Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Na dvorku nám rostl ořech až do chvíle, kdy začal obtěžovat sousedy dalekonosnými větvemi. Jejich zkrácení oplakával výronem mízy tak mohutně, že chřadl, až se úplně uchřadl. Tak jsme z něj udělali pařez a do něj jsme začali drncat nárazníkem auta. Proto jsme ho uřízli zároveň se zemí s tím, že kořeny táhnoucí se pode dvorem i pařez necháme v zemi zetlít. První rok se sice ořech zkoušel obnovit čerstvými pruty, ale náš názor na jeho přítomnost zde se nezměnil, protože jsme si dali jeho syna do zahrady. Za pár let nato se po létě na pařezu ukázalo mládě nějaké houby na první pohled i barvu hřibovité. Za dva dny už z toho byl malý trs malých hnědých nadějných houbiček a za další tři dny už docela velký trs nádherné hlívy ústřičné. Za dalších pár dnů byla sklizně-schopná, ale nechali jsme ji trousit výtrusy, aby si užila jako plodná plodnice plodnosti. A tak si užívala asi tři až čtyři týdny, než ji to přestalo bavit a schlípla, jakože už to stačilo. Přesto jsme ji nechali úplně doschlípnout a nakonec sebrali lopatou na místní hřbitov rostlin takzvaný kompost, kde mohou nepoužitelné rostliny udělat ještě mnoho dobrého pro místní žížaly a navíc se reinkarnovat recyklací jako hnojivo.
Z předchozího vyplývá, že hlíva je houba dřevokazná, což ale není přesné, protože ona podle mého pozorování baští dřevo již pokažené, mokroodumřelé, zkažené a mrtvé. Spíše bych hlívu nazval houbou dřevoúklidovou.
Pro případné pěstování hlívy je doporučováno dřevo listnáčů, sláma nebo kukuřičné palice. Budete-li ji chtít pěstovat na špalcích, je důležité, aby nebyly proschlé, ale čerstvé nebo raději ve vlhku uleželé. Do nich se navrtají díry, do kterých se vloží ztrouchnivělé dřevo z míst, kde hlíva již roste, aby se to tak naočkovalo. V zalévaném a všelijak stínem a závětřím udržovaném vlhku a relativním letním teple houba proroste během několika měsíců dřevem a na podzim vystrčí plodnice, které obvykle zlikviduje mráz. Někdy ale vystrčí plodnice až po prvních mrazících a tak má dost naspěch. Pro zjednodušení lze dodat, že násada hlívy ústřičné se dá sehnat a není nezbytné se trmácet po vlhkých listnatých zanedbaných lesích necestami, jestli byste na ni někde náhodou nenarazili.
Hlíva je zvláštní tím, že jako všechny neasimilující organizmy potřebuje ze svého zdroje nabrat živiny zajišťující její komplexní výživu a to získává ze dřeva a z roztoků nacucaných v něm. Je celkem jasné, že dřevo je vlastně vláknina a vláknina jsou hodně dlouhé větvené škroby a škroby jsou dlouhé cukry a cukry jsou mňam pro houbu i pro nás. Houba si je ale přetvoří trošku po svém a nám nabídne už cukry přepracované do glukanů a jako svůj vlastní stavební materiál vlastní formu přepracované vlákniny tlejícího dřeva ve vlákninu drobátko oslizlé ale po úpravě chutné houby.
Každopádně glukany jsou pro nás imunostimulátor a snaží se vyhecovat imunitní systém do vysoké aktivity, aby nás dokázal chránit před kdejakým mikrobem, virem, plísní a navíc i rakovinou. To je od hlívy fakt milé. Problémem ale je, že glukany se teplem rozkládají a vařením se jich většina rozloží a je z nich smaženice. Proto je dobré hlívu za účelem dodávky glukanů do nás při vaření vkládat až na závěr procesu.
Pro dobrou stimulaci bílých krvinek k maximální aktivitě je vhodné je nejen napájet glukany, ale i vytvořit další podmínky v prostředí, kde požadujeme jejich vysoké pracovní výsledky. A jako dobrý zaměstnavatel nestrpí pro vysoký výkon svých zaměstnanců na pracovištích nepořádek (latinsky „inordinatio“ nebo „lupanar“, česky „bordel“…), je třeba organizmus zároveň zbavit obtěžujících látek, jako jsou chemikálie obtížně zpracovatelných potravin a vlastní metabolity, tedy zplodiny látkové výměny buněk, a toxiny vyprodukované cizími mikroby a problémy. Hlavním detoxikačním orgánem jsou játra a ta v první řadě potřebují hodně kyslíku. Aby byl kyslík, je nutno dýchat, a aby se dostal kyslík do jater, nesmí být stres chemický intoxikační a psychický už vůbec ne, protože nutí nadledvinky k výronu hormonů katecholaminů odkrvujících mimo jiné trávení a bohužel i játra.
