Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Flavonoidy patří mezi důležité a rozšířené přírodní látky. Je to opravdu velká skupina – doposud vědci pojmenovali okolo 4000 flavonoidů. Flavonoidy ve vědeckém slova smyslu byly definovány v první polovině 19. století, ale v lidovém léčitelství bylo jejich působení využíváno již po celá staletí. První z nich byly v laboratořích izolovány na začátku 20. století.
V přírodě jsou obsaženy v rostlinách, v jejich kůře, květech nebo listech. Jejich velkým zdrojem je také zelenina a ovoce. Flavonoidy jsou rostlinná barviva, která dávají částem rostlin nebo jejich plodům typickou barvu. Odborníci je dělí podle jejich chemické struktury, ale pro účely tohoto článku stačí uvést, že hlavní tři skupiny jsou flavonoidy, isoflavonoidy a neoflavonoidy.
Mají celou řadu významných vlastností, které přispívají k udržení našeho zdraví. V rámci různých vědeckých studií jsou u různých přírodních látek ze skupiny flavonoidů uvedeny antibakteriální a antivirové, protizánětlivé, analgetické, antialergické, hepatoprotektivní, apoptické, estrogenové i antiestrogenové účinky. Dlužno ovšem říct, že ne vždy jsou jednoznačně prokázané a jejich působení v těchto ohledech mohou ovlivňovat nejrůznější faktory.
Antioxidanty
V první řadě se jedná o účinné antioxidanty, které umí vychytávat škodlivé volné radikály kyslíku a mastných kyselin. To ovšem také záleží na jejich chemické struktuře, míře absorpce a metabolismu (některé metabolity flavonoidů, tedy látky vzniklé z původních flavonoidů, mají už menší aktivitu než jejich zdroje).
Díky tomu, že „likvidují“ volné radikály a také tomu, že na sebe navazují tělu škodlivé kovové ionty, flavonoidy v konečném efektu přispívají ke snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Zejména omezí možnost vzniku tzv. aterosklerotického plátu, což jsou nepravidelné ztluštěniny vnitřní vrstvy arterie (tepny vedoucí krev od srdce) tzv. intimy. Tyto pláty jsou složené z buněk, nebuněčných složek pojivové tkáně (kolagen), tukového materiálu (cholesterolu) a zbytků mrtvých buněk.
Ovlivnění tzv. buněčné signalizace
Další oblastí, kde mohou flavonoidy příznivě působit, je ovlivnění tzv. buněčné signalizace.
Oč se jedná?
Buněčná signalizace je souhrn všech prostředků, jež používají buňky našeho těla ke vzájemné komunikaci. Buňky jejím prostřednictvím odpovídají na stresové faktory nebo signály tak, že snižují či zvyšují dostupnost určitých bílkovin (specifických proteinů). Celý jev je poměrně složitý, pro účely tohoto článku stačí uvést, že flavonoidy znemožňují působení určitých enzymů (odborně selektivní inhibicí kináz). Díky tomu mohou pomoci zlepšit průběh některých chronických onemocnění.
Prevence vzniku toxických nebo karcinogenních látek
Některé flavonoidy mohou zablokovat působení enzymů (označovaných jako CYP450), které napomáhají vzniku toxických nebo karcinogenních látek. Jedná se zejména o látky ze skupiny flavonů a flavonolů. Z druhé jmenované skupiny je to galangin, který se vyskytuje v rostlině galgán lékařský (Alpinia officinarum) nebo Helichrysum aureonitens (nemá český název).
Flavonoidy mohou příznivě působit i jiným způsobem, a to jako prevence vzniku onkologických onemocnění. Chrání před škodlivými jevy působícími na buněčný cyklus. Tím cyklem prochází buňka od svého vzniku až do dalšího dělení. Nesprávná či poškozená regulace tohoto cyklu může vést ke vzniku mutací, které se mohou podílet na vzniku nádorového bujení. Flavonoidy mohou také přispět ke spuštění apoptózy (buněčné smrti) nádorových buněk.
