Diabetes 1. typu a glykovaný hemoglobin

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pokud naše slinivky z nějakého důvodu vypověděly službu, ať už se jedná o autoimunitní poruchu či genetickou predispozici, nezoufejme. Diabet 1. typu nevnímám ani tak jako nemoc, jako šanci začít zcela novou kapitolu, zcela nový příběh. Každý odstavec nás učí lásce a pokoře k sobě samým, tlumí v nás lenost, protože vše je najednou jiné, spousta spousta pravidel, inzulin, glukometr, pohotovostní čokoládky po kapsách.  Nepříjemné hypoglykémie, které nás dostihnou jedno jim kde. Bez zjevných dietních chyb. Ano, diabet nás učí předvídat, činí nás silnější a zvídavější. Pro mnohé je dokonce vstupenkou k lepšímu zítřku. Tak tomu bylo alespoň u mne. Život tu na nás mnohdy naloží takovou spoustu těžkostí, nicméně, nikdy nám nenaloží víc, než skutečně zvládneme unést. A ten, kdo věří na zákony karmy, tak nějak cítí a ví.

Sama jsem diabetikem 1. typu již pátým rokem, během té doby jsem se tolik učila. A nyní? Připadnu si silnější než kdykoli jindy. Rozumím potravinám, vláknině, kterou jednotlivé ingredience ukrývají, glykemickému indexu, dovedu poskládat talířek tak, aby upevnil acidobazickou rovnováhu těla, cvičím, buduji svalovou hmotu, protože posléze naše tělo dovede uložit mnohem více glukózy, v podobě zásobního glykogenu. Diabetický jídelníček pro mne není vůbec žádnou dietou. Nevnímám ji jako omezující, naopak, vždyť i racionální stravování počítá s celozrnným pečivem, ovocem a zeleninou, kvalitními tuky, semínky a oříšky, zakysanými mléčnými výrobky, rybami z čistých vod. Omezuje množství cukru, či jakýchkoli dalších sladidel. A pokud mluvíme o těch umělých, ty pro svůj zatěžující jedovatý efekt nedoporučuji nikomu z nás.

Jedním ze základních ukazatelů správné diabetické kompenzace je mnohdy obávaný pojem glykovaný hemoglobin. Proč jsem k němu přidala onen zastrašující přívlastek? No protože jej, na rozdíl od momentální glykémie, obvykle neobelstíme. Eviduje totiž stav našich červených krvinek po dobu 120 dní. Laicky řečeno, čím je glykovaný hemoglobin vyšší, tím více jsou pak červené krvinky obaleny cukrem. Plují si našimi cévami, ulepené a polofunkční. A my jsme překyselení, hůře se nám dýchá, zanášejí se nám cévy, vyčerpávají ledviny, trpí oční pozadí, množí se v nás kvasinky a vůbec, nic z toho si naše tělo ani trošku nezaslouží. Už výše jsem psala, že nás diabetes 1. typu učí sebelásce. Ne nadarmo pak u nás tato „nemoc“ propukla.

Základu již tedy rozumíme, co však znamená onen pojem hemoglobin? Jedná se o červené krevní barvivo, kdy hemo vyjadřuje železo a globin bílkovinu. Pomocí hemoglobinu tedy tělo krví přináší kyslík a zároveň z ní odvádí oxid uhličitý. Glykovaný pak značí, kolik cukru se na hemoglobin navázalo. Aby se tak stalo, musí být glukózy v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykémii.

Glykovaný hemoglobin člověka, jehož organismus není zatížen diabetem, ať už 1. či 2. typu, vykazuje hodnoty pod 4,0 % (některá laboratoř zohlední i 4,2 %). Za uspokojivou hodnotu se u diabetického pacienta bere hodnota v rozmezí 4,5 – 6,0 %. Po celých pět let s diabetem 1. typu nepřekročila má hodnota HbA1C onu zdravou hranici, to znamená, nepřesáhla 4,0 %. Později vás naučím, jak to vše skloubit, abyste dosahovali stejných výsledků a své tělo tak šetřili.

