Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Onemocnění je možno brát jako dopravní prostředek k přesunutí se z místa kde jsem – sebe-destrukce a strachu, do místa nového – sebe-hodnoty lásky.
Často přemýšlím, proč je tedy kolem chronických nemocí takový závoj strachu, když je to pouhý dopravní prostředek. Když sedáme do auta, také ne se strachem, že nedojedeme do místa určení, přestože to riziko existuje. Odpověď je jednoduchá: EGO. Ego nezajímá tělo, ego nezajímají pocity, ego má svůj plán. Ten plán je definovaný systémem hodnot, které uznává. Zde už se každý lišíme, protože každý má jiné naprogramování ze svého rodinného systému.
Celospolečensky je tam jeden zásadní program a ten utvrzuje všechny ostatní a říká: ,,Hodnoty ega jsou ty důležité, stěžejní, které je potřeba podporovat, chránit a bojovat za ně a vzájemně se v nich utvrzovat.” A zde se dostáváme do bodu, kde pokud se tento celospolečenský program usídlí v hlavě, tak v ten okamžik je nemoc strašák. Proč? Protože důsledkem nemoci může být ztráta postavení, produktivity, práce, peněz a tak dále. Všechno to, čeho se ego nejvíce obává, protože celý život buduje tento vzdušný zámek založených na konkurenci, soupeření, boji, výkonnosti, hromadění majetku, postavení.
Pokud člověk onemocní, v dnešní době v naprosté většině případů chronických onemocnění právě v důsledku vlivu ega a podvědomých destruktivních vzorců v kombinaci s naprosto katastrofální kvalitou stravování a životního stylu, tak pak do hry vstupuje další hráč: západní, vědecká, na důkazech založená, medicína: tedy systém vyloženě založený na egu.
Vzpomněl jsem si nedávno na své studium medicíny, když jsem viděl studentky v metru s otevřeným anatomickým atlasem. Uvědomil jsem si, že ta škola je tak těžká, že je skutečně velmi nepravděpodobné, abyste z ní vyšli s pokorou a ne s nabubřelým egem, které je postupně dále přikrmováno ze strany pacientů a zcela cíleně i farmaceutických firem. Znamená to tedy, že celý systém je špatný a všichni doktoři egocentrické osobnosti? Ne, určitě ne. Jen to znamená, že za současné konstalace ego – strach – nemoc – medicína – strach – ego – nemoc – strach – a tak dále se nedá logicky vyjít jako zdravá osvícená moudrá bytost. Tedy, že nemoc se stane jakýsi dopravní prostředek směrem k moudrosti, pochopení hodnot pod egem, tedy hodnot lásky, ctností a ne strachu a soupeření. Takováto slova se často dotknout právě ega doktorů. Ti, ať si sami odpoví, zda současný systém vede lidi k pochopení proč jsou nemocní, nebo je pouze konzervuje ve stavu duchovně – duševní krize, která se manifestuje nemocí. Často slyším, že nejsem loajální jako lékař. Jsem respektující ke každé lidské bytosti, ale odsuzující roli ega a strachu v systému zdravotní péče.
Ego potřebujeme, nemůžeme jako lidské bytosti žít bez něho. Ale ego musí být usazeno na správném místě, a nesmí si hrát na velitele. Medicína může být úžasná. Přinášet mnoho dobrého. Nabízet pomocnou ruku. Přicházet s léky na genetické choroby, zachraňovat životy u akutních stavů, musí ale nutně změnit svůj přístup u chronických onemocnění. Vše je tak, jak má být. Což ale neznamená mlčet a jít dále cestou, která se v roce 2019 ukazuje jako slepá. Lidé se mají právo dozvědět, že neexistují nevyléčitelné nemoci, ale že pouze neexistuje zázračný lék, který chronickou nemoc vyléčí. Mají právo být informováni, že se mohou uzdravit, ale že vyléčit je může pouze pochopení a změna jejich přístupu k životu. Že tou změnou je cesta za zpracováním podvědomých destruktivních vzorců, sesazení ega z velitelské židle a úprava životního stylu a prostředí, ve kterém se nacházejí.
Jestli tu šanci na změnu využijí nebo ne, je jejich volba, ale musí dostat nabídku. Tohle pochopí jen někteří lidé a někteří lékaři. Pro ty jsem tady s pomocnou rukou. Jak? Pro lékaře nabízíme v Institutu funkční medicíny a výživy kurzy a pro lidi zpracováváme nejrůznější edukační materiály a přednášky a zároveň budeme rozšiřovat možnosti, kam se obrátit. Často se řeší, že je to pro lidi, kteří na to mají peníze, protože tento personalizovaný přístup nehradí pojišťovna. Ano, je to i o penězích a ty souvisí právě se systémem hodnot. Lidé často vrazí peníze do aut, dovolených, koníčků, domácích mazlíčků, spotřebního zboží, cigaret, večírků, a tak dále než do svého zdraví. To je opět jejich volba. Zdraví rozhodně není za peníze, je za ochotu se změnit.
Knihu Jan Vojáček: Umění být zdráv naleznete zde.