Goji, superpotravina či marketingový tah?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kdo by v dnešní době neznal ony drobnější tmavě červené plody, jež se tvarem podobají rozince? Plody, kterým se přisuzují nemalé léčivé účinky, mnohdy až nadpřirozené? Odkud se vlastně goji vzalo? A jaký je jeho skutečný efekt na lidské zdraví? To vše a ještě více si vysvětlíme v dnešním článku, věnovaném jednomu z nejvýznamnějších nutričních životabudičů. Začněme však pěkně po pořádku.

Původ goji

Prapůvod goji spadá do oblasti Tibetu a Mongolska. Právě v Tibetu se již téměř 2000 let těší své oblibě. Více ji však posouvá tradiční čínská medicína, která goji přikládá nemalý terapeutický účinek. Plody, díky svému širokému minerálnímu a antioxidačnímu spektru, celkově podporují tělesnou zdatnost, napomáhají zachovat acidobazickou rovnováhu těla, předcházejí migrénovým stavům, bolestem krční páteře, bolestem hlavy, mírně snižují cholesterol, krevní tlak, upevňují funkci ledvin, posilují játra a oči. Mnohé publikace zmiňují také pozitivní vliv při léčbě astmatu. Ať tak či tak, nelze předpokládat, že během pravidelného požívání hrsti bobulek denně, vyléčíme neduhy, se kterými se tělo pere několik desítek let. Ne, goji chápejme jako podpůrnou léčbu, v žádném případě ne spásu, díky které zredukujeme přebytečná kila, vyléčíme rakovinu či prodloužíme život o dalších 20 let jinošského vzezření. To vše jsou samozřejmě nesmysly, protože tělesné a duševní zdraví, to souhra několika základních aspektů, které třeba pochopit, přijmout a především respektovat. Bylo by příliš jednoduché a od života doslova nespravedlivé, kdybychom bez sebemenšího úsilí vyletěli do oblak.

Čím vším se může goji pochlubit?

Svou sytě červenou barvou goji potvrzuje přítomnost léčivých karotenoidů, jejichž množství je dáno celkovou zralostí plodu. Z nich bych pak především vyzdvihla beta karoten či zeaxantin, jenž napomáhá předcházet degenerativním změnám v oblasti sítnice oka. Zajímavé množství tohoto karotenoidu nacházíme rovněž v červené paprice, hlávkovém zelí, brokolici, růžičkové kapustě, hrášku, špenátu, kukuřici či vaječném žloutku. Významnými zdroji jsou rovněž žluté, oranžové a samozřejmě červené druhy ovoce. Zajímavé je, že goji obsahuje o 15 % karotenoidů více, nežli zdravím nabitá mrkev.

Ona antioxidační aktivita je podpořena taktéž vitamínovým spektrem, kde zmiňme především vitamín C, dále pak E, vitamín života, z vitamínů skupiny B pak riboflavin a thiamin.minerálních látek bych především vyzdvihla železo, dále také zinek, mangan, měď, chrom, selen či kobalt. Selen velmi vhodně doplňuje přítomný vitamín E, čímž jeho aktivitu ještě více násobí.

Goji a hubnutí

Nedávno mne pobavil jeden „zajímavý“ článek, jenž sliboval redukci 40 kil po požití preparátů s přídavkem goji. Rázem se ve výživové poradně vznesla vlna dotazů, kde se dotyční tážou, zda při užívání nejrůznějších sirupů, pochutin či plodů, nemohou tělu přílišnou redukcí ublížit. To je samozřejmě nemožné, jak jsem již psala výše. Při redukci váhy je tělu třeba pomoci na několika úrovních najednou a zároveň začít bořit zaběhnuté principy, mnohdy i základ, díky němuž jsme si zadělali na celou řádku problémů. Z nich zmiňme například nadváhu, obezitu, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, diabetes, hypercholesterolémii, rakovinu aj. To vše je procesem dlouhodobým, během kterého jsme přestali respektovat vnitřní hlas a narušili křehkou rovnováhu těla. Bylo by velmi bláhové věřit, že po požití hrsti sytě červených plodů se organismus očistí, omládne, načerpá zpět svou životodárnou mízu. Toužíme-li zhubnout, promysleme stravu, sportujme, upokojme mysl a z plných plic dýchejme. V neposlední řadě však žijme, neboť poměrná většina z nás svým životem prosviští, aniž by skutečně žila.

Goji tedy chápejme jako zvláštní potravinu s hlubokým terapeutickým účinkem, jenž může pomoci, zapojíme-li zároveň i výše zmíněné. Samotné však bude fungovat stěží.

Goji a jeho místo v kuchyni

Kupujeme-li goji, buďme vskutku obezřetní, neboť mu nesvědčí nešetrné cestování a následně i skladování v nepropustných obalech. Snáz tak podléhá plísni, která je charakteristická svým zeleným zbarvením na jednotlivých plodech. Takto napadené goji určitě nekonzumujme, odnesla by to především játra. Goji pak skladujme ve vroucí vodou vymytých a dobře vysušených dózách, bez přístupu vzduchu. Pro lepší efekt je možno přesypat do nádoby a skladovat v lednici.

Goji lze přidat do vlažných čajů, nechat nabobtnat a následně vypít. Získáme tak pocit vlahého čerstvého ovoce, které vysušením ztratilo veškerou svou šťavnatost. Osobně si jím ráda zpříjemním ranní sní-daňovou kaši, chia dezerty, případně jím zdobím dorty, sladké dezerty, RAW koláče atd.

Jahelná kaše s goji a mákem

  • 70 g jáhel
  • 200 ml mandlového mléka
  • 20 g máku
  • 1 hruška
  • skořice
  • 1 polévková lžíce medu
  • 1 polévková lžíce goji

Jáhly spaříme na sítku vroucí vodou, abychom zamezili jejich případné hořkosti. Pokud kupujeme čerstvě ohlazené jáhly, hořká chuť by neměla být přítomná. Následně jáhly povaříme v mandlovém mléce. Jakmile změknou, umístíme je do misky, promísíme s čerstvě namletým mákem, hruškou pokrájenou najemno, skořicí, medem a goji.

Banánový koktejl s kokosovým mlékem a goji

  • 2 banány
  • 250 ml kokosového mléka
  • 3 polévková lžíce ovesných vloček
  • 1 polévková lžíce namočených goji

Banány oloupeme, vhodíme do mixéru společně s kokosovým mlékem, ovesnými vločkami a goji. Umixujeme do hladka.

Goji je zajímavé taktéž svým aminokyselinovým složením, z aminokyselin jich obsahuje 18, zásaditým charakterem a nižším glykemickým indexem. Pokud kupujeme kvalitní a šetrně zpracovávané goji, lze jej dopřát taktéž i dětem a ozvláštnit jim tak snídaně či svačinky. Vše dobré užívejme ve zdraví.