Pokud jste mysleli, že existuje pouze jedna jediná forma diabetu, porucha metabolismu cukrů, jejímž základním projevem je tzv. hyperglykémie, bohužel, není tomu tak. Vedle tolik častého diabetu II. typu, existuje dále diabetes I. typu, jenž je autoimunitního rázu, dále tzv. gestační, neboli těhotenský diabetes a ostatní specifické formy, mezi které řadíme např. diabetes typu MODY. Každý z nich má svou vlastní příčinu, prapůvod, své vlastní projevy, jež se však shodují v jednom a to ve vyšší hladině krevního cukru. Nelze říci, která z výše uvedených forem bude zákeřnější. Někteří diabetikové si vystačí pouze s dietou, jiní jsou převeleni na perorální antidiabetika (PAD), tabletovou formu léčby, jiní, většinou tedy diabetikové I. typu, jsou zcela závislí na inzulínu. Ať tak či tak, dietou, inzulínem či léky se snažíme přiblížit zcela přirozené hladině krevního cukru, která se pohybuje v rozmezí 3,9- 6,0 mmol/l krve.
V těhotenství, více než jindy, je třeba onu přirozenou hladinu krevního cukru skutečně pohlídat, aby nedocházelo k příliš častým hyper a následně hypoglykémiím, zárodek a později plod tak nemusel svým vlastním inzulínem vyrovnávat rozbouřenou hladinu krevního cukru, případně, nestrádal v propastných hypoglykémiích, které mu ubírají životodárnou sílu. Zdravé maminky to mají mnohem snazší, mohou si více méně dopřát, co hrdlo ráčí, ty s diabetem se však budou muset uskrovnit.
U diabetu I. či II. typu již tak nějak víme, gestační diabetes je však zrádnější. Projevuje se až kolem 20. týdne těhotenství, zcela náhle, takže maminka je pak okamžitě převelena na diabetickou dietu, případně, pokud jsou hodnoty krevního cukru opravdu nestálé, v pozdější fázi těhotenství, také na inzulínový režim. Vše je tedy naprosto nové, náhlé a je třeba skutečně zabrat.
Co je dobré pochopit?
Člověku, jehož metabolismus glukózy funguje na plné obrátky, mnohdy ani nepřijde, kolik sacharidů přes den spolyká. Každé ovoce, ovocná šťáva, pečivo, sladkost, příloha, dokonce i mléko, některá zelenina, oblíbené sladké nápoje, to vše obsahuje sacharid… Tyto cukry se vyskytují v nejrůznějších modifikacích a s těmi klasickými, rafinovanými mají jen pramálo společného. Vždyť spousta sacharidů, které přes den sníme, mnohdy ani nevykazují sladkou chuť, jako je tomu například u slaného pečiva, přesto, jeden grahamový rohlík o hmotnosti 40 g vykazuje 20 g pomalejších sacharidů. Abychom snáze pochopili, převedu níže na polévkové lžíce cukru. Ty samozřejmě nejsou cukrem klasickým, jímž ještě stále mnozí přislazují. Povětšinou hovoříme o tzv. laktóze, fruktóze, škrobu atd. Ve své podstatě však cukr tělo zpracuje v glukózu a je tedy dobré pochopit, že veškeré sacharidy, které přes den sníme, mění svou strukturu a stávají se oním jednoduchým cukrem.
- 40 g grahamový rohlík = 20 g sacharidů = 2 PL cukru
- 1 banán = 20 g sacharidů = 2 PL cukru
- 115 g jahod = 10 g sacharidů = 1 PL cukru
- 200 g bílého jogurtu = 10 g sacharidů = 1 PL cukru
Sacharidy dělíme na jednoduché a složené. Mezi ty jednoduché řadíme:
- glukózu (hroznový cukr) – hroznové víno, banány
- fruktózu (ovocný cukr) – jablka, citrusy (fruktóza je jediný cukr, který pro své vstřebání nevyžaduje inzulín)
- sacharózu (řepný cukr) – cukrová řepa, med
- laktózu (mléčný cukr) – mléko a mléčné výrobky
- galaktózu (jednoduchý mléčný cukr) – mléko a mléčné výrobky
- maltózu (sladový cukr) – pivo
Mezi ty složené pak řadíme např.:
- škrob – brambory, rýže, jáhly, pohanka, quinoa, amarant…
Jak je vidno, se sacharidy je to trošku složité, nám však postačí, zapamatujeme-li si, že ty jednoduché zvyšují hladinu krevního cukru poměrně rychle, složené naopak glykémii stejnoměrně rozloží. Je tedy rozdíl, dáme-li si cukrem oslazený mléčný pudink, oproti jahelnému dezertu se strouhaným jablíčkem.
Denní příjem diabetické maminky by se měl dostat na 200-250 g sacharidů, které nejlépe rozdělit do několika rovnoměrných porcí, to znamená, nespořádat celou dávku sacharidů najednou. Což nemusí být vůbec žádný problém. Vždyť jenom 1/2 l Milk shake z Mc Donald´s obsahuje 75 g sacharidů, tedy 7, 5 PL cukru… Tohle je samozřejmě extrém, nicméně, ať pochopíme, že celá řada zbytečného cukru je ukryta ve sladkých nápojích.
Jídelníček při gestačním diabetu by pak mohl vypadat následovně:
Pondělí
| Snídaně: | 80 g kváskový žitný chléb + 100 g žervé + rajče (40 g S) |
| Desátá: | 150 g strouhané mrkve s kokosem + 1 čl medu + lněný olej + 1 PL rozinek (30 g S) |
| Oběd: | 200 g brambor ve slupce + 130 g dušený losos + zeleninový salát (40 g S) |
| Svačina: | 40 g žitný chléb + vajíčková pomazánka + jablko (30 g S) |
| Večeře: | Dýňová polévka + 60 g amarantu* (40 g S) |
| 2. večeře: | 200 g bílý jogurt + 1 kiwi + 1/2 pomeranče (20 g S) |
Úterý
| Snídaně: | Jahelná kaše s jablkem a skořicí (55 g S) 55 g jahel* + 1 jablko + skořice + 1 čajová lžička medu + 50 g tvarohu |
| Desátá: | kvalitní menší müsli tyčinka + 1 pomeranč (cca 30 g S) |
| Oběd: | Rizzotto s brokolicí, rajčaty a kuřecím masem (40 g S) 55 g rýže Basmati + 100 g brokolice + 80 g rajčat + 80 g kuřecího masa + bylinky… |
| Svačina: | 40 g žitný chléb + drožďová pomazánka + okurek (20 g S) |
| Večeře: | Zapečený batát s tvarohem a česnekem + zeleninový salát 200 g batátů + 100 g tvarohu + česnek + himalájská sůl + salát (45 g S) |
| 2. večeře: | 220 g jahod (20 g S) |
Středa
| Snídaně: | ovocný salát s ovesnými vločkami 1/2 banánu + 1 jablko + 30 g ovesných vloček + 10 g kokosu +1 čl medu + Goji + 50 g tvaroh (45 g S) |
| Desátá: | 40 g žitný chléb + rybičková pomazánka + rajče (20 g S) |
| Oběd: | Dušená červená čočka s mrkví, pórkem a sušenými rajčaty + zeleninový salát (55 g S) 100 g čočka * + 60 g mrkev + 30 g pórek + 25 g sušená rajčata + lněný olej + bylinky, sůl |
| Svačina: | 300 ml jogurtový nápoj + pomeranč (25 g S) |
| Večeře: | Zapečené brambory s mozzarellou, cibulkou, cuketou a rajčaty (40 g S) 200 g brambor + 80 g rajčat + 50 g cukety + 50 g cibule + 80 g mozzarella |
| 2. večeře: | Tzatziki salát + 2 žitné plátky (15 g S) |
*gramáže jsou uvedeny v syrovém stavu
Vím, je to trochu alchymie, nicméně věřím, že všechno zvládneme 🙂 Motivace je obrovská…
