Domácí mazlíček: Podpora dětské imunity a zdravého srdce u dospělých

pes e1611299855241

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zvířata jsou velmi důležitým prvkem, který by v dětském světě neměl chybět. Vztahy se zvířaty mohou pomoci při budování vztahů v dětském kolektivu, ale jsou velmi podstatné i v případě přijetí zodpovědnosti. V neposlední řadě mají velmi prospěšný vliv na optimální fungování imunitního systému. Jaké zvíře je vhodné k dítěti?

Zvíře doma: Pozitivní vliv na imunitu i psychiku

Výhodou soužití se zvířaty je zvyšování rozmanitosti střevní mikroflóry, mikrobiomu. Dítě má šanci se prostřednictvím zvířete seznámit s malou dávkou různých patogenů, čímž se jeho imunita přirozeně poučí a „vycvičí“. Jedním z pilířů naší imunity je i rozmanitost střevního mikrobiomu. Přesto je v kontaktu se zvířaty nutné dodržovat určitá hygienická pravidla (mytí rukou, udržování čistoty v bytě…). Citlivým jedincům se nedoporučuje ani spát se zvířetem v jedné posteli nebo dokonce v jedné místnosti.

Domácí pohoda

Zvíře v domácnosti plní i úlohu „psychologa“. Někdy stačí „jen“ pozorovat jeho chování, reakce a život, jindy pomůže teplo jeho těla. Zvířecí kožíšek také zvládne mnoho dětských slz a neštěstí, které by jinak zůstaly uvězněny uvnitř. Mnoho dětí uklidňuje pohled na život rybiček.

Zdravější srdce a lepší kondice

Procházky se psem mohou být jasným impulzem k pobytu venku a tolik zdravému pohybu. Dítě se také učí, že jsou tu tvorové, o které je třeba pečovat, jsou na nás závislí. Navíc se dospělí pejskaři pyšní nižším krevním tlakem, zdravější hladinou cholesterolu a nižším kardiovaskulárním rizikem. To je snadno zdůvodnitelné, protože i 20 minut chůze denně má zdravotní benefit!

TIP Celostní medicíny: Další tipy, jak podpořit imunitu dětí, najdete ve starších článcích!

Proč chce dítě domácí zvíře?

Dříve než nějakého domácího mazlíčka zakoupíte, uvědomte si, zda jej pořizujete pro sebe anebo pro dítě. Čím menší dítě, tím méně se o zvíře bude starat. U větších dětí naopak máte šanci, že si řadu povinností obstarají samy. Zároveň ne každé zvíře je vhodné pro malé děti (jednoduše si mohou ublížit). V neposlední řadě je třeba si připustit, že…

  • Zvíře není plyšák. Navzdory roztomilosti je to živý tvor, který má své osobité potřeby, mezi které patří i určité soukromí.
  • Zvíře není úplatek. Pokud chcete své dítě motivovat k lepším výkonům (ať už ve sportu nebo ve studiu), pak příslib zvířete není zrovna optimální. Dítě se sice může krátkodobě zlepšit, ale po dosažení cíle se také můžete ocitnout zpět na původní hladině. A zoo pravděpodobně domaneplánujete.
  • K malým dětem se příliš nehodí starší zvíře z útulku, obzvlášť pokud nemáte předchozí zkušenosti s chovem. Navzdory vašemu dobrému úmyslu se totiž může ukázat, že je vaše soužití nekompatibilní. Příběh zvířete je totiž zpravidla velmi pohnutý a jeho chování tak může být velmi specifické.

Co promyslet před pořízením mazlíčka?

  • Budete mít dostatek času se o zvíře postarat?
  • Máte na zvíře vhodné „prostory“? I ten nejmenší hlodavec či rybičky mají určité potřeby.
  • Máte dostatek finančních prostředků poskytnout zvířeti adekvátní zázemí, včetně zdravotní péče?
  • Máte někoho, kdo se o zvíře postará, když budete na dovolené?
  • Zjistěte, zda vy nebo dítě nejste alergičtí na srst, peří, prach či nějakou složku potravy (např. seno) či podestýlku.
  • Zvládnete zvíře nakrmit? U některých živočichů musíte krmit živou stravou (cvrčci, nitěnky, myši…).
  • V případě alergie na srst není vždy řešením „skinny“ verze zvířete, neboť i tato zvířata mohou způsobovat alergickou reakci.

Jakmile se rozhodnete mazlíčka pořídit, vyrazte nejprve na nějakou odbornou výstavu či navštivte chovatele, kde si můžete udělat hrubou představu, co to znamená mít doma zvíře a zda se hodí k dětem. Vhodné je též něco aktivně nastudovat nebo se připojit do skupin na sociálních sítích, kde získáte řadu rad od hobbystů. Vyhnete se „nepříjemným“ překvapením a řady nadšeneckých chyb, které následně složitě napravujete. Příkladem může být výběr vhodného plemene u psa (aktivní vs. gaučák), případně u morčat vás může překvapit, že se chovají ve dvou kusech.

Redakce Joalis.