Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Každý lidský organismus potřebuje pro zajištění životních funkcí energii, kterou získává převážně z glukózy (hroznového cukru – krevního cukru). Část energie může získat také z tuků, ale obtížněji. K využití energie z glukózy si tělo vytváří inzulín, což je hormon tvořený v pankreatu – slinivce břišní.
Glykemický index (GI) je veličina, která popisuje, za jak dlouho se z přijímané potravy vstřebá nejjednodušší cukr (glukóza) do krve. Většinu sacharidů obsažených v běžné stravě tvoří složité sacharidy (škrob) nebo polysacharidy, které tělo musí rozložit na glukózu, jednoduchý cukr.
Glukóza se velmi rychle vstřebává do krve, což má za následek rychlé vyplavení hormonu inzulinu ze slinivky břišní a následné snížení hladiny cukru v krvi. Tento prudký pokles glukózy v krvi může vést až k tzv. hypoglykémii, která se projevuje slabostí, únavou, nervozitou, pocitem hladu, chutí na sladké. Pro naše tělo je žádoucí, aby se jednoduchý cukr vyplavoval do krve pozvolna.
Různé druhy potravin různě ovlivňují hladinu krevního cukru po jídle. Je to dáno složením potravin, obsahem a druhem sacharidů v nich obsažených, ale též i způsobem jejich technologického zpracování nebo kuchyňské úpravy.
Potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI 70 +)
Rychle se rozkládají během trávení a rychle uvolňují glukózu do krve, následuje prudké snížení hladiny cukru v krvi pomocí inzulinu. Pocitově to vnímáme tak, že velice brzy po jídle máme hlad nebo chuť na sladké, cítíme se unaveni nebo nervózní. Je tedy vhodné se těmto potravinám úplně vyhnout nebo jejich konzumaci snížit na minimum.
- Jedná se například o bílý chléb, chipsy, vařené brambory, kukuřičné lupínky, pivo, pšeničná mouka, Coca cola a další.
Potraviny se středním glykemickým indexem (GI 55 – 69)
Tyto potraviny bychom měli jíst jen občas, třeba za odměnu. Jejich rozklad na jednodušší cukry je pozvolnější a vzestup cukru v krvi není tak prudký.
- Jde například o banán, celozrnný chléb, kuskus, bílou rýži, meruňkový kompot a další potraviny.
Potraviny s nízkým glykemickým indexem (GI 0 – 54)
Ideální pro každodenní stravování.
- Například hnědá rýže, ovesná kaše, grapefruitový džus, žitný chléb, fruktóza, jogurt, fazole a podobné.
Ideální je najít si tabulku s glykemickým indexem širší nabídky potravin a jídel, abychom poznali stávající složení našeho jídla a mohli udělat náležité úpravy.
Glykemický index není veličina stálá, může být ovlivněn i dalšími faktory, jako např. obsah vlákniny, tuku, kyselin v potravině, postup přípravy pokrmu, délka vaření.
V případě opakované a dlouhodobé konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem se do krve opakovaně vyplavuje velké množství inzulinu a může se v důsledku toho stát, že naše buňky přestanou být na inzulin citlivé a vzniká tzv. inzulínová rezistence. A to je jenom krůček k diabetu II. typu a nadváze, případně obezitě, jelikož nespotřebovaný cukr v těle se přeměňuje následně na tuky.
Z toho všeho vyplývá, že vysoký glykemický index potravin není jenom rizikový faktor pro diabetiky II. typu, ale rovněž pro lidi s nadváhou, abdominální obezitou, kardiovaskulárním onemocněním či s metabolickým syndromem.
Proto se vyplatí konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem, které se rozkládají na jednodušší cukry postupně a tím zabrání výkyvům glukózy a inzulinu v krvi.
Velmi prospěšné pro tělo a naše zdraví mohou být některé z doplňků stravy, které zabraňují rozkládání složitých sacharidů na jednodušší cukry a zabraňují jejich vstřebávání do krve, a tím zamezují vysokým hodnotám cukru i inzulínu v těle. Jedná se o takzvaný blokátor sacharidů.
Blokátor sacharidů může být užitečný nejen pro lidi ohrožené diabetem II. typu, u nichž je projevem únava po jídle, chuť na sladké po jídle, zvýšená nervozita, případně chuť na jídlo večer nebo v noci. Ale i pro lidi bojující s obezitou či s některou z tzv. civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, obezita či metabolický syndrom.