Nyní si však prohlédněme tabulku glykovaného hemoglobinu, který se odráží v průměrné glykémii. Vidíme, že na oněch 4,2 % je třeba uhlídat průměrnou glykémii 7,0 mmol/l. A to už se přeci dá.

Aby se nám tedy podařilo glykovaný hemoglobin snížit na onu přijatelnou úroveň, je třeba respektovat pár základních pravidel.

Ranní glykémie

Ranní glykémie přináší informaci o stavu krve v průběhu celé noci. Vliv na ni bude mít určitě večeře, na kterou se snažme uchystat lehce stravitelný pokrm, s nižším množstvím sacharidů. Pokud to jen trošku půjde, na večeři již nekonzumujme žádné pečivo, i kdyby celozrnné. Upřednostňujme potraviny s nízkým glykemickým indexem, jako jsou jáhly, pohanka, quinoa, amarant, čočka, cizrna a další z luštěnin. Neopomeňme rovněž porci zeleninového salátu s dobrým lněným olejem, který dále napomůže rozložit glykemickou křivku. Pokud jsme zvyklí se k večeru hýbat, ať už se jedná o lehké plavání, procházku, běh, pak i tato odpolední aktivita se velmi pozitivně promítne do ranní glykemické hodnoty.

Druhá večeře

Již první týden s diabetem mi došlo, že po poslední aplikaci inzulínu s prodlouženým účinkem, netřeba tělo zatěžovat druhou večeří. A to, i kdyby se jednalo o konzumaci jedné sacharidové jednotky. Za celých pět let se nikdy nedostavila noční hypoglykémie, jejímž důvodem by byla absence 2. večeře. Navíc, žaludek má ke spánku ulehat odpočatý, nezabývat se trávením jogurtu, mléka či kousku pečiva, které se zcela běžně podává diabetickému pacientu v nemocnici. Pokud si, namísto mléka či pečiva dopřejeme kousek ovoce, díky přítomné glukóze dochází k rychlému nárůstu glykémie. Což je také na škodu, neboť noční inzulíny s prodlouženým účinkem začínají účinkovat velmi pozvolna, nejdříve za hodinu až dvě po aplikaci. Jejich maximální účinek pak tělo využije mezi 4-12 hodinou po vpichu. A my, po zbaštění ovoce pak ještě ležíme více než hodinu s glykémií kolem 7 mmol/l. Mezitím, i bez konzumace oné jedné sacharidové jednotky tělo stejně vyplavuje zásobní glykogen, který zajišťuje „provoz“ v průběhu noci. Tudíž, druhá večeře se skutečně neosvědčuje.

Jezme pravidelné menší sacharidové porce

Sacharidy, které konzumujeme, rozdělme do několika pravidelných menších dávek. Diabetické diety nabádají k řádu. Pro ty, kteří mají problém s neustálým přepočítáváním sacharidových jednotek, je tohle cesta. Nicméně, pokud jsme jen trošku šikovní, brzy si osvojíme všechny výměnné jednotky, kdy s hravou lehkostí přijdeme na to, že 14 g ovesných vloček obsahuje stejné množství „cukru“, jako 13 g rýže natural, jako půlka banánu o váze 45 g, 60 g slaďoučkého manga, 218 g tvarohu a tak dále a tak dále. Snídani tedy započneme některým z polysacharidů, báječné jsou ovesné vločky, případně pohanka či jáhly. Přidejme k nim čerstvé jablko, které má hezký obsah fruktózy, což je jediný cukr, jenž se zde vstřebává bez potřeby inzulínu. Dále troška skořice, rozinek, mleté lněné semínko, klidně i mletý hřebíček a doslaďme dle chuti, tak, jak jsme zvyklí, může se jednat o stévii sladkou či melasu. Dopolední svačinku pak pořešme kouskem ovoce, na oběd opět zvolme některou z příloh nižšího glykemického indexu. Na odpolední svačinku pak můžeme zvolit mléčný výrobek, doporučuji volit mezi těmi zakysanými. Čisté mléko nedoporučuji, neboť se předpokládá, že právě ono je tím slavným spouštěčem diabetu 1. typu. Proto si zbytečně nepřitěžujme. Osobně si na druhou odpolední svačinku vezmu opět ovoce, případně si uchystám konopné, mandlové či makové mléko. Večeře pak volím spíše zeleninové, případně luštěninové (většinou polévka z červené čočky, která je lehce stravitelná). Odměnou jsou mi ranní glykémie kolem hodnoty 5,0 mmol/l.

Nízký glykemický index

Glykemický index je údaj, který popisuje, do jaké míry daná potravina zvyšuje hladinu krevního cukru. Tato teorie staví na velmi jednoduchém základu, který je založen na srovnávání rozdílných reakcí hladiny cukru v krvi po konzumaci téhož množství sacharidů v různém jídle. Potraviny s vysokým obsahem cukru, nebo potraviny, které se v těle na cukr rychle mění, se označují vyšším glykemickým indexem. Konzumace jídel s nízkým glykemickým indexem je jednou z dalších účinných strategií, které se podepíší na nižším glykovaném hemoglobinu. Mezi potraviny, které po celých pět let zaujímají místo v mém jídelníčku, patří: hrubé ovesné vločky (GI je sice vyšší, nicméně, zvykla jsem si po ránu zacvičit), jáhly, pohanka, amarant, quinoa, oves bezpluchý, ječné kroupy, brambory ve slupce, luštěniny. A jak jsem se již výše zmínila, mysleme také na porci vlákniny, ať už v podobě ovoce či zeleniny. Pro diabetický talířek je určitě výhodnější konzumovat jáhly se zeleninovým salátem, než tento sacharid ponechat samostatně.

Sport

Nejprve je třeba říci, že fyzická aktivita má podobný efekt jako inzulín. Zvyšuje látkovou výměnu, krevní cukr se rychleji spaluje a tím je snižována jeho hladina v krvi. Podobně se urychluje také spalování krevních tuků. Cvičení také zlepšuje využití glukózy v organismu, protože zvyšuje účinnost inzulínu, ať už vlastního nebo zevně podaného. Výsledně se tento efekt může projevit i tak, že díky zvýšené fyzické činnosti dokáže diabetik 1. typu snížit množství aplikovaného inzulínu, popřípadě ušetřit celý jeden vpich. Dalším bonusem cvičení je, že vede ke zvýšenému objemu svalové hmoty, která je zásobárnou svalového glykogenu. Z něj se pak v případě potřeby uvolňuje glukóza, což může vést k menším výkyvům glykémie během dne a při cvičení. Příznivý účinek cvičení se projeví při pravidelnější zátěži. Při soustavné zátěži se zlepšuje citlivost na inzulín, již v průběhu 4–6 týdnů lze z krevních testů vyvozovat první výsledky.

Vyberte si takový pohyb, který vám bude činit radost. Někdo volí běh, jiný plavání. Cvičte s vlastní vahou, alespoň 30 minut denně, jednou ruce, bříško, hýždě, nepřepínejte se. Aby vše fungovalo, je třeba, aby nás zbytečně nevyčerpávalo.

Duševní klid

Jeden můj malý pacient, Vilko, teď mu již bude téměř pět, by mohl vyprávět. Stačilo si zahrát počítačovou hru, trošku se vzteknout a rázem mu glykémie vyběhla až k 16 mmol/l. Tyhle návaly vztekliny se však nedaly kompenzovat inzulínem, neboť po něm tento malý šikula upadal do hypa. Stres, vztek, pocity bezmoci a zmaru, to vše jen přilévá olej do ohně. Proto tu dýchejme z plných plic, zbytečně se netrapme, v problémech spatřujme jen situace, které se nám zatím nepovedly vyřešit, plyňme, smějme se, neboť i smích masíruje slinivku, stejně jako zpěv. Všem nám držím pěsti.