Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je druh rostlin patřící do čeledi dřišťálovité (Berberidaceae). Je to až tři metry vysoký, opadavý keř. Jeho kůra má bělavě zelenou barvu. Má trny a jeho listy mají eliptický tvar. Květy jsou zlatožluté, šestičetné, intenzivně aromatické. Plodem jsou bobule protáhlého, elipsoidního tvaru asi 1 cm dlouhé, karmínově červené a lesklé. Tyto bobule mají kyselou chuť. Semena jsou mírně zploštělá, hnědá.
Dřišťál používali jako léčivou rostlinu již staří Řekové. Šťávu z jeho plodů doporučoval i legendární alchymista, astrolog a lékař Paracelsus (žil v letech 1493 až 1541). Z účinných složek obsahuje alkaloidy (zejména erberin, oxyacantin a berbamin). Tyto látky by se měly vyskytovat zejména v kůře. Vedle zmíněných alkaloidů jsou v dřišťálu přítomny třísloviny, pryskyřice, silice, cukr, škrob, pektosa, flavonové sloučeniny a v plodech dále četné kyseliny (nejvíce kyselina jablečná, citronová a vinná) a významné množství vitaminu C (zejména v plodech) a K.
Někteří odborníci uváději, že jeden z alkaloidů, berberin, vykazuje silné působení na celou řadu mikroorganismů, jako jsou např. stafylokoky, streptokoky, původce průjmových onemocnění (např. salmonela), úplavice), infekcí močových cest (Escherichia coli) a na další mikroorganismy způsobující infekční onemocnění.
Je třeba zdůraznit, pokud se týče doplňků stravy, je třeba užívat berberin obsažený pouze v doplňcích stravy, nikoliv podomácky připravený. Hlavně je se třeba vyvarovat právě v našich podmínkách rostoucího dřišťálu obecného (a samozřejmě i dalších rostlin). Alkaloidy patří k organickým sloučeninám, které mají z hlediska farmakologie silné fyziologické účinky a jejich uživání v samoléčitelství formou domácky připravených přípravků by bylo nezodpovědné. Naproti tomu ve vyráběných doplňcích stravy je výrobcem garantováno množství zdraví prospěšné, nikoliv množství zdraví nebezpečné. O to více je zajímavé, pokud se takový alkaloid objeví v nabídce doplňků stravy či léčebné kosmetiky.
Tyto alkaloidy v malém množství nevyvolávají příznaky otravy, ale v množství větším dráždí nervový systém, mohou způsobit ochrnutí dýchacích center a tedy i smrt. Jako léčivá rostlinná droga se v přírodním léčitelství sbíraly zralé plody, kůra (zejména z kořenů) nebo list.
Z těchto rostlinných drog léčitelé připravovaly tinkturu či odvar, které používaly při žlučníkových zánětech, jaterních poruchách, k utlumení děložního krvácení, ke snížení krevního tlaku nebo jako prostředek žlučopudný a močopudný. Byl používán i k utlumení bolestivé menstruace. V minulosti byl součástí léků na krvácející hemoroidy a při gynekologických problémech. Rovněž působí protizánětlivě.
Na závěr bych opět ještě jednou upozornil, že dřišťál obecný je léčivou rostlinou působící velmi razantně a ve větších dávkách i toxicky (což platí i pro bobule!). Užívat by jej v žádném případě neměly děti a těhotné a kojící ženy. Jeho užívání by mělo být jednoznačně nejprve konzultováno s lékařem, ale i tak je třeba zdůraznit, že pokud by se během užívání dřišťálu objevily jakékoliv nežádoucí účinky, jako např. nevolnost, zvracení nebo průjem, je třeba dávkování snížit nebo léčbu zcela ukončit.
