Hubnutí a krevní skupiny

cm vaha

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Je to fascinující, ale i dnes, ve 21. století, naše tělo rozlišuje, nakolik je přijímaná potrava ve shodě s potravou přijímanou našimi předky. Právě z toho vychází výzkumy, týkající se výživy podle krevních skupin. Jistě si kladete otázku, zda se tímto způsobem dá zhubnout? Za určitých podmínek ano. Dietu respektující krevní skupiny formuloval americký lékař přírodní medicíny Dr. D´Adamo, který na věci pracoval spolu se svým otcem (také lékařem) a týmem dalších odborníků. Provedli léčbu desítek pacientů.

V průběhu mnoha tisíciletí se vyvinuly celkem čtyři krevní skupiny: nejstarší a výchozí je skupina 0. Dále existují krevní skupiny A, B, a nejmladší (a nejpřizpůsobivější) skupina AB. Každá krevní skupina je vybavena imunologicky jinak – krevní buňky každé této skupiny mají určitou základní sadu tzv. antigenů (tj. zjednodušeně – imunologickou reakci vyvolávajících látek). Antigeny jednotlivých krevních skupin jsou známy, podle nich se krevní skupiny rozlišují, a řadu reakcí krevních skupin díky jejich antigenům dokážeme předvídat (proběhnou jakožto imunologické reakce vždy stejně). Dokážeme zajisté předvídat, co se např. stane smíšením krve skupiny A s krví skupiny B: proběhne imunologická reakce, jedna skupina „odmítá“ druhou, chovají se vzájemně jako nepřátelé; vzniknou krevní shluky (krev se „srazí“). Než byla existence krevních skupin objevena, mnoho lidí po převodu krve od jiného člověka proto zemřelo.

Stravovací způsob vycházející z existence krevních skupin počítá, kromě antigenů krevních skupin, také s přítomností tzv. lektinů ve většině potravin. Tyto látky jsou schopny reagovat s určitými složkami lidské krve (i s antigeny krevních skupin), a lidského organismu vůbec. Lektiny jsou totiž schopny v menší nebo větší míře pronikat do krevního řečiště, a to i přes bariéry trávicího systému. Pak mohou vstupovat do již zmíněné reakce, která není tělu příznivá – vznikají při ní totiž opět shluky látek, jejichž role v našem těle je rušivá. Mohou poškozovat trávicí trakt (typickým příkladem lektinu je lepek, který není některými osobami vůbec snášen a nedokáží ho trávit), zhoršovat využití živin, narušovat hormonální rovnováhu, zapříčiňovat alergie… Přičemž platí, že různé lektiny mají afinitu (přitažlivost) k různým orgánům. Jakmile se v oblasti příslušného orgánu vytvoří onen nežádoucí shluk, jsou k němu „magneticky“ přitahovány shluky další a další… Příkladem může být častá konzumace brambor nositeli krevní skupiny 0, kdy se vzniklé nežádoucí komplexy usazují v okolí kloubů. Typicky nevhodná je dále konzumace žita nositeli krevní skupiny B (kteří nepříznivě reagují, žel, i na tkáň z kuřete).

Každá krevní skupina reaguje nepříznivě s jinými potravinami. To je základ celé úvahy o vztahu krevní skupiny a výživy. Následky většinou nelze pozorovat hned, ale projevují se často i po letech nevhodného jídelníčku. Z této úvahy (dnes již v řadě případů ověřené) rovněž plyne, že některé potraviny se mohou podílet zvýšenou mírou na váhových přírůstcích u některých krevních skupin (typický je případ lepku u krevní skupiny 0). Jejich vynechání může u dotyčné krevní skupiny usnadnit redukci váhy. Například omezení pšenice a výrobků z ní se ukazuje účinné při redukci váhy u krevní skupiny A.

Neúspěch při hubnutí podle krevních skupin spočívá v domněnce, že výběr vhodných potravin sám o sobě stačí. Tedy že nekonzumovat „zakázané“ potraviny je onen „vtip“, díky němuž dojde k výrazné redukci váhy. To však není tak docela pravda. Snížení kalorického příjmu je i zde podmínkou. Nicméně – vztah výživy a krevní skupiny ukazuje, že jednoznačně „zdravá“ výživa, tedy jediná správná výživa pro všechny, neexistuje. Je zkrátka nepatřičným zjednodušením problému. Individuální přístup je více než na místě, protože každý z nás má jinou genetickou výbavu a jiný životní styl. V souvislosti s tímto poznáním pak vyvstává závažnost umělé „výroby“ potravin způsobem, ke kterému by v přírodě nikdy nemohlo dojít – genetickou manipulací. Následky by mohly být pro lidské zdraví skutečně vážné.