Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
OK
prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví


Fakta hovoří jasně: Celková situace ve světě se zlepšuje!

10.05.2019
země

Extrémní chudoba ve světě se snižuje - a to velmi. Tento článek bude nejen o dalších 32 konkrétních důkazech, že věci na světě jdou k lepšímu, ale především o psychologických mechanismech, kterým podléháme, a díky nimž máme zkreslený pohled na realitu. Především se jedná o takzvaný instinkt negativity. Čím více jsme vystaveni médiím, tím více můžeme mít dojem, že všechno je horší a horší. Zajímavé také je, že čím vzdělanější lidé, tím podle výzkumů profesora Hanse Roslinga odpovídají na otázky o stavu světa s větším množstvím chyb.


Lidé podle Roslinga nemají základní povědomí o světě, v němž žijí. Chybují například v otázce, jaká je průměrná délka života na zemi, a v mnoha dalších. Kdyby měli náhodně na tyto otázky odpovídat šimpanzi, dosáhli by v testech lepších výsledků než učitelé nebo vysocí manažeři. Tak schválně, co myslíte: Jaká je nyní průměrná délka života ve světě? Například ve Švédsku se lidé ještě v roce 1800 dožívali v průměru pouhých třiceti let. Dnes – a to nejen v Evropě, ale když do toho zahrneme všechny země světa včetně Afriky – činí průměrná délka života 72 let!


Skoro se mi to až nechce věřit, ale za posledních 20 let se podíl extrémně chudé populace snížil na polovinu. Například ještě v roce 1997 činil podíl extrémně chudých v Indii a Číně a 42 %. Do roku 2017 se tento podíl snížil na neuvěřitelných 12 % (Rosling, 2018: 61).

Životní prostředí: Média informují o tom, co je špatně – dobré věci zamlčují

Svět se velmi dynamicky mění, a to, co platilo ještě před dvaceti lety, již dnes nemusí být pravda. O špatných věcech, které se ve světě dějí, jsme informováni neustále. Těžší je to s dobrými věcmi – miliardou zlepšení, o nichž nás média neinformují,“ píše ve své fenomenální knize Faktomluva Rosling (2018: 58).

Rosling je vědec a statistik, který jen prezentuje fakta: „Lidé mi často říkají, že jsem optimista, protože jim ukazuji enormní pokrok, o kterém nevěděli. To mě opravdu dokáže vytočit. Nejsem optimista. Dělají ze mě naivku. (…) Jsem posibilista. Člověk, který neustále odolává zdramatizovanému pohledu na svět“ (2018: 77 - 78). Velmi se mi líbí jeho racionalita: Rosling si samozřejmě uvědomuje, že lidstvo v současnosti čelí mnoha ekologickým výzvám a problémům, ale zároveň na tvrdých datech OSN ukazuje, že mezitím se spoustu negativních ukazatelů životního prostředí podařilo snížit – oproti minulosti máme nyní méně olovnatého benzínu, méně kouřových emisí SO2, méně úniků ropy, méně látek způsobujících úbytek ozónu. A naopak vzrostl podíl národních parků a chráněných území nebo má například mnohem více lidí přistup k vodě z bezpečného zdroje.


Proč si skoro každá generace myslí, že svět je horší

Hans Rosling ve Faktomluvě jmenuje – kromě instinktu negativity – dalších devět našich instinktů, které zkreslují náš pohled na realitu: instinkt propasti, lineárnosti, strachu, zkreslení velikosti, zobecnění, osudovosti, jiné perspektivy, obviňování a urgentnosti.

U samotného instinktu negativity – to je přirozené tendenci všímat si spíše špatných věcí než dobrých – působí tři mechanismy:

1.) Máme zkreslené vnímání minulosti. Tendenci lakovat své vzpomínky na růžovo. Řada věcí ale byla ve skutečnosti mnohem horší, než se jeví teď. Naše psychika funguje tak, že na to špatné z minulosti zapomínáme. 

2.) Jsme vystaveni selektivnímu negativnímu zpravodajství. Díky rostoucí svobodě tisku ve světě a zlepšujícím se technologiím se dovídáme více podrobností o větším počtu katastrof než kdykoliv dříve.

3.) Vycházíme z pocitů a ne z fakt: „Lidé vychází jen ze svého pocitu, když říkají, že se svět zhoršuje. Troufám si říct, že vlastně neuvažují. Vycházejí jen ze svého pocitu. Jakoby lidé měli pocit, že když řeknou, že se svět zlepšuje, tak tím budou myslet, že je vše v pořádku, píše Rosling (2018: 77).

