Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Se stoupajícím zájmem o zdravou výživu vzrůstá také důraz jejích příznivců na kvalitu jednotlivých složek jídelníčku. Jednou z nejběžnějších složek je “obyčejná” sůl, chemicky chlorid sodný. Je celkem známé, že nadměrné množství kuchyňské soli v potravě může vést ke vzniku vysokého krevního tlaku, hypertenze. To ovšem neznamená, že bychom měli sůl z potravy zcela vyřadit.
Běžná kuchyňská sůl
Příznivci zdravé soli často hledají alternativu ke kuchyňské soli. Důvodem bývá, kromě chuti vyzkoušet něco nového, že běžná kuchyňská sůl v našich obchodech obsahuje jako přidanou složku protispékavé látky. Protispékavé neboli protihrudkující látky se používají ke snížení spojování jednotlivých částic potravin k sobě. Nejvíce se přidávají do rýže, solí, plátkových a strouhaných sýrů, ale i do cukrovinek nebo koření. Nejvíce se používá oxid křemičitý a různé křemičitany. To ovšem může způsobit různé zdravotní komplikace, neboť sůl se může v různých místech těla hromadit, což může mít za následek zadržování vody v organismu, podráždění tkání i vysoký krevní tlak. Důsledkem je, že naše tělo musí zbytečně plýtvat velkým množstvím energie, aby udrželo vyrovnanou hladinu tekutin. Nežádoucí odvodňování pak vyvolává zdravotní problémy, jako jsou revmatismus, dna, artritida, ledvinové a žlučníkové kameny nebo celulitida.
Kuchyňská sůl je také obohacována některými minerály. Chlorid sodný je vhodným nosičem nedostatkového jódu, proto bývá k soli přidáván – dochází k obohacení potraviny o jodid nebo jodičnan draselný – v množství 20 až 34 miligramů jódu na kilogram. Důvodem je, že nedostatek jódu v potravě může vést ke špatné činnosti štítné žlázy, což může mít za následek poruchy metabolismu, obezitu, zvýšenou únavu, problémy s otěhotněním a zvýšenou potratovost, u obou pohlaví neplodnost. V potravinářské výrobě v ČR však není použití soli obohacené jódem povinné. Sůl může být také obohacována fluorem, který je pokládán za prvek nezbytný pro tvorbu zubů a kostí.
Alternativy kuchyňské soli
Nicméně někteří příznivci zdravé výživy dávají přednost neobohacené soli a užívání jódu z jiných zdrojů. Jednou z nich je himalájská sůl. Himalájská sůl je druh nerafinovaného vulkanického minerálu. Pro ni je typická narůžovělá barva, která je způsobena vyšším obsahem železa. Na rozdíl od běžné kuchyňské soli není obohacena jódem ani fluorem a neobsahuje protispékavé látky. Těží se, jak název napovídá, na úpatí Himalájí a je označována jako “bílé zlato”. Himalájská sůl obsahuje osmdesát přírodních složek a minerálů, proto je považována za sůl zdravou, která neobsahuje chemikálie ani další nežádoucí přídatné složky. Je ji možné zakoupit rozemletou, ve velkých blocích nebo hrubozrnnou.
Jak působí na naše zdraví?
Různé prameny uvádějí u himalájské soli hned několik pozitivních účinků na naše zdraví. Mezi ně patří vyvažování pH v organismu, regulace krevního tlaku a cukru, pomáhá udržovat správnou úroveň celkové hladiny v našem těle nebo se podílí na správném vstřebávání živin z potravy.
Na závěr, je důležité připomenout, že i když je himalájská sůl v mnohých ohledech přínosná pro naše zdraví, stále je základem chlorid sodný a její používání proto nesmíme přehánět (čtvrtina lžičky himalájské soli obsahuje půl gramu sodíku, tedy o něco méně než u běžné kuchyňské soli).