Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Máme k dispozici různé druhy léčivých forem a jde o to, která z nich se dokáže přirozeným způsobem zapojit do přirozených pochodů v těle.
Živé organizmy jako systémy
Karl Ludwig von Bertalanffy byl rakouský biolog a filozof, jeden ze zakladatelů obecné teorie systémů. Roku 1911 napsal, že každý živý systém je systémem tekoucích elementů, které vždy směřují k zachování vlastní rovnováhy. Jeho teorie vychází z předpokladu, že živé organizmy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii. Všechny tělesné činnosti a všechny organické funkce se v těle projevují prostřednictvím neustálých reakcí mezi jednotlivými chemickými sloučeninami. Lidské tělo můžeme tedy chápat jako plynoucí, pohyblivý systém, v němž najdeme mnoho aktivních činitelů, jako jsou např. enzymy, pracující pod kontrolou hormonů vegetativního nervového systému.
Obnova porušeného v systémech
Člověk se pohybuje v prostředí, které nebývá vždy příznivé, nýbrž někdy dokonce škodlivé, a tak na jeho tělo působí zvenku a zevnitř mnoho chemických substancí prostřednictvím jídla, vody a vzduchu. Počet nových substancí (např. syntetických) stále přibývá spolu s rostoucí industrializací.
Obranný systém člověka je nucen na ně reagovat a vyrovnat se s nimi tak, aby zachoval homeostázu svého vnitřního prostředí. Brání se proti jedovatým substancím a zkouší napravit, co bylo poškozeno. Probíhá tak přirozený samo-léčivý proces. A ten pak chápeme jako nemoc. Ale v podstatě bychom na něj měli pohlížet jako na biologicky užitečný proces, mající svou vlastní – přírodní léčivou sílu.
Vlastní léčivá síla opomíjena
Tento poznatek není nový, naopak má rozsáhlou historii, je množství medicínských směrů, které léčivou sílu organizmu využívají. Žel, dnešní moderní medicína je vzdálena od toho, aby ji využívala k léčení. A mnohdy ani samotný pacient o ni nemá zájem, protože jeho prioritou je zbavit se nepříjemné nemoci co nejrychleji, aby mohl bez přerušení pokračovat ve své činnosti. Zvolí tedy léčení chemické, které projevy nemoci potlačí, nemoc zastaví, bolest zmírní. Nepřipustí, aby se uplatnil samo-léčivý proces. Krátkozrakost tohoto způsobu léčení vidíme jasně ve statistikách a v tom, že původně akutní nemoc, která byla jen potlačena, se opakuje a nenápadně přechází do své chronické formy.
Bylinná léčiva získaná extrakcí
Chtěl bych tedy dnes pohovořit o bylinných léčivech, která se získávají extrakcí, a chápu to tak, že takové léčivo velmi koresponduje s popsanou přírodní léčivou silou.
Moderní enzymologické a jiné experimenty totiž ukazují, že taková léčba je založena na metodách stimulace a odblokování poškozených enzymů nebo podporuje detoxikaci a odplavování škodlivin a významně se podílí na rekonstrukci poškozených tkání.
Jako příklad může být uveden účinek extraktu z ostropestřce mariánského, který se podílí na obnově jaterní pleteně. Nebo Extrakt česneku, který vedle toho, že způsobuje pokles celkového a LDL cholesterolu, vzestup HDL cholesterolu, redukci sérového triglyceridu a fibrinové koncentrace, ovlivňuje postup orgánové perfúze, což je mechanizmus, který udržuje energii proudění krve a cévního odporu. Je důležité, aby byl vždy přítomný dostatečný tlak a cévní regulace, a aby tak správně tento mechanizmus reagoval na potřeby metabolizmu. Vylepšuje fibrinolýzu, jež vede k rozpuštění krevních sraženin (trombů). Jde o přirozený proces, nutný při udržování dynamické rovnováhy krevního srážení. Také se podílí na snížení krevního tlaku a způsobuje následně dodatečné otevření K (Ca) iontových kanálů v membráně buněk cévních hladkých svalů, které způsobují jejich hyperpolarizaci. Tyto efekty česneku mají za následek snížení relativních kardiovaskulárních rizik, která způsobují infarkt a mozkovou mrtvici, o více než 50 %.
Extrakt z maralu zase podporuje mimo jiné tvorbu dopaminu a hraje významnou roli v prevenci proti stresu. Jde o tonikum a adaptogenní prostředek při depresivních stavech, úzkostech a při vyčerpanosti organizmu, únavě, poruchách spánku, snížené výkonnosti, bušení srdce, mravenčení končetin, dyspeptických obtížích, také působí jako pomocný prostředek při pohlavní impotenci psychického původu, v rekonvalescenci po těžkých operacích a otravách chemického a mikrobiálního původu.
Extrakt z rakytníku – příznivě působí na nervovou soustavu jako harmonizátor a působí proti úzkosti, má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci.
Extrakt z borůvky – usnadňuje díky obsahu glukokininů uvolňování inzulinu ze slinivky břišní a mírně zvyšuje jeho tvorbu.
Extrakt z červené řepy, jenž nabízí nové perspektivy a efektivní léčbu bez vedlejších příznaků. Léčba je charakterizována mobilizací regulačního systému. To přináší základní efekt v léčení mnohých chronických nemocí, kam počítáme alergie, nemoci autoimunitní, revmatoidní a jiné.
Mezi dalšími můžeme uvést extrakt z cibule, křenu, černého bezu a dnes se k nám tlačí exotické byliny, plody. Seznam je dlouhý.
Podpora velkého regulačního systému
Všechny buňky lidského organizmu (250.000 bilionů) jsou nepřetržitě zapojovány do regulačních reakcí. V každé buňce se uskuteční přibližně 35.000 reakcí za vteřinu (podle Mansteina). Jako ve vyspělé komunikační síti je to i v tomto systému, veškeré komunikace se odehrávají prostřednictvím receptorů a přenášení vzruchů.
Jde o velký regulační systém, do kterého se zapojují:
- centrální nervový systém
- endokrinní systém
- imunitní systém
- gastrointestinální systém
Nemoci jsou výsledkem chybné komunikace mezi těmito řídicími systémy organizmu. Z mnohých výzkumů prosakují informace, že přírodní substance získané extrakcí mohou vylepšovat komunikaci na receptorech buněk, taktéž obnovovat normální komunikaci uvnitř buněk a zesilovat popsaný samo-léčivý proces.