prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Dilema všežravce – zpracovatelský závod, výroba složitých potravin

20.03.2014
Dilema všežravce

1. Rozbít zrno: mlýn

Na deseti miliardách bušlů každoročně sklizené kukuřice je skutečně velmi zvláštní zejména fakt, jak málo z ní smíme. Ano, z určitého množství umeleme hrubou kukuřičnou mouku, ale většina kukuřice, kterou zkonzumujeme jako kukuřici, ať už v podobě kukuřičného klasu, kukuřičných vloček, v muffinech, tortillách, nebo jako chipsy, pochází z jiných odrůd než z čísla 2: obvykle je to kukuřice sladká nebo bílá. Takto se využije nepatrný zlomek sklizně – necelý bušl (přibližně 25 kilogramů kukuřice) na osobu a rok; pravděpodobně právě z toho důvodu se nepokládáme za její velké spotřebitele. Přesto každý z nás nese osobní zodpovědnost za spotřebování jedné tuny kukuřice ročně.

Značná část množství, které do zmíněné tuny na hlavu zbývá, se do našeho těla dostane až poté, co byla intenzivně zpracována: rozbita na jednoduché sloučeniny zvířaty, jako je kastrovaný býček číslo 534, nebo ve zpracovatelském závodě, a potom znovu složena v maso hovězí, kuřecí nebo vepřové, v nealkoholické nápoje, cereálie k snídani nebo snacky. Co neprojde trávicí soustavou zvířete chovaného na maso, zpracuje jeden z pětadvaceti amerických „mokrých“ mlýnů v některý z nesčetných výrobků, které se vědcům podařilo z kukuřičného zrna vytvořit. (Tyto mlýny se nazývají mokré na rozdíl od tradičních mlýnů, kde se zrní prostě mele nasucho, například na tortilly.)

 

Přibližně jedna pětina kukuřičné řeky, která ze sil Družstva iowských zemědělců proudí, směřuje – obvykle vlakem – do mokrého mlýna. Tam se dělí do mnoha úzkých, dále se větvících toků, jen aby se o hodně později zase hledaly na jednom talíři nebo v šálku. Protože v mokrém mlýně se bušl kukuřice mění ve stavební prvky, z nichž společnosti jako General Mills, McDonald‘s a Coca-Cola skládají naše průmyslově zpracované potraviny.

 

První hrubé dělení vší té kukuřice začíná rozbitím samotného zrna: jeho žlutý obal bude zpracován do různých vitaminů a výživových doplňků; z maličkého klíčku (tmavé části nejblíž k vřetenu kukuřičného klasu, která obsahuje zárodek potenciální budoucí rostliny) se vylisuje olej; a největší část, endosperm neboli vnitřní živné pletivo, bude připraveno o svou bohatou zásobu komplexních sacharidů.

 

Právě tato maxizásobárna škrobu je to nejdůležitější, čím kukuřice do průmyslového potravního řetězce přispívá: její velké množství dlouhých řetězců sacharidů se chemici naučili rozbíjet a potom znovu a jinak uspořádat do stovek různých organických sloučenin – kyselin, cukrů, škrobů a alkoholů. Jména mnoha těchto sloučenin budou připadat důvěrně známá každému, kdo si na obalech zpracovaných potravin bedlivě čte, z čeho se výrobek skládá: kyselina citronová a mléčná; glukóza, fruktóza a maltodextrin; etanol (pro alkoholické nápoje i do aut), sorbitol, mannitol, xantanová guma; modifikovaný i nemodifikovaný škrob; dextriny, cyklodextriny a glutaman sodný, abych několik ingrediencí jmenoval.

 

Vidět na vlastní oči, jak se proud kukuřice pramenící na farmě George Naylora dělí a opakovaně větví, až se z něho nakonec vyčlení jediná molekula fruktózy určená k oslazení limonády, není tak snadné jako jít po jeho stopě přes velkovýkrmnu až po kus masa. Za prvé, ani jedna z velkých společností, které většinu americké kukuřice v mokrých mlýnech zpracovávají (Cargill a ADM), mi nedovolila podívat se, jak to u nich chodí. Za další, tento proces se často ani pozorovat nedá, protože se odehrává v soustavě uzavřených kádí, trubek, kvasných nádob a filtrů. Stejně však bych byl rád sledoval, jak můj bušl kukuřice prochází továrnou ADM ve městě Decatur ve státě Illinois (jde o neoficiální hlavní město zpracování kukuřice v USA) nebo mlýnem firmy Cargill v Iowa City (kam pravděpodobně mířil vlak, který jsem viděl nakládat u sila ve městě Farnhamville), avšak průmyslový potravní řetězec cestou na náš stůl v těchto provozech prakticky mizí v ilegalitě.

 

 

Ukázka z knihy Dilema všežravce.


Související články a videa:
Kukuřice setá
VIDEO: Co je špatně na našem potravinářském průmyslu
Člověk je plodožravec a nejen TO!


20.03.2014
autor: Michael Pollan
další články v rubrice: Výživa


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá

293,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS