duhu.

Nepřepínejme se, zvolme některou z relaxačních technik, každý den se trošku protáhněme, cvičme, dýchejme zhluboka. Nezapomínejme na to, že blahodárná strava nás posune zase o krůček dál, nicméně starosti a stres nás naopak popostrčí o dva kroky zpět. Pak je veškeré naše úsilí marné. Neb vše je tu komplex a vzájemně se dotýká.