Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Aminokyseliny patří mezi organické sloučeniny, které tvoří stavební kameny tělesných bílkovin neboli peptidů. Bez bílkovin by nebyl život a bez aminokyselin by nebyly bílkoviny, takže význam aminokyselin je zřejmý. Z aminokyselin také vznikají hormony, pigmenty nebo histamin. Deriváty aminokyselin (sloučeniny odvozené z aminokyselin) působí jako tzv. neurotransmitery (přenašeče vzruchů) při nervovém přenosu. K těm patří dopamin, noradrenalin či jiné. Rovněž z aminokyselin vznikají látky, které ovlivňují růst buněk (spermin, spermidin).
Každá molekula aminokyseliny se skládá z dusíkaté aminokyseliny a karboxylové kyselé skupiny, které se váží na atomy uhlíku. Samotné molekuly aminokyselin jsou navzájem rovněž propojené a vazbami označovanými jako peptidové. Tak vznikají řetězce molekul označované jako polypeptidy. Tyto řetězce jsou opět spojovány peptidovými vazbami a tím způsobem vznikají molekuly bílkovin.
Aminokyseliny se dělí do dvou velkých skupin: esenciální a neesenciální. Esenciální si naše tělo neumí vyrobit, je dokázáno na jejich příjem v potravě. Naopak neesenciální si vyrobit umí.
K esenciálním patří: histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan, tyrosin a valin.
Do druhé skupiny náleží: arginin, prolin, cystein, kyselina asparagová, asparagin, alanin, kyselina glutamová, glutamin, glycin, ornitin a serin.
Ornitin někteří neřadí mezi základní aminokyseliny, označují ji jako tzv. doplňkovou aminokyselinu.
Někteří označují arginin a histidin jako semiesenciální aminokyseliny, protože jejich syntéza není dostatečná pro podporu růstu. Jsou tedy esenciální pouze pro děti a mláďata.
Kromě těchto zmíněných dvaceti existuje ještě 200 aminokyselin, které se nevyskytují v bílkovinách, ale hrají důležitou roli v chemických reakcích uvnitř buněk.
Pojďme si o nich, stručně, něco říct. U jednotlivých aminokyselin nebudu uvádět všechny jejich významy, to by musel mít tento článek více dílů. Zde doporučuji články v naší poradně, které se podrobněji zabývají některými jednotlivými aminokyselinami. Například methionin a cystein jsou také zmiňovány v řadě článků které se věnují výživě vlasů a péči o ně.
Nejprve vezmeme skupinu neesenciálních aminokyselin, tedy těch, které si naše tělo umí vyrobit z potravy.
ARGININ
V přirozené stravě ho nejvíc obsahuje kuřecí a krůtí vývar a kaviár. Arginin urychluje obnovu buněk a je nutný pro zvýšení syntézy (tvorby) bílkovin. Velkému zájmu se těší u kulturistů, či jak se nyní říká “bodybuilderů”. Přispívá ke zvýšené tvorbě svalů. To se vysvětluje jednak přímou stimulací růstové hormonu a dále zvýšenou produkcí oxidů dusíku (NO, oxid dusnatý). Ta druhá vlastnost způsobí lepší prokrvení svalů. Do nich se tak dostává větší množství živin, zvyšuje se “napumpování svalů” a v konečném důsledku svalový růst. Ostatně podobným způsobem může arginin přispět ke zlepšení erekce (často se vyskytuje v doplňcích stravy na její podporu). Arginin stimuluje imunitní systém, v případě infekce způsobuje zmnožení leukocytů. Je to také přirozený protisrážlivý prostředek omezující shlukování krevních destiček, udržuje optimální funkci kardiovaskulárního systému, snižuje riziko aterosklerózy, reguluje krevní tlak, obnovuje pružnost cév.
ALANIN
Jeho zdrojem mohou být jídla obsahující bílkoviny, jako jsou vajíčka, mléčné výrobky, maso či mořské plody. Vegetariáni alanin získávají z luštěnin, ořechů, sóji, kvasnic, hnědé rýže či obilí.
Tato aminokyselina odpovídá za udržování hladiny glukózy (krevního cukru) během fyzické zátěže (cvičení, namáhavá práce apod.). Uskladňuje zdroje glukózy v játrech a svalech, což je označováno odborníky jako tzv. glykogenní efekt. Hraje také důležitou roli v metabolickém pochodu zvaném Krebsův cyklus (zde zájemce odkazuji na učebnice biochemie). Rovněž i alanin si oblíbili kulturisté. Společně s další aminokyselinou je používán k tvorbě karnosinu. Karnosin je hlavně látka udržující stabilní pH uvnitř buněk. Může rovněž ovlivňovat regulaci vstupu vápenatých iontů do buněk, svalového stahu, ochraně před kyslíkovými radikály. Kulturisté předpokládají, že přispívá k lepší hybnosti kosterní svaloviny (vyskytuje se v nich za obvyklých okolností). Také se předpokládá, že se významně podílí na zpomalení procesu stárnutí organismu.
GLYCIN
Glycin je obsažen v řadě potravin – v sójových bobech, špenátu, kapustě, květáku, zelí, fazolích, okurkách a ovoci (zejména kiwi a banán). Maso, ryby (makrela, platýs, tuňák, humr, treska) či sýry (mozzarella) jsou rovněž bohatým zdrojem glycinu.
Působí jako inhibiční přenašeč v centrálním nervovém systému, hlavně v míše, mozkovém kmeni a v sítnici. Napomáhá regulaci hladiny cukru v krvi a využití glukózy. Reguluje syntézu žlučových kyselin a jejich následný vliv na štěpení tuků. Důležitou roli má i při syntéze hemoglobinu a sekreci růstového hormonu. Jak již bylo zmíněno, jednou z látek, která se z něho tvoří, je kreatin. Proto ho často jako součást diety užívají ti, kteří chtějí dosáhnout nárůstu svalové hmoty. Může být užíván jako prevence svalové degenerace. Ve velkém množství je obsažen v kolagenu.
KYSELINA ASPARAGOVÁ
Kyselina asparagová (někdy též špatně označovaná jako kyselina aspartová) patří základní stavební kameny bílkovin. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, aspartátu. Jinak ji ale můžeme najít i v různých složkách potravy – obsahují ji mléčné výrobky, hovězí a drůbeží maso, melasa a cukrová třtina. Kyselina asparagová hraje důležitou roli v metabolismu, je účastníkem řady biochemických pochodů.
K ostatním jen stručná charakteristika:
Cystein – patří k antioxidantům, chrání organismus před negativním vlivem volných kyslíkových škodlivých radikálů, přispívá společně s methioninem k dobrému stavu nehtů a vlasů, zlepšuje odkašlávání při bronchitidách a jiných onemocněních respiračního traktu, podílí se na udržení přiměřeného správného, (tzv. oxidačně-redukčního) prostředí v buňce, je doporučován i kuřákům v kombinaci s vitaminem C.
Tyrosin – je prekurzorem hormonu adrenalinu a noradrenalinu, hormonů štítné žlázy – trijodtyroninu a tyroxinu (z toho vyplývá, že pacienti s onemocněním štítné žlázy by neměli užívat doplňky stravy obsahující tyrosin).
Kyselina glutamová – spolu s kyselinou asparagovou je nejvíce zastoupenou aminokyselinou v mozku, kde má funkci přenašeče vzruchů mezi mozkovými buňkami (neurotransmitter), prekurzor mnoha biologicky aktivních látek, důležitá součást molekuly kyseliny listové (vitamin B9),
Glutamin – patří mezi nejrozšířenější aminokyseliny v lidském těle, v kosterním svalstvu představuje až 60 % celkového množství aminokyselin, je nenahraditelná jako zdroj dusíku pro mnoho biochemických reakcí, působí jako tzv. antikatabolikum (blokuje působení úhlavního „nepřítele“ testosteronu katabolického hormonu kortisolu), slouží jako přímá výživa bílých krvinek, tedy k podpoře imunity.
Ornitin – vzniká z argininu, zúčastní se tzv. močovinového cyklu v těle, posiluje regeneraci svalů, chrání játra, přispívá k hojení ran a stimuluje imunitní systém.
Prolin – ve velké míře se podílí na stavbě a prostorovém uspořádání kolagenu, součást tzv. BCAA aminokyselin, význam celé této skupiny aminokyselin spočívá v tom, že zvyšuje ve svalech syntézu bílkovin, působí proti jejich rozkladu (antikatabolické působení)
Serin – je důležitým stavebním kamenem bílkovin a enzymů (u nich tvoří tzv. aktivní místa), podílí se na tvorbě purinů a pyrimidinů, je prekurzorem syntézy glycinu, cysteinu a folátu, přenáší vzruchy v mezi nervovými buňkami (tzv. neurotransmiter).
A nyní několik slov o esenciálních aminokyselinách:
TRYPTOFAN
L -tryptofan je jedna ze dvou forem tryptofanu: L-Tryptofan a D-Tryptofan. D-Tryptofan je pro tělo nevyužitelný a navíc toxický.
Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. Mění se na něj tak, že se skrze mozkovou bariéru dostane do mozku, kde se na něj za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6) přemění. Serotonin je biologicky aktivní látka. Má význam jako přenašeč nervových vzruchů v centrálním nervovém systému. Zde se podílí na procesech, které ovlivňují naši náladu a psychický stav vůbec. Protože je zodpovědný za přenos nervových vzruchů, tak jeho nedostatek způsobuje změnu nálady, depresi, poruchy spánku, podrážděnost vedoucí až k agresivitě. Serotonin může ovlivňovat v některých případech i vznik a průběh migrény.
