Ředkev setá (Raphanus sativus)

post feature uni

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Ředkev setá (Raphanus sativus) je druh z čeledi brukvovité. Jedná se o jednoletou rostlinu. Variety tohoto druhu se pěstují jako kořenová zelenina. Varieta neboli odrůda je botanická taxonomická kategorie planých rostlin nižší než druh a poddruh. Od jiných rostlin stejného druhu se liší drobnějšími dědičnými morfologickými odchylkami charakteristickými pro celou populaci.

Nejznámější je z těchto variet ředkvička, ale lze ještě uvést například daikon. Jedná se botanicky řečeno o bulvy ředkve seté. Daikon je východoasijská – japonská bílá ředkev. Dosahuje délky 20 až 35 centimetrů a v průměru mívá až 10 centimetrů. Kromě názvu daikon ji v obchodech můžeme nalézt jako čínskou, japonskou nebo prostě bílou ředkev.

Další známou varietou je černá ředkev (Raphanus sativus niger). Jedná se o jednoletou až dvouletou bylinu s masitou hlízou, kulatou, podlouhlou až vřetenovitou, černou s velmi štiplavou chutí. Listy jsou široce lyrovitě peřenolaločné. Květy jsou bílé nebo lila, fialově žilkované. Plodem je naduřelý struk, vejčitě podlouhlý až válcový a zobanitý. Kvete od června do srpna. Obvykle se používá jako zelenina.

K léčebným účelům se používá šťáva, která je na rozdíl od sušené rostliny bohatší na účinné látky. Výrazně podporuje sekreci žluči, zlepšuje funkci jater, a napomáhá rozpouštět žlučové kaménky. Je osvědčeným prostředkem k detoxikaci jater (odstraňuje odpadní a toxické látky). Působí silně diureticky (močopudně) nebo podporuje peristaltiku střev a tak usnadňuje průchod tráveniny střevy.

Nicméně ředkvička jako plod je přesto u nás nejznámější a nejoblíbenější.

Ředkvička je kořenová zelenina botanicky klasifikovaná jako varieta ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus). Kořen je kulovitý nebo válcovitý a může být různě zbarvený. Barva se pohybuje od bílé až k červeným nebo fialově zabarveným

Pochází původem z přední a východní Asie. Z přírodních látek obsahuje vitamin C, D, E, pyridoxin (B6), thiamin (B1), niacin (B3) rutin (někdy označovaný jako vitamín PP), draslík, vápník, železo, mangan, měď, fosfor, hořčík, síra, draslík. Nebo sodík.

Z dalších přírodních látek obsahuje vlákninu, silice a hořčičné oleje. Právě obsažené silice odpovídají za to, do jaké míry je ředkvička pálivá.

Různá chuť ředkvičky (pálivá nebo vodová) záleží na tom, jak byla pěstována, konkrétně na zálivce a počasí během vegetace (období růstu).

Vzhledem k obsahu silic působí ředkvička příznivě při vykašlávání a oleje působí antisepticky v oblasti ústní dutiny a nosohltanu. Vitamín C podporuje imunitu člověka. Některé obsažené látky (vitamin C, E nebo beta karoten) patří k antioxidantům,

takže pomáhají ochraňovat náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí.

Ředkvičky se používají i v kuchyni- do salátů, pomazánek, polévek nebo jako přílohu k masu. Je vhodným doplňkem u diet, protože je nízkokalorická. Jedlé jsou i listy ředkviček.

Jako zajímavost lze uvést, že ze starších listů se v některých zemích připravuje špenát.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.