Ekzém – stále vzdoruje uzdravení III.

cm kozni vyrazka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V dnešní uspěchané době se stává pravidlem, že náš trávicí systém je nějakým způsobem oslabený. To platí hlavně u pacientů s neurodermitidou, protože mezi kůží a střevem existuje velmi úzké spojení. Navykli jsme si střevní potíže bagatelizovat. Střevo je takový „dobráček“, orgán, který vysílá varovné signály jen velmi zřídka, a to i tehdy, daří-li se mu zle i dlouhá léta. I při opravdové nouzi vysílá jen „bezvýznamné“ signály: zácpa, měkké, kašovité stolice, průjem, pocit plnosti a pouze výjimečně bolesti břicha nebo dokonce koliky.

Nejčastější z nich, nadýmání, je příznak, který je hodnocen nanejvýš jako obtěžující, v žádném případě ne jako známka toho, že něco se střevem není v pořádku. Vraťme se do raného kojeneckého věku dítěte. To po jídle ublinkne, někdy i zvrací, má nafouklé bříško, tvrdou stolici, větry musíme vypouštět hadičkou. Nebo je náš kojenec neklidný, a podle našeho názoru k tomu nemá důvod. Všechna objektivní vyšetření jsou negativní, jsme si jisti, že jsme všechno udělali správně, dítě dostalo to, co mělo. Tak proč je neklidné?

Všechny tyto trávicí příhody mají dalekosáhlé účinky na náš celkový zdravotní stav – a také na neurodermatitis. A již tady se nám vytváří první příčinný řetězec. Pokud je dítě u maminky v bříšku, dostává od ní všechny důležité imunoelementy.

Po narození je tento přívod přirozeně zastaven a hladina prudce klesá až téměř na nulu. V té době si malý organismus začíná pomalu vytvářet tyto imunoelementy sám. Udává se, že dostatečné úrovně dosáhne během 4 až 12 měsíců podle individuality a konstituce člověka. Také některé orgány, jako jsou právě střevo nebo ledviny a játra, nejsou ještě dostatečně zralé na to, aby přijímaly jinou potravu než je mateřské mléko. To je svým složením od přírody nejlépe přizpůsobeno trávení kojence. Ovšem ouvej, když z nějakých důvodů maminka nemůže kojit a dítě je převedeno na umělou stravu. Do takového nezralého terénu přichází cizorodá bílkovina – antigen, který u citlivých jedinců zahájí více nebo méně rychlý proces přecitlivělosti k této bílkovině, až dospěje k projevům alergie, poruchy imunity.

 

A prvními nepatrnými příznaky mohou být právě ty příznaky, které jsem výše popsal. Těm ovšem nevěnujeme pozornost – vždyť to se stává, to je běžné – a dráždivou bílkovinu podáváme dále. Jestliže není přerušen příčinný řetězec, objeví se vážnější příznak – pupínek na kůži, ložisko ekzému nejčastěji na tvářích.

Toto je ale nepříjemné, musíme tento pupínek okamžitě dát pryč. Paní doktorka nám na to napíše hojivou mastičku. A vida – pupínek zmizel. Bohužel za týden se objeví pupínek větší a pak další, ložisko se šíří postupně dolů na tělo. Musíme použít silnější mastičku, po které ložiska konečně zmizí. Objevila se rýma – to se stává, starší sourozenec ji má ze školky, ale nyní dítě začíná kašlat, v noci se začne dusit, ráno na středisku paní doktorka konstatuje, že máme zánět průdušek, objeví se teplota – musí dostat antibiotika. Příznaky se „úspěšně potlačí“, za 14 dní se situace opakuje, pak se opět objeví ložiska ekzému. Tuto situaci mnozí velmi dobře známe. A příčinný řetězec pokračuje dále.

Antigen způsobující přecitlivělost podáváme dále. Ještě horší situace nastává tehdy, když příznaky jsou velmi nepatrné a nedáváme si je vůbec do této souvislosti. Příznaky jsou snesitelné a úspěšně je dlouhodobě potlačujeme třeba i několik let. Potom se ovšem objeví zásadní problém, který naprosto nedáváme do souvislosti s tímto příčinným řetězcem. A samozřejmě jej pak mohutným způsobem potlačujeme. Příčinný řetězec samozřejmě pokračuje dále. Vyšetříme krev na zjištění potravinové přecitlivělosti, zjišťujeme titr protilátek proti podezřelému alergenu. Používáme k tomu mnoha moderních postupů, které jsou většinou velmi nákladné, a stejně nám někdy nedají odpověď. Nechci útočit proti školní medicíně, ona se snaží všechno objektivizovat a na všechno najít důkaz a pokud jej nenalezne, jednoznačně řekne ne, tak to není a hotovo.

A proti tomuto závěru mám výhrady. Vždyť to laboratorní vyšetření je proti přírodním zákonům nedostatečné a nemusí nám podat objektivní důkaz. Alergen se nemusí vždy projevit. Záleží na mnoha faktorech – například v jakém stavu je imunitní systém, zda není příliš zaměstnán virovou nebo bakteriální infekcí, zda není člověk v psychickém stresu. U potravinové přecitlivělosti záleží na kvalitě vnitřního prostředí, ochranné bariéře slizniční, střevní mikroflóře, acidobazické rovnováze. Záleží na množství a na četnosti podávané látky atd. Ve střevě se může vyskytovat dysbióza, přemnožená kvasinka či jiná plíseň. Jednou se může projevit jako alergie, avšak podruhé již reagovat nebude.

Když si ale imunitní systém vytvoří přecitlivělost, pak si ji dlouhodobě pamatuje. Příklad: Na novorozeneckém oddělení, v době, kde se mamince ještě nevytvořilo mléko, bylo novorozenci podáno několik dávek umělého mléka na překlenutí období, než mohla maminka kojit a těch několik dávek stačilo k tomu, aby se nastartovala přecitlivělost vůči bílkovině, která byla obsažena v umělém mléce. Tehdy se u novorozence objevil nepatrný exantém na kůži, který spontánně odezněl, jakmile maminka začala kojit, takže se tomuto jevu nevěnovala pozornost. Po dobu kojení bylo dítě bez obtíží, ale potíže nastaly v okamžiku, kdy se dítěti opět podalo umělé mléko. Imunitní systém si to pamatoval a zareagoval na přecitlivělou bílkovinu jako na svého nepřítele.

Celková nabídka přípravků na ekzém.