Dotaz vytržený z kontextu

Poradna nemůže stanovovat diagnózu

Dostáváme do poradny dotazy pacientů, kteří byli vyšetřeni u svého lékaře, mají v ruce některý z výsledků vyšetření a žádají po nás stanovení diagnózy se slovy: „Můj lékař mi k tomu nic neřekl.“

Pro nás v poradně je však tato situace složitá. Nemůžeme se vyjadřovat k odborným, často vnitřním metodám daného oboru, to vždy vyžaduje znalost problematiky, vyšetřovací techniky apod. A navíc je takto položený dotaz vytržen z kontextu. Z toho vyplývá, že můžeme pouze teoretizovat a vysvětlení poskytnout také jen obecné.

Vysvětlení na příkladu

Např. se objevují dotazy typu: Při CT mi našli hypodensní nebo jindy zase hyperdensní ložisko. V případě CT rozeznáváme 2000 stupňů “hustoty”. Jakožto hypodensní označujeme ložisko, které je ve vztahu ke svému okolí méně husté (na CT obraze je tmavší),

Hypodensní ložisko

Hyperdensní ložisko je “hustší” než okolní tkáň (na CT obraze je světlejší).

Hyperdensní ložisko

Znát historii onemocnění

Samo označení hypodensní nebo hyperdensní však nevypovídá nic o povaze ložiska. Lékař musí znát celou historii, má k dispozici laboratorní hodnoty a nález na CT si může upřesnit jinou vyšetřovací metodou, např. magnetickou rezonancí, EEG, očním vyšetřením apod. A na základě celého souboru nálezu pak stanovuje diagnózu a navrhuje určitý léčebný postup.

Kdy poslat dotaz a co bude obsahovat odpověď

V naší poradně tedy nemůžeme sestavovat diagnózu a nechceme se ani vyjadřovat k nálezům mimo kontext celé události, neboť náš popis může být jen obecný a zavádějící.

Dotaz do poradny je vhodné podat až poté, co byla lékařem stanovena diagnóza v rámci popsaného komplexu. Tehdy se k případu můžeme vyjadřovat. Ovšem je nutné ještě dodat, že náš komentář bude určitě obsahovat nadhled celostní medicíny, protože popsaný nález je zajisté součástí, resp. následkem celkových událostí, které se s pacientem odehrály.

Zpět nahoru