Takže v případě choroby to chce pohodičku, klídek, ležink, gaučink, sedink poblíž pootevřeného okna v přiměřeném zábalu těla i nějakém pohlavním (například zimní čepici – kulich). Nejlepší je vpolosedě, aby byl hrudník výše než břicho a to výše než pánev. Nepouštět si telebednu, PC, CD, DVD, AVI, DivX 4, DivX 5, DivX 6, JPG, MP3, MP4, WMA, XviD, Blu-ray, rozhlas, video, gramo i negramo, zprávy, akční romány a prostě si udržovat duševní klid. Než jsem tento seznam napsal, byl jsem kliden, teď z tolika zdrojů zhrozen. Tak nevím, jestli nebude zapotřebí nějakých hluchátek na uši a slepátek na oči, aby ten informační tlak málo mocný až úplně nemocný člověk přežil (proto u nás přežívají hlavně mocní a ti ostatní v lepším případě živoří…).
Z jídel doporučuji vynechat cukr, bílou mouku, margaríny, uzeniny, cizokrajná a silná koření, pokažené potraviny nevhodným skladováním, tepelně barevně změněné potraviny, těžko stravitelné potraviny, chemicky výrazné nebo dráždivé potraviny, potravinářskou chemii (Éčka), zemědělskou chemii. Omezit maso, tavené, plesnivé a tučné sýry, smaženiny, sůl, mléčné výrobky s výjimkou zkvašených bílých (jogurt, kefír, tvaroh).
K pití doporučuji nakyslé čaje s bylinami i bez bylin (množství vhodných čajových bylinných koncentrátů i novavodu naleznete na www.dedekkorenar.cz), vodu pokud možno nesycenou a nechlorovanou. Chlorovaná voda po převaření není chuťově dobrá, mnohem lepší je voda rozmrzlá, tedy zmražená (až na 10-20%ní nezmražený zbytek k vylití) a opět rozmrzlá.
Kyslík je zapotřebí dodat dýchacím procesem. Bohužel je dýchání řízeno množstvím CO2 v krvi a bez fyzické námahy tento plyn produkující nás nic nenutí dýchat, i když se dusíme. Abychom dušení přežili, bere si tělo kyslík z cukru – a čím větší stres, tím víc na něj máme chuť a tím studenější končetiny, jejichž svaly mikrochvěním nemohou zajistit teplo na důkaz, že na ně nezbyl kyslík a tedy ani na játra. Jinými slovy – studené nohy a ruce = slabá detoxikace játry a zanášení se organizmu vlastními metabolity, omezení jeho regenerace a hlavně snížená imunita. A to je parketa pro bílé krvinky a glukany, které dodají hlavně přidušeným bílým krvinkám cukr, který přináší ve své molekule dost kyslíku pro jejich aktivitu i sám sebe jako živinu a tak stimulují jejich boj za vaše i vlastně jejich tělo.
Glukany se podle odborníků chovají také jako antioxidanty, tedy jsou schopny navázat kyslíkové radikály, což je od nich moc hezké a obětavé.
Hlíva obsahuje kromě beta-1,3-Dglukanu také mnoho dalších důležitých součástek – proteinů, sterolů, aminokyselin, mastných kyselin, vitaminů skupiny B a dále vitaminy D, C, K a řadu minerálů a stopových prvků.
Glukany se z hlívy průmyslově extrahují a vyrábí se z ní mnoho produktů zdravé výživy (vybral jsem dva podle mého nejlepší, viz náš web), které jsou bez ohledu na účinnost doporučovány všemi výrobci na všechny možné zdravotní problémy, jako je imunitní selhávání, rakovina, infarkty, mozkové příhody, nemoci krevního oběhu, astma, alergie, artritida a artróza, osteoporóza, vleklé záněty, kožní nemoci, ekzémy, alergie, chřipka, angína, nachlazení, záněty, vyrážky, zlomeniny, otoky a kde co.
Vzhledem k podpoře imunity se nedoporučuje hlíva u transplantovaných orgánů, aby je tělo nevyloučilo. Imunosupresiva glukany neutralizují.
Já sám doporučuji glukany hlívy a podobných hub s glukany (shitaké, hirataké, reishi, ganoderma (lesklokorka)) pro podporu imunity zvláště při rakovině a imunitních selháních.
Přípravky z hlívy jsou mnohonásobně účinnější než syrová hlíva. Ale z hlívy lze vyrábět kulinářské zázraky, které potěší tělo také. A potěšení dělá veselou mysl a jak známo veselá mysl je půl zdraví. A když druhou půli zdraví dodají glukany, budeme zdraví komplet. A kdyby někdo ještě nebyl uzdraven, posaďte ho na židli před hypermarket s tím, že musí každého příchozího i odchozího pozdravit a za pár hodin bude uzdraven úplně na doraz…
Hlíva na dvorku – zdraví na dosah.