Protizánětlivé působení a prevence kardiovaskulárních nemocí
Další oblastí, kde je hodnocena role flavonoidů, je tlumení zánětlivých procesů. Některé flavonoidy (baikalin, kurkumin, genistein) inhibují tvorbu prostaglandinu (odborně označovaného jako PGE2). Prostaglandiny jsou skupina hormonům podobných látek, které se zúčastňují celé řady reakcí, mimo jiné imunitních a zánětlivých procesů. Tím mohou tlumit proliferaci (růst) nádorových buněk a jejich schopnost metastazovat. To se může uplatnit také jako součást prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ischemická choroba srdeční vzniká totiž na základě rozvoje aterosklerózy a ta je řazena mezi zánětlivá onemocnění.
Flavonoidy rovněž snižují adhezi (přilnutí) bílých krvinek na stěny arterií. Tato adheze zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy. Přispívají také ke snížení agregace (shlukování) krevních destiček (trombocytů), což je jev, který může mít za následek infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici.
Náhrada estrogenu u žen po menopauze
Flavonoidy také ovlivňují aktivitu estrogenu, ženského pohlavního hormonu. Estrogen přispívá k tomu, že ženy před menopauzou mají oproti mužům nižší riziko vzniku onemocnění cévního systému včetně aterosklerózy. Po menopauze to však již neplatí. Flavonoidy mají s estrogenem některé společné vlastnosti (například snižovat agregaci krevních destiček).
Antibakteriální a protivirové působení
Většina flavonoidů může inhibovat růst a množení bakterií, které ohrožují cévní systém člověka. U flavonoidů (také u rostlinných výtažků, které je obsahují) byl vědci zjištěn také protivirový účinek.
Zástupci
Na závěr bych se stručně zmínil o některých známějších zástupcích této skupiny přírodních látek, kterými jsou například: rutin, hesperidin, luteolin, apigenin, kvercetin, diosmin nebo genistein.
Rutin pozitivně zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Pro toto působení se používá u poruch prokrvení žil dolních končetin, otocích dolních končetin, ale také při hemoroidech. Můžeme ho najít v routě vonné (odtud jeho název), v pohance (velmi významný zdroj), dále v jerlínu japonském, chřestu, broskvích, nektarinkách, banánech a dalším ovoci.
Hesperidin pomáhá v posílení odolnosti a pevnosti žilní (nebo cévní) stěny a pomáhá omezovat tvorbu otoků (snižuje propustnost kapilár). Můžeme ho najít v pomerančích, limetkách, citronech, pomelu, mátě a v některých druzích zeleniny.
Luteolin půaobí protizánětlivě a neuroprotektivně. Mezi jeho zdroje patří citrusové plody (pomeranče), listová zelenina, košťálová zelenina (brokolice, mrkev, celer) a koření.
Apigenin působí jako antioxidant, může pomoci k prevenci vzniku nádorových onemocnění a má protizánětlivé účinky. Nachází se v celeru, cibuli, petrželi, v koriandru, bazalce, oreganu, ginkgo bilobě, v grepech, pomerančích, červeném víně, rajské šťávě nebo vodním melounu.
Kvercetin významně pomáhá při řadě nemocí, což je dáno tím, že patří mezi silné antioxidanty, tedy látky, které pomáhají likvidovat volné radikály a bránit peroxidaci lipidů. Mezi nemoci, při kterých pomáhají, lze například zařadit záněty, kardiovaskulární onemocnění či virové nebo bakteriální infekce. Můžeme ho najít například v kapustě, jablkách, cibuli, červeném vínu, zeleném či černém čaji, borůvkách nebo brokolici.
Diosmin v kombinaci s již zmíněným hesperidinem (také citrusový flavonoid) zlepšuje, jak uvádějí odborníci, žilní tonus a snižuje kapilární hyperpermeabilitu, protože chrání mikrocirkulací před zánětlivými procesy. Je obsažen ve slupkách pomerančů, kokošce pastuší tobolce nebo routě vonné.
Genistein má selektivní vlastnosti modulátoru estrogenového receptoru. V klinických studiích byl zkoumán jako alternativa ke klasické hormonální terapii, která pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním u žen po menopauze. Můžeme ho najít v tofu, čočce, sójových bobech, cizrně, fazolích nebo kudzu.