prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Houby jako lék – Protirakovinné účinky hub

27.11.2014
Houby jako lék

Jednou z prvních hub, jíž byly v lidové tradici připisovány protirakovinné účinky, byl hřib smrkový. Traduje se, že obyvatelé podhorské oblasti Šumavy, na české i německé straně, od dávných dob přikládali kousky této houby na kůži ve snaze zbavit se některých nádorů.

Americký vědec E. H. Lucas navštívil v r. 1934 malou vesničku na bavorské straně Českého lesa. Zde se od místních dřevorubců dozvěděl, že pravidelně jedí hřib smrkový jako prevenci proti výskytu nádorů. O dost později (1948) použil sušené hřiby smrkové pro přípravu vodných extraktů, které úspěšně otestoval na myších proti sarkomu 180. V r. 1957 se spolupracovníky popsal účinnou látku jako polypeptid obsahující minimálně 9 aminokyselin. Protože tento hřib, podobně jako velké množství mykorizních hub, rostl v čisté kultuře velice pomalu a navíc při umělé kultivaci se aktivní protirakovinné látky netvořily, obrátil se dr. Lukas k jiné houbě, které folklor rovněž přisuzoval protirakovinné účinky. Touto houbou byl vatovec obrovský (Langermannia gigantea), známý také pod jménem pýchavka obrovská (Calvatia gigantea). Lidová tradice přisuzovala sporám z mladých plodnic této houby léčivé účinky na kožní nádory. Ve středověku i novověku byly spory, kterých se uvnitř této velké pýchavky tvoří ohromné množství, používány jako zásyp pro hojení ran i starých vředů. Houba byla též používána v homeopatii pro zastavení krvácení.

 

V letech 1954-1958 prováděl Lukas s dosti velkým štábem spolupracovníků rozsáhlý výzkum, který vycházel sice z lidové tradice, ale byl čistě vědecky koncipován. Kromě vatovce obrovského byly zkoušeny i další příbuzné břichatky, např. pýchavka číšovitá (Calvatia cyathiformis) a pýchavka lebkovitá (C. craniiformis). Pro zjištění variability koncentrace účinné látky v plodnicích vatovce obrovského a pro získání dostatku účinné látky byly plodnice sbírány na různých lokalitách Spojených států a v ohromném množství (z asi 700 kg plodnic bylo získáno necelých 500 g účinné látky). Účinnou látku (mukoprotein) nazvali calvacin a provedli s ní rozsáhlé testy účinnosti na rozmanité typy nádorů calvacin inhiboval 13. Paralelně běžely testy toxicity. S cílem získat calvacin metodou hloubkové kultury byla vypracována technologie kultivace v bioreaktorech od 14litrových laboratorních fermentorů až do poloprovozních podmínek v 600litrových tancích. Samozřejmě byly podrobně studovány kultivační podmínky – optimalizace složení živného media a fyzikální faktory ovlivňující produkci. Po počátečních nesnázích s klíčením, resp. neklíčením bazidiospor se nakonec podařilo připravit dikaryotické kultury s vyšší produkcí účinné látky. Všechno vypadalo nadějně, až na testy toxicity. Ukázalo se, že calvacin je látka značně toxická vyvolávající silné alergické reakce u laboratorních zvířat. Tak skončil jeden nadějný projekt. V 60. letech, především v amerických farmaceutických laboratořích, ještě probíhalo do různé míry utajované testování mnoha tisíc kultur bazidiomycetů na protinádorovou aktivitu, zejména proti různým typům nádorů u hlodavců (sarkomu 180, adenokarcinomu 755 a leukemii L-1210). Protože tento výzkum byl značně finančně podporován, šíře pokusů byla impozantní (každá kultura byla pěstována a zkoušena na několika desítkách typů živných medií), ale bez zřejmých pozitivních výsledků, i když protinádorová aktivita byla detekována asi u 50 druhů, převážně dřevokazných druhů bazidiomycetů.

 

Čága je název pro tmavohnědé tvrdé nádory na bříze, což jsou plodnice imperfektního stadia dřevokazné houby rezavce šikmého (Inonotus obliquus). V době, kdy strom začne odumírat, houba vytváří pod kůrou plodnice perfektního stadia, které pronikají ven trhlinami. Rourky, které obsahují bazidiospory, jsou šikmo odchýlené od osy větve a mají narezlou barvu – odtud jméno rezavec šikmý. V odborné literatuře se píše, že nejstarší zprávy o této houbě sahají do 16. a 17. století, kdy byla houba údajně používána jako lék proti rakovinovým nádorům. Jsou zmiňovány případy léčení chorob zažívacího ústrojí (zánětu žaludku, žaludečních vředů, rektálních nádorů) a kožních nádorů u nemocných po celém Rusku (včetně Uralu a Sibiře), i v Polsku a pobaltských zemích.

 

Ukázka z knihy Houby jako lék.


27.11.2014
autor: RNDr. V. Antonín, CSc., Ing. I. Jablonský, CSc., RNDr. V. Šašek, CSc., MUDr. Z. Vančuříková
další články v rubrice: Bylinky


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Zdravé vánoční cukroví
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou

131,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS