Hypertenze a léčivý vliv meditačních technik

Následující popis typického vysoce stresujícího způsobu života by vám mohl připadat známý – možná i hodně známý. Vstáváte ráno a už máte zpoždění – takže stres začíná dokonce ještě předtím, než jste dojedli snídani. Pak spěcháte do práce a máte obavy, zda dojedete včas a přitom se ještě obáváte, abyste nedostali pokutu za rychlou jízdu.

Když přicházíte na pracoviště, stresujete se kvůli svému pracovnímu výkonu, náročnému šéfovi a obáváte se o své povýšení. A pokud se zrovna nestresujete kvůli svému výkonu v zaměstnání, máte zase obavy o to, jak uspěje váš syn ve škole. A pak během toho, jak se stresujete v dopravě na cestě domů, děláte si ještě navíc i starosti s plány kolem nadcházející dovolené. A když už vyrážíte na dovolenou, pronásleduje vás další stres z letiště a z letadla! Vypadá to, jako byste se tomu nemohli ubránit. Když se dostanete z horkého oleje, čeká vás oheň – jdete z jedné stresové situace do druhé. Na povrchu se to všechno možná zdá i zábavné – všechny ty malé věci, které nám dělají starosti, ale není to vůbec k smíchu. Získání nadvlády nad stresem ve vašem životě může být záležitostí života a smrti. Pokud jste nepřetržitě stresováni a nenaučíte se, co s tím dělat, můžete se stát předním kandidátem pro vysoký krevní tlak – což je tichý zabiják.

Lékařští odborníci odhadují, že až 90 % Američanů bude mít v určitém životním období vysoký tlak. Pod hrozbou této šokující prognózy začali výzkumníci z the University of Pittsburgh sledovat v rámci 13leté studie, zda stres v mladém věku má dopady na budoucí hodnoty krevního tlaku.

Ve spolupráci s více než 5000 mužů a žen ve věku od 18 do 30 let se výzkumníci zaměřili na testy kardiovaskulární činnosti s pomocí poněkud neobvyklých procedur: například ponořováním rukou do vody s ledem se současným zapojením do stresující videohry.

Jakmile byly provedeny záznamy o krevním tlaku všech pozorovaných, předpověděli u lidí s nejvyššími hodnotami, že by mohli být kandidáti pro rozvoj těchto potíží v pozdějším životě. O třináct let později, když bylo provedeno opakované měření, bylo skutečně konstatováno, že vysoký počet dříve vytipovaných trpí hypertenzí. Tato studie byla publikována v the American Heart Association journal Circulation.

Jak byste si tedy měli počínat, abyste minimalizovali svůj sklon k propadání do stresu? Je to vůbec možné v dnešní na rychlost zaměřené, informacemi přehlcované a hektické společnosti? Odpověď existuje a vy se ji můžete dozvědět.

V prvé řadě bych vás však chtěl ujistit, že vám nechci doporučovat, abyste přestali se vším, co děláte. Nemusíte nutně zpomalit, ale jednoduše je potřeba se zklidnit. Mějte to na mysli a zde následuje několik kroků, které můžete přijmout už ode dneška. Tím dosáhnete velké změny v tom, jak udržíte úroveň svého stresu pod kontrolou a minimalizujete negativní účinky i toho stresu, kterému nelze zabránit.

1) Šetrně cvičte

Kromě toho, že je to dobré pro vaše tělo, šetrné, mírné cvičení je dobré i pro váš mozek. Stimuluje se jím uvolňování endorfinů, které nám dávají pocity štěstí a lehkosti. Také se tím zlepšuje krevní oběh v mozku a pomáhá to mysli zvládat zátěže, které vznikly v průběhu stresové zátěže, kdy probíhá příliš mnoho psychických procesů. A co víc – čím lepší je vaše tělesná kondice, tím lépe jste schopni zdolávat události v životě, které způsobují stres.

Velmi užitečná je chůze. Doporučuji vám minimálně 30 minut každodenní chůze a postupně ji prodlužovat až na 1 hodinu a dodržovat pravidelně po většinu dnů v týdnu.  Studie, publikovaná v prosinci 2005 v časopise the Medicine and Science in Sports and Exercise, dokládá, že už 30minutová chůze na trenažéru dokáže zlepšit vaši náladu a dobré pocity. Samozřejmě že ještě lepší než trenažér je chůze na čerstvém vzduchu, nejlépe někde v přírodě.

2) Jezte pravidelně a zdravě

Vynechávání jídel je zřejmě ta nejhorší věc, kterou můžete udělat pro své zdraví. Snížené hladiny cukrů, které hladovění vyvolává, nejenže zpomalují metabolismus, ale i všechny ostatní tělesné systémy. A to zpětně ovlivňuje vaši schopnost jasného myšlení a podílí se i na pocitech stresu kvůli nevolnostem z hladu. (Autor zřejmě nebude zastáncem půstů a čs. korektor se s postojem autora ztotožňuje).

Dopřejte si na začátku dne zdravou snídani. Jednou z mých nejoblíbenějších je šálek mírně povařených ovesných vloček (nikoliv instantní vločky, které jsou plné konzervantů) s banánem, borůvkami a jednou lžící granulí lecitinu (velmi účinné pro snižování cholesterolu). Vyhýbejte se hlavně polotovarům, jako je slanina a párky, které mívají mnoho tuků a žádné vlákniny ani výživné složky. Během dne byste si měli dopřát malé svačiny. To udrží váš metabolický systém v pohotovosti a uchová vám stabilnější hladinu cukru v krvi.

3) Učte se meditaci

Výzkum naznačuje, že i meditace trvající do 20 minut denně  mimořádně napomáhá duševnímu zdraví a minimalizuje stresové zatížení. Klíčovým je udělat si na ni čas. Studie, publikovaná v the journal of Psychosomatic Medicine, dokládá, že i krátký program „meditace pozornosti“ vede k trvalým pozitivním změnám jak v mozku, tak i v činnosti imunitního systému. Výzkumný tým z the University of Wisconsin-Madison zjistil, že meditace, která je už dlouho propagovaná jako technika ke snížení úzkosti a stresu, může kromě toho přinášet důležité biologické výsledky, které zlepšují tělesnou odolnost.

Je mnoho způsobů, jak praktikovat meditaci, ale důležité je začít nalezením klidného prostředí, kde nebudete vyrušováni a kde se můžete oddělit od okolního světa. Pak se posaďte vzpřímeně, překřižte nohy a dýchejte pomalým a prohloubeným dechem. Soustřeďte se, jak nejlépe dokážete na svůj dech a pokuste se uhlídat svou mysl, aby se netoulala. Buďte pozorovatelem; soustřeďte se na své nitro.

Jedním z důvodů, proč je meditace tak účinná při snižování stresu, je vliv správného dýchání. Pusťte se do toho a vyzkoušejte si to – zrovna teď. Začněte prohloubeným nádechem nosem a zadržte dech. Pak pomalu vydechujte a pro sebe si tiše říkejte „uvolni se“. Už po jednom takovém výdechu můžete ucítit vlnu relaxace, jak prochází vaším tělem a odvádí pryč napětí. A teď si zkuste představit, co jedno sezení o délce 20 nebo i pouhých 5 minut, prováděné každý den, může pro vás udělat – ať už to bude meditace dechu nebo řízená relaxace.

Přínosy meditace bývají pozoruhodné – a nejde tu jen o plané sliby východního mystika nebo propagátora New Age – seriozní vědecký výzkum to už konečně potvrzuje.

 

Zpět nahoru