Děti a sezónní virová onemocnění

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podzim a nástup zimy je obdobím častých virových onemocnění dýchacích cest. Často je nachlazení, kašel, rýma, chřipka případně angína na denním pořádku a jen odejde jedna nemoc, hned už je tu jiná. To zná asi každá maminka. 

Podle teorie čínské medicíny by nás (jak dospělé, tak i děti) měla před vpádem vnějších patogenů chránit tzv. obranná energie Wei Qi. Je to náš energetický obal (ochranné brnění).  

Pokud žijeme přiměřeně zdravě (máme zdravé emoce, dostatek spánku, kvalitní a pravidelnou stravou a dostatek pohybu), je naše obranná energie silná a nedá patogenu šanci do nás vstoupit. 

Co tedy děláme špatně, pokud jsme často nemocní? Buď se o sebe špatně staráme a tím si oslabujeme obrannou energii Wei Qi nebo je patogen natolik silný, že překoná i naši relativně silnou obranu.  

Příčiny akutních respiračních onemocnění pohledem čínské medicíny 

S příchodem podzimu a zimy se mění počasí z teplého na studené, sychravé a vlhké. Staří čínští lékaři sice neměli mikroskopy, aby mohli určit, který vir dané onemocnění vyvolává, ale vycházeli z toho, že akutní respirační onemocnění spouští klimatické patogeny – chladný vítr nebo horký vítr a dokázali vyvinout metody, jak se těmto problémům bránit.

Prevence na prvním místě 

Prevence je nedílnou a důležitou součástí čínské medicíny. Pokud jde o respirační onemocnění, měli bychom v prvé řadě zamezit vpádu chladného větru:

  • budeme se teple strojit a hlídat si, aby nám neofoukl krk a uši, 
  • zaměříme se na teplé snídaně – ovesné kaše, hovězí vývary nebo i chléb a horký čaj (zapomeňte na studený jogurt z ledničky s čerstvým ovocem),
  • celkově je dobré zařadit do jídelníčku dlouze tažené vývary a upozadit čerstvé ovoce a zeleninu,
  • když už prochladneme, pomůžeme si zázvorovým čajem, který odstředivou energií pomůže vyloučit patogen z těla (ale pozor – bez citrónu, jehož kyselá chuť naopak vtahuje patogen zpátky dovnitř do organismu),
  • vezmeme si na pomoc medicinální houby jako Reishi, Cordyceps, Agaricus, Hlívu či Shiitake (ideálně ve formě 30% extraktů). Nicméně každý jsme trochu jiný a proto často doporučuji domluvit se na vhodné kombinaci hub s odborníkem na čínskou medicínu. Já osobně používám v ordinaci pro povšechné posílení obranné energie Wei Qi kombinaci čtyř hub, Cordycepsu, Reishi, Agaricu a Shiitake, ke kterým se přidává Acerola, jako nejsilnější přírodní zdroj vitamínu C. U velmi malých dětí jako prevenci používám sirup dračí sirup. 

Toto je ideální příprava na zimu, která výrazně posílí naši obrannou energii Wei Qi.

Co když i přesto onemocníme? 

I to se může stát, každý jsme jiný a máme jinak silnou nebo oslabenou imunitu. Ale i při nemoci si můžeme pomoci čínskou medicínou – kombinacemi bylin, které pomáhají vytlačit klimatický patogen ven z organismu.

Neexistuje však jedna univerzální bylinná směs pro všechny stavy. Velmi záleží na konkrétních příznacích a fázi onemocnění, podle nichž se daná směs nasazuje. Bylinné recepty dávám pro tyto stavy nejčastěji ve formě alkoholových tinktur, které působí rychle a dynamicky.  

Čínské bylinné směsi bývají poměrně chuťově výrazné, což zvláště pro malé děti může být problém. Je tedy možné bylinky smíchat např. s přesnídávkou nebo ovocným džusem. Dále u malých dětí doporučuji nakapat tinkturu do hrníčku, zalít trochu vroucí vody a než voda vystydne, alkohol vyprchá. 

Co se týče dávkování, tak u akutních stavů dávám často, až dvoj až trojnásobné dávky, než u chroničtějších stavů. Ideální je mít základní bylinné směsi doma v lékárničce a nasadit je okamžitě s nástupem problémů. To načasování je důležité. První den nachlazení se použije často jiná směs, než další den. Ta nemoc se nějak vyvíjí a je třeba použít správnou směs na správnou fázi onemocnění

Nejpoužívanější směsi bylin při chřipce a nachlazení

Coriolus (outkovka pestrá) – jediná medicinální houba, kterou u akutních stavů dávám. Při prvních příznacích akutního napadení doporučuji docela vysoké dávky: např. u šestiletého dítěte bych dal až 3x denně 2 kapsle (ale jen po dobu několika prvních dní). 

Skořicovník čínský, pivoňka mléčnokvětá, zázvor obecný,  jujuba čínská, lékořice – směs z větviček skořicovníku v začátku nachlazení, nebo i preventivně po prochladnutí, nebo při prvních akutních příznacích, jako je zimnice bez či s mírnou horečkou, pobolívání svalů, zatuhlost šíje či ucpaný nos. Směs je vhodná i pro chronicky „usoplené“ děti nebo k celkovému posílení organismu.

