Houba shiitake

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Z jihovýchodní Asie pochází houba, která proslavila japonskou a čínskou kuchyni – shiitake, česky houževnatec jedlý, latinsky Lentinus edodes. Shiitake, pocházející z Japonska, je oblíbená nejen pro svou vynikající a originální chuť, ale také pro obsah látek majících příznivý vliv na lidský organismus. Jeho název se skládá ze dvou slov: shii = dub, take = houba.

Takže volně přeloženo – dubová houba. Shiitake je z gastronomického hlediska chuťově velice výrazná houba, masité konzistence, z lékařského pohledu dnes již uznávaný přírodní prostředek pro léčení řady civilizačních chorob. V japonském léčitelství je, dle dostupných pramenů, využívaný již asi 2000 let. Tato pro nás exotická houba je pro svou lahodnou chuť a silné aroma označována jako „perla mezi houbami“. Její obliba a současně i spotřeba každoročně roste nejen v zemích Dálného východu, ale i v USA a západoevropských zemích. Říká se jí také elixír života nebo houba dlouhověkosti, protože má léčivé vlastnosti: upravuje množství cholesterolu v těle, potlačuje riziko zvýšení krevního tlaku (pozn.: nízký tlak nezvyšuje), posiluje celkovou obranyschopnost organismu proti virovým onemocněním a má protivirové účinky. Rovněž je zkoumána i jako prostředek v boji proti rakovině.

Dále má význam pro podporu imunity. Jednou z látek, kterou shiitake obsahuje, je lentinan. Jedná se o glukan, který byl v Japonsku zaveden jako standardní součást léčby některých nádorů. Má imunostimulační, antiinfekční (eliminuje virové, bakteriální, plísňové a parazitární infekční onemocnění), proti-nádorové a radioprotektivní účinky. Úspěšně se osvědčil při léčbě a prevenci akné. Vedle aktivačního účinku na organismus působí také jako lapač volných radikálů a antioxidační látka. Volné radikály vznikají z nesprávného stravování nebo nadměrné konzumace potravin s konzervačními látkami. Proto jsou glukany vhodné na korekci tvorby volných radikálů vzniklých z potravin. Působí na snížení hladiny přebytečných látek z výživy (cholesterol) a přebytečných hormonů (při fyzické a psychické zátěži).

Po žampionech je nejčastěji pěstovanou houbou (v Japonsku se pěstovala už v druhém století našeho letopočtu). Pro pěstování se používá dřevo listnatých stromů, nejlépe dubu, buku nebo břízy, asi dva měsíce po poražení. Kmen se navrtá a do otvorů se vkládají špalíčky sadby. Doba prorůstání je podle teploty, potřebné vlhkosti, druhu použitého dřeva, jeho síly a odrůdy houby od 6 do 18 měsíců. Kmeny potom poskytují houbu tři až šest let a za tu dobu lze sklidit asi pět kilogramů plodnic. Shiitake můžeme upravovat všemi tradičními způsoby. Můžeme je dusit, smažit, grilovat, fritovat, zapékat a případně i udit.