Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nedávno se mne v naší internetové poradně ptala jedna bystrá klientka, proč jako zdroj minerálů preferuji laboratorně (neboli chemicky) připravený produkt pH, před ryze přírodními produkty, obsahujícími například jíl nebo kamenný prach. Dotaz mne inspiroval k sepsání následujících řádek.
Ono je totiž ohromně obchodně lákavé někde nakopat hlínu (jíl je jemnější forma hlíny) za skoro nulovou pořizovací cenu, nebo koupit kamenný prach z kamenolomu za cenu pár desetikorun za metrák – a pak to či ono po desítkách gramů prodávat za několik stokorun.
Pominu nyní skutečnost, že jedna věc je, co nějaký zaručeně přírodní zdroj obsahuje, druhá je, jak se skutečně vstřebává to, co od něj potřebujeme. Mnohem více mne na všech těchto doopravdy přírodních zdrojích vadí, jsou všudypřítomné minerální sloučeniny hliníku – protože ty jsou jednou z významných složek kamenné podstaty matičky Země (cca 8% hliníku v litosféře).
Kupříkladu ve známém zaručeně přírodním produktu – Schindeleho minerálech neboli kamenném prachu – je hliník čtvrtým nejvíce zastoupeným prvkem.
Pro lepší informovanost o hliníku v matičce Zemi nabízí Google další informace po zadání například kombinace slov „hliník půda“ „litosféra hliník“.
Toto jsou dva odborné články, které mne zaujaly:
- http://www.mici.cz/autor/zora2.htm
- http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/2-7-zmeny-slozeni-litosfery-horninove-prostredi.html
Oba varují před tím, že původně pevně vázaný hliník se z minerálního půdního základu stále více uvolňuje a poškozuje živou hmotu. Pro jistotu jsem si oba články uložil na disk.
Rostliny do sebe hliník pustí jen v míře nepatrné. Proto je bezpečné konzumovat minerály přes rostliny. Jenže tento prapůvodní zdroj minerálů MOMENTÁLNĚ ztrácí na vydatnosti. Důvodem je vyčerpaná zemědělská půda. Více informací najdete zde: Minerály a vitamíny – pokles obsahu v zemědělských plodinách.
Pravděpodobně nejlepší by bylo velmi pečlivě volené, relativně intenzivní nízko-dusíkaté hnojení zemědělských plodin a jejich cílené šlechtění, aby byly schopny do sebe zabudovat co nejvíce pro nás životně důležitých minerálů a současně byly schopny co nejvíce odolávat kontaminaci hliníkem. Že na tom bude muset zapracovat i genové inženýrství, lze více než tušit. Zatím je v současné nadmíru legrační době trend opačný – rostliny se šlechtí na to, aby vyrostly skoro jen o vodě a Slunci v cosi, co se navenek podobá zemědělské plodině.
Bio-eko blouznivci nepříznivou situaci ještě podporují bojem proti chemickému hnojení a proti jakýmkoliv genovým manipulacím, v domnění, že domácí kompost je kdovíjak plný stopových a jiných prvků. Omyl je pravdou. Vyrostl jsem v rodině profesionálního pěstitele zeleniny, zahrada je stále mým velkým koníčkem, takže o nedostatečnosti bio-hnojení mám dostatek informací i zahradnických zkušeností.
Co se GMO týká, ilustrativní příběh tzv. zlaté rýže najdete například zde:
- http://svetvedy.cz/zlata-ryze/
- http://www.osel.cz/index.php?clanek=1207
Něco jiného je boj s nadbytečným chemickým ošetřováním proti škůdcům – a ani to není tak jednoznačné, jak se původně jevilo (např. pro zvýšený obsah plísní v zrní nakousaném všelijakými drobnými příživníky). Takže na zmoudření lidstva si budeme muset ještě pár tisíc roků počkat. Ještě, že duše je věčná, jen si občas musí odskočit pro nové tělo.
A mezitím obsah minerálů a vitamínů v zelenině klesá a klesá… Takže jedinou rozumnou možností je doplnit zdravý jídelníček (přestože je plný zeleniny) nějakým potravinovým produktem. Nicméně nechápu, proč by mělo moje tělo jíst nějakou minerálně nevyčerpanou hlínu (jíl) nebo kamenný prach. Kvůli mikropotřebě stopových prvků konzumovat makro-dávky hliníků – to rád přenechám bio-eko idealistům a budu se raději držet takových potravinových doplňků, kde je doprovodného hliníku řádově mnohem méně. Jako zdroj dostatečného množství makro a mikro minerálů (v nedostatečné míře se vyskytujících v sebe-zdravější stravě) mám proto ve své „preventivní lékárničce pro zdravou dlouhověkost“ kombinaci dvou produktů:
a) Již řadu roků alespoň jednou (raději dvakrát) ročně užívám koloidní minerály.
Důvodem pro podávání koloidních stopových prvků je, že tělo poté, co mělo doplněný příjem stopových prvků, v řadě případů daleko ochotněji reaguje na jiné regenerační či harmonizační látky. To je zkušenost, která mne i některé mé kolegy lékaře i léčitele (skutečné senzibily, ne podvodníky) přivedla k doporučení přidávat koloidní minerály do různých léčebných kombinací.
Mnohdy postačí jen jedno či dvě balení na začátku jakékoliv regenerační terapie. Máme totiž odpozorováno, že pozitivní působení stopových koloidních prvků dlouhodobě přetrvává a jen pozvolna klesá, takže další zopakování (především z finančních důvodů) stačí třeba až po půlroce.
Ne že by v koloidních minerálech nebyla ani stopa hliníku, to nepředpokládám, ale jde o co nejpříznivější poměr se skutečně stopovými prvky.
b) jako zdroj zásadotvorných makro-minerálů (neboli prvků, kterých musí být ve výživě poměrně velké množství) využívám v současné době laboratorně připravený produkt pH, o kterém podrobněji píšu ve výše uvedeném článku o zemědělských plodinách.
To je velká výhoda svobody – každý si může žít, jak chce a jak to sám cítí. Idealista si koupí něco zaručeně přírodního se spoustou hliníkových sloučenin. Lépe informovaní pragmatici dají přednost „chemické směsi“, v níž kupodivu mohou být přesně takové ionty, které tělo zná ze své vlastní chemie (laktáty a citráty) – a v níž na rozdíl od matky přírody není žádný hliník, který prokazatelně poškozuje mozek. A kdo ví, na co se v souvislosti s hliníkem ještě přijde.
On totiž metabolismus každé lidské buňky má svůj hmotný základ ve spoustě všelijakých chemických procesů. Duše je zase jiný level a duchovní Nebesa jsou ještě o kus výš (funkčně, ne fyzicky). Ale to by bylo zase na jiné povídání.