Hypertenze

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Arteriální hypertenze, tedy krevní tlak (TK) vyšší než 140/90 mm Hg, patří mezi nejčastější onemocnění cévního oběhu. Je to masově rozšířené onemocnění a mnohdy je označováno za neinfekční epidemii. Hypertenze svými komplikacemi významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost. Podle odhadů je až 25 procent úmrtí nad 40 let věku přímo nebo nepřímo způsobeno vysokým krevním tlakem!

Definice hypertenze podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti (2003)

Výskyt choroby: ve věku nad 50 let trpí hypertenzí více jak 50 % populace.

Příčiny hypertenze:

1. Faktory genetické:

• jsou zkoumány, složité vzájemné vztahy, zatím nemožno ovlivnit

2. Faktory vnějšího prostředí:

• nadměrný přívod sodíku, zvýšená citlivost na sodík
• zvýšený kalorický příjem, obezita, zvláště abdominální (břišní)
• zvýšená konzumace alkoholu a tabakismus
• stres a socioekonomický status
• některé léky – např. hormonální antikoncepce, kortikoidy, antidepresiva

3. Poruchy endogenních (vnitřních) regulačních mechanismů a metabolické odchylky:

• narušení endotelu (cévní výstelky) a stěny cévní
• poruchy metabolismu glukózy (glukózová intolerance, inzulinorezistence, diabetes mellitus)

Příčinou může být také jiné onemocnění, např. ledvin, žláz s vnitřní sekrecí (štítná žláza, nadledviny, hypofýza) nebo oběhové soustavy (srdeční vady) – v takovém případě mluvíme o tzv. sekundární arteriální hypertenzi.

Typy arteriální hypertenze

• Primární arteriální hypertenze – zvýšený tlak není důsledkem jiného onemocnění.
• Sekundární arteriální hypertenze – je důsledkem jiného zjištěného onemocnění, pro léčbu je nutné tuto příčinu odstranit.
• Plicní hypertenze – tj. hypertenze v plicním oběhu – je samostatným onemocněním s odlišnými příčinami, projevy a následky.

Projevy hypertenze

Jsou většinou velmi chudé a nenápadné a v tom tkví nebezpečí této choroby, která je také nazývána „skrytý zabiják“. Prvním projevem neléčené hypertenze pak může být až cévní mozková příhoda či srdeční infarkt.
Mezi možné příznaky patří například bolest hlavy, závrať, bušení srdce či tlak na hrudi.

Klasická léčba hypertenze

Cílem je nejen snížení krevního tlaku, ale hlavně zabránění či zpomalení vývoje orgánových změn, které pak vedou k závažným cévním komplikacím, někdy i smrtelným. Existuje mnoho skupin léčivých přípravků působících přes centrální nervový systém, cévní stěnu a ledviny. Ovlivňují výměnu iontů nebo působí přes enzymy a receptory. Léky jsou používány buď samostatně nebo (a to je častější případ) v různých kombinacích dle závažnosti choroby. Jejich výčet je nad rámec tohoto informačního sdělení.

Neléčený vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem pro vývoj dalších onemocnění oběhové soustavy a prokazatelně zkracuje délku života. Rozvinutá forma onemocnění vyžaduje celoživotní léčení a patří do rukou lékaře.

Doplňkové preparáty je vhodné střídat a je možné je vzájemně kombinovat. Uvedené dávkování přípravků je orientační a musí být upraveno podle stavu onemocnění a věku a reaktivity pacienta. Obecně platí, že u chronických dlouhodobých onemocnění a vyšší věkové kategorie používáme dávky nízké, u mladých jedinců a při akutních stavech dávky vyšší. V každém případě je nutné přijmout režimová opatření, která zahrnují omezení solení, kouření a požívání alkoholu.