Změny v jeho metabolismu mohou hrát roli i při vzniku závažných psychických poruch, jako je schizofrenie či maniodepresivní psychóza. Nedostatek serotoninu může být způsoben i nedostatečným příjmem tryptofanu z potravy či jeho špatným vstřebáváním. Většinou je to zdravotní problém starších lidí, ale trpí tím i mladí lidé při nemocech trávicího ústrojí či při konzumaci alkoholu. L-tryptofan bývá doporučován jako doplněk léčby u lidí s určitými psychickými potížemi (strach, vnitřní neklid, úzkost).
LEUCIN
Leucin má několik funkcí – podporuje udržení hladiny glukózy v krvi, působí proti katabolickému procesu a podílí se na syntéze svalových bílkovin.
Leucin je obsažen v potravě vzhledem k tomu, že se jedná o esenciální aminokyselinu. Větší množství je obsaženo v syrovátce, kaseinu, ve vaječném bílku, sójových bobech, neloupané rýži a rybách. Měl by se užívat v kombinaci s ostatními aminokyselinami.
Společně s dalšími aminokyselinami, isoleucinem a valinem je součástí skupiny aminokyselin s větveným řetězcem, známé pod zkratkou BCAA.
Význam celé této skupiny aminokyselin spočívá v tom, že zvyšuje ve svalech syntézu bílkovin, působí proti jejich rozkladu (antikatabolické působení). Z této skupiny vznikají také aminokyseliny alanin a glutamin, které jsou označovány jako svalové aminokyseliny (BCAA fungují jako jejich prekurzory).
Podporuje lepší uvolňování některých hormonů našeho organismu, jako je růstový hormon, thyroidní hormon a inzulín.
LYSIN
Lysin je velmi důležitým stavebním prvkem pro všechny bílkoviny obsažené v našem těle. Má významnou roli při budování svalů, vstřebávání vápníku, při hojení po operacích či po zraněních. Má také funkci při produkci hormonů, enzymů a protilátek při infekcích.
Lysin je obsažen ve vepřovém a hovězím mase, v rybách, v sójových bobech, pšeničných otrubách, v čočce, arašídech či fazolích. Nejvíce ho obsahuje sýr parmezán. Naproti tomu obiloviny ho obsahují velmi málo a kukuřice dokonce vůbec ne. Je důležité si uvědomit, že lysin je citlivý na teplotu za sucha, takže například v pražených arašídech už ho mnoho nenajdeme. Rovněž ho ničí i smažení. Naproti tomu vaření mu neublíží.
Zajímavé také je, že urychluje hojení oparů. Nejenže urychluje, ale také zabraňuje dalšímu rozšiřování oparu. Je to proto, že působí proti jiné aminokyselině, argininu, která podporuje vznik a rozšíření oparu. Lysin rovněž ochraňuje stěny cév před usazováním cholesterolu a tedy aterosklerózou, rovněž tak podporuje pevnost cévní stěny, a tak chrání organismus před vznikem kardiovaskulárních nemocí.
Jak již bylo zmíněno, podporuje vstřebávání vápníku a tím podporuje pevnost a lepší stavbu kostí a zubů.
K ostatním, stejně jako v předcházející skupině, jen stručně.
Histidin – důležitá součást enzymů, slouží k vazbě kovů (zinek, železo), v lidském těle funguje histidin jako prekurzor pro výrobu histaminu a karnosinu, histamin je signální molekula spouštějící zánětlivou reakci a slouží jako neurotransmiter
Isoleucin – součást tzv. BCAA aminokyselin, význam celé této skupiny aminokyselin spočívá v tom, že zvyšuje ve svalech syntézu bílkovin, působí proti jejich rozkladu (antikatabolické působení), je důležitý pro tvorbu hemoglobinu, stabilizuje hladinu krevního cukru,
Methionin – přispívá společně s cysteinem k dobrému stavu nehtů a vlasů, pozitivní role při redukci nadváhy jako “spalovač tuků”, dále pomáhá chránit játra před toxickými látkami, je to významný antioxidant (chrání organismus před vlivem volných radikálů), hraje roli v syntéze kolagenu,
Fenylalanin – hlavní základní látka tyrosinu, zvyšuje hladinu endorfinů a enkefalinů v centrálním nervovém systému, může pomoci při psychických problémech, zlepšuje stav chronických bolestí, podporuje mentální aktivity (přeměnou v mediátor noradrenalin) a snižuje chuť k jídlu (zvyšováním produkce cholecystokininu), jako doplněk léčby ho někteří odborníci doporučují u Parkinsonovy nemoci, roztroušené sklerózy,
Threonin – posiluje imunitní systém stimulací tvorby protilátek, zlepšuje hojení ran, jedna ze základních stavebních složek bílkovin, přispívá také k tvorbě elastinu, kolagenu či svalové tkáně, ovlivňuje celkový metabolismus tuků, zlepšuje hojení ran.
Valin – výrazně se uplatňuje při uskladňování glukózy v játrech a svalech ve formě glykogenu, podporuje účinky L-leucinu a L-isoleucinu a je vhodné jej s těmito látkami kombinovat, je součástí elastinu, což je protein podobný kolagenu, který je hlavním komponentem elastických vláken v tkáních živočichů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.