Právenka latnatá, smetanka mongolská, černohlávek obecný, oldenlandie roztažitá – směs pro počáteční stavy napadení větrnou horkostí nebo když se počáteční stav větrného chladu změní na stav větrné horkosti, tzn., když začne stoupat teplota, objeví se bolesti v krku, pocení, kašel, rýma, oteklé mandle.

Boryt barvířský, zlatice převislá, atraktylis velkoúborový, lopater štíhlý, rákos obecný, touleň srdčitá, zimolez japonský, kudzu, zlateň morušolistá, ledebouriela rozkladitá, máta, lékořice – směs na počátky akutního stavu, kde dominuje bolest v krku. Dále může být teplota, bolesti v krku, pocení, kašel, rýma, chrapot, žluté či zelené hleny v oblasti krku a nosohltanu, čepy na mandlích apod.

Boryt barvířský, angínovník čínský, řebčík Thunbergův, vlasokvět Kirilův, smldník sbíhavý, šišák bajkalský, stemona hlíznatá, meruňka obecná, mandarinka obecná, lékořice, morušovník bílý, platykodon velkokvětý, lejnice, stromový motýl – směs na kašel, který je součástí akutní infekce. Kašel je doprovázený většinou žlutým či zeleným hutnějším hlenem.

Lokvát japonský, stemona hlíznatá, platykodon velkokvětý, morušovník bílý kořen, řebčík usurijský, kurka hořká, oldenlandia Hedyotoides – směs na kašel, která se používá ve formě sirupu a je vhodná hlavně pro dětské pacienty. Vhodná u jakéhokoliv kašle. 

Rehmanie lepkavá, ofiopogon japonský, krtičník japonský, řebčík Thunbergův, andělika čínská, platykodon velkokvětý, pivoňka bělokvětá, lékořice lysá kořen – další směs na kašel – v tomto případě neproduktivní, suchý, dráždivý, který často vzniká jako následek akutního horkého napadení, kdy dochází k „vysušení a spálení“ plic. 

Boryt barvířský, zlatice převislá, atraktylis velkoúborový, lopater štíhlý, rákos obecný, touleň srdčitá, zimolez japonský, kudzu, zlateň morušolistá, ledebouriela rozkladitá, máta, lékořice – směs pro napadení větrnou horkostí nebo když se chlad mění v horko. Z pohledu čínské medicíny uvolňuje povrch, aby škodlivina mohla odejít, pročišťuje větrnou horkost a odvádí jedovatost. Typickými příznaky jsou nesnášenlivost chladu v počátcích onemocnění, stoupající horečka, která odráží boj obranné Qi a patogenu, kýchání, bolest v krku, kašel a rýma se spíše žlutými hutnými hleny, zatuhlost v zátylku, pocení, škrábání v krku, oteklé mandle a rychlý́ plovoucí pulz. Směs se pro dětské pacienty používá ve formě sirupu.

Prorostlík čínský, šišák bajkalský, typhonie velká, ženšen pravý, jujuba čínská, lékořice, zázvor obecný – směs na stavy, kdy se nemůžeme zbavit akutního napadení, kdy se napadení či chřipka táhnou nepřiměřeně dlouho. Směs je vhodná i na stavy střídání zimnice a horečky. Jde o výbornou směs u opakujících se zánětů středního ucha. 

Šišák bajkalský, koptis čínská, boryt barvířský, zlatice převislá,  máta, lopuch větší, platykodon velkokvětý, lékořice, krtičník japonský, prorostlík čínský, škumpa smrdutá, mandarinka obecná, černohlávek obecný, lufa – směs na odvedení toxinu a oblasti hlavy a krku. Používá se u stavů jako je angína, chřipka, příušnice, záněty dutin a středního ucha (s příznaky jako horečka, třesavka, bolesti a otok v krku, čepy na mandlích, zarudlé a oteklé oči, otok v obličeji, neklid apod.). Používá se i u stavů tzv. „skrytého patogenu“, kdy se projevy stávají vleklými či recidivujícími. 

Prorostlík čínský, kudzu, notopterigium dřípené, děhel dahurský, šišák bajkalský, platykodon velkokvětý, pivoňka mléčnokvětá, lékořice, zázvor obecný, jujuba čínská – směs vhodná u chřipky či nachlazení, pokud dominuje bolest svalů, kloubů, hlavy či celého člověka.

Notopterigium dřípené, ledebouriela rozkladitá, atraktylis vejčitá, papričky Cayenne, koprníček wallichův, děhel dahurský, rehmanie lepkavá, šišák bajkalský, lékořice, zázvor obecný – směs je vhodná u chřipky či nachlazení, pokud dominuje pocit těžkého a oteklého těla. Člověk je celý těžký a rozbolavělý.

Řepeň sibiřská, šácholan, ledebouriela rozkladitá, zlatice převislá, zlateň indická, klanopraška čínská, platykodon velkokvětý, děhel dahurský, anemarhena asfodelkovitá, schizonepeta, lékořice – směs na uvolnění nosních dutin a na rýmu. Používá se u akutní i chronické rýmy. 

Koptis čínská, šišák bajkalský, gardénie jasmínová, schizonepeta jemnolistá, máta, zlatice převislá, zlateň morušolistá, krtičník japonský, dřišťál wallichův, děhel dahurský, drmek okrouhlolistý, sádrovec minerál – směs která pročišťