Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V minulém díle jsme si řekli pár obecných věcí, nyní se podíváme trochu hlouběji na některé zákonitosti a principy homeopatické léčby.
Jak taková léčba funguje?
Jak již víme, celý princip homeopatie byl svým objevitelem shrnut do geniálně jednoduchého zákona „podobné se léčí podobným“. To v praxi znamená, že látka, která v toxickém množství umí vyvolat nějaké symptomy, umí stejné symptomy léčit, pokud je podána v ředěné a potencované podobě.
Na začátek je nutné si vysvětlit význam symptomů. Celý organismu je ovládán takzvanou Vitální silou – Dynamis, která jej udržuje v chodu a v rovnováze. Je to síla, která prochází skrze celý organismus a řídí všechny jeho děje a pochody. Udržuje jej v rovnováze a také při životě. Pokud je organismus vystaven nějakému stresoru, na který je citlivý (infekce, chlad, vlhkost, trauma, nedostatek spánku, smutek, zklamání atd.), vždy se snaží udržet jej v co nejlepším stavu a vzniklou vnitřní nerovnováhu pak vyváží tím, že vyprodukuje jakýsi ventil – symptom, kterým si v podstatě uleví. A tak se u člověka objeví třeba ekzém, ale také epilepsie, deprese, atd. To kde se symptom objeví, záleží na stavu Dynamis a její síle.
Symptomy jsou tedy způsobem, jakým se vitální síla snaží zpětně nastolit stav rovnováhy a tím i zdraví.
Když si toto uvědomíme, lehce pochopíme misi homeopatického léku a zákona podobnosti. Jak může látka, která způsobuje nějaké symptomy, tyto symptomy také léčit? Jednoduše tím, že tyto symptomy podpoří, zjednodušeně řečeno je zesílí a tím podpoří vitální sílu v její snaze nastolit pomocí symptomů (=ventil vnitřního přepětí) rovnováhu a stav zdraví.
Z toho nám pak logicky vyplývá další fenomén homeopatické léčby a tím je homeopatické zhoršení.
Pokud je vybrán správný lék, dojde k dočasnému zesílení symptomů, na jejichž základě byl vybrán. Vždy je to dobré znamení, lék podpořil stávající symptomy a tím i vitální sílu k nastolení rovnováhy. Toto zhoršení může trvat různou dobu, vždy záleží na celkovém stavu organismu a hloubce patologie. Vždy samo odezní a pacient se pak cítí o mnoho lépe, a to na všech úrovních.
Potlačení
Obvykle ale se symptomy nakládáme přesně naopak – ekzém zaženeme kortikoidy, horečku srazíme aspirinem, atd. Všimněte si, že většina léků nese označení „anti“ – máme antipyretika, antidepresiva, antiepileptika, antihistaminika, antibiotika a spoustu dalších „anti“, které fungují přesně na opačném principu (odtud označení alopatie pro západní školskou medicínu). Symptomy nepodporují, ale naopak je potlačují.
Jenže co se potom stane?
Záleží na stavu vitální síly konkrétního pacienta. Pokud bude dost silná, pokusí se ekzém vyrazit na jiném místě, po kortikoidní masti třeba ještě jednou, dvakrát a pak „hurá, ekzém zmizel“. Že se u pacienta souběžně s jeho zmizením objeví astma, si už do souvislosti nikdo nedá (možná i proto, že ekzém bude léčit dermatolog, kterého pak už pacient nenavštíví a vydá se rovnou na plicní, kde nebude vyprávět, že si právě vyléčil (=potlačil) ekzém).
Linie ekzém → astma je velmi běžná a ze své praxe jí zná každý homeopat. Jenže co když pak pacient začne „léčit“ astma? Tušíte správně, dojde opět k jeho potlačení a progresi projevů na hlubších úrovních organismu. Kde přesně se nové symptomy objeví, záleží vždy na predispozicích dotyčného.
Abychom správně pochopili jaký význam a dopad může mít potlačení na naše zdraví, musíme si říci něco málo o takzvaných rovinách organismu.
Rozlišujeme tři:
- Fyzickou rovinu
- Emocionální rovinu
- Mentální rovinu
Fyzická rovina je nejvíc na povrchu a zahrnuje naše fyzické tělo, tedy vnitřní orgány, kostru, svaly, mozek, kůži atd. Pokud je naše vitální síla dostatečně silná a nenarušená, bude většinu symptomů manifestovat na této rovině. I zde rozlišujeme různou hloubku jednotlivých částí. Kůže je nejvíce na povrchu, přes svaly a kosti se dostáváme hlouběji k orgánům a vůbec nejhlubším na fyzické rovině je mozek.
Všimněte si, že miminka nebo malé děti, ještě nezatížené potlačující léčbou (a bez vrozených indispozic), reagují na většinu negativních podnětů ekzémem nebo různými opruzeninami a vyrážkami. Jejich vitální síla je zdravá, nenarušená a má dost sil manifestovat symptomy co nejvíce na povrchu, tedy na kůži. Většinou však jen do prvního očkování nebo potlačující léčby.
Emocionální rovina zahrnuje naše pocity, emoce a způsoby prožívání. Při jejím postižení se objevují nespokojenost a podrážděnost, ale také různé strachy, fobie, úzkosti, a pokud je zasažena do plné hloubky, tak až sebevražedné deprese.
Mentální rovina je nejhlubší a odehrávají se na ní rozhodující funkce, které umožňují fungování člověka jako lidské bytosti – tedy přemýšlení. Při jejím postižení se objevují symptomy, jako je roztržitost, zapomnětlivost, otupění, ale také bludy, paranoidní myšlenky, až po úplnou apatii a zmatení mysli.
Toto je důležité si říci, protože pak si uvědomíme skoro až děsivou skutečnost, kam až může potlačování symptomů dojít. A všichni to vidíme denně kolem sebe u své rodiny, svých známých a kolegů. Fyzicky se zdají být zdraví, ale stěžují si na únavu, podrážděnost, úzkosti, deprese a tak podobně.
Reverzní symptomy
Když homeopaticky léčený pacient překoná dočasné zhoršení, začne se cítit lépe na všech úrovních svého bytí. Tedy nejen fyzicky, ale i emočně a mentálně (často se zbaví dlouholetých úzkostí, strachů, „pomalého myšlení“ atd.). To vždy přináší jistou euforii a nadšení z léčby. Po krátké době se však u většiny pacientů objeví staré, často už dávno zapomenuté symptomy z mládí, puberty nebo dokonce z dětství. A jsou to přesně ty symptomy, které byly dlouhá léta potlačovány pomocí léků a mastí; přesně ty symptomy, jejich potlačení stálo za stávajícími problémy, které pacienta přivedli do ordinace homeopata.
Pokud se tedy po léku objeví ekzém, akné, astma, kdysi vypálené bradavice nebo jakýkoliv problém, kterým pacient trpěl v minulosti, je to vždy dobré znamení. Zároveň zde vidíme jeden z takzvaných Herringových zákonů – nemoci (symptomy) mizí v opačném pořadí, než v jakém se v minulosti objevovaly.
Příště se podrobněji podíváme na takzvané Úrovně zdraví a vysvětlíme si, zda je zdravější člověk, který má dvakrát ročně chřipku s teplotou, nebo ten, který teplotu již deset let neměl.