 

Jak nepodléhat instinktu negativity

Zde se sluší ještě podotknout, že něco jako jediný „správný“, objektivní pohled na svět neexistuje. Také Hans Rosling interpretuje z reality jen určitá data a v jeho následujícím seznamu 32 „pozitivních fakt o světě“ jsou jistě některé body sporné. Například je skutečně jenom pozitivní, že se celosvětově prodává čím dál více mobilních telefonů? I přesto je četba Faktomluvy úplným balzámem a protiváhou k článkům a publikacím, které zmiňují jen to špatné, a které v nás vyvolávají strach.

 

Které tři věci ale můžeme tedy dělat, abychom podle Roslinga instinktu negativity nepodléhali?

Za prvé, o čem už byla řeč, nelakovat minulost na růžovo. Za druhé přijmout postoj: „Situace může být v některých věcech ve světě kritická, přesto se však zlepšuje.“ Je to něco jako obraz malého dítěte v inkubátoru, kde to s ním je sice trochu dramatické, ale po týdnu se jeho stav o hodně zlepší.

A za třetí očekávejme dopředu, že média a aktivisté se budou snažit naši pozornost upoutat něčím negativním. „Dozvíte-li se o nějakém hrozném vývoji událostí, uklidněte se otázkou: Kdyby došlo ke stejně velkému, ale pozitivnímu zlepšení, bylo by to ve zprávách? Dověděl bych se někdy o dětech, které se neutopí?,“ píše Rosling (2018: 80). A nyní již slibovaných:

 

32 DOBRÝCH ZPRÁV O SVĚTĚ (Hans Rosling, 2018: 69 – 71)

 

16 špatných věcí, které jsou na ústupu:

1.) Legální otroctví (počet zemí s legální nebo státem praktikovanou nucenou prací)

2.) Úniky ropy z tankerových lodí

3.) Drahé solární panely

4.) Počet nově nakažených HIV

5.) Procento dětské úmrtnosti

6.) Úmrtí v boji

7.) Popravy trestem smrti

8.) Počet zemí povolující olovnatý benzín

9.) Úmrtí při leteckých nehodách

10.) Dětská práce (podíl dětí ve věku 5 – 14 let, které pracují na plný úvazek v nevyhovujících podmínkách)

11.) Úmrtí při katastrofách

12.) Počet jaderných zbraní

13.) Počet zemí s případy neštovic

14.) Kouřové emise SO2

15.) Látky způsobující úbytek ozonu

16.) Hlad (počet osob s podvýživou)

 

16 dobrých věcí, které se zlepšují:

1.) Počet nových filmů za rok

2.) Podíl pevninského zemského povrchu chráněného jako národní park nebo jiné chráněné území

3.) Počet zemí, kde mají ženy stejná volební práva jako muži

4.) Počet nových hudebních nahrávek za rok

5.) Počet vědeckých článků publikovaných za rok

6.) Výnos obilovin v tunách na hektar

7.) Procento gramotnosti v celosvětové populaci

8.) Podíl světové populace žijící v demokracii

9.) Míra přežití u dětí s rakovinou

10.) Počet dívek příslušného věku navštěvující základní školu

11.) Počet chráněných druhů rostlin a živočichů

12.) Podíl lidí s přístupem k elektřině

13.) Podíl lidí s mobilním telefonem

14.) Podíl lidí s přístupem k vodě z bezpečného zdroje

15.) Podíl lidí používající internet

16.) Podíl ročních dětí s aspoň jedním očkováním

 

 

Celková nabídka knih o pozitivním myšlení.


10.05.2019
autor: Mgr. Jiří Hamerský
zdroj: Literatura: Rosling, Hans (2018): Faktomluva. Brno: Jan Melvil. + pasáž o Hansi Roslingovi na wikipedia.org
další články v rubrice: Psychologie


 
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Extrasystoly aneb bouchání či vynechávání srdce
Priessnitzův obklad
Nejčastější příčiny bolestí na hrudníku
Jak vyčistit ucpané cévy?
Hemoroidy - léčba, která zabírá
Štítná žláza – jak se přestat „léčit“ a raději se svépomocně uzdravovat - 1. část
Serotonin - osm přirozených způsobů, jak posílit jeho produkci a tím i dobrou náladu
Nízký krevní tlak
Warfarin - co vám u lékaře neřeknou
Správně dávkovaný chlad může snížit nemocnost o více jak 90 % (rozhovor s Liborem Mattušem)
Hemofilové nákazy
Hemoroidy - příznaky a fotky
Zvětšené uzliny na krku
Dornova metoda

234,- Kč
(c) 2004-2019 www.celostnimedicina.cz
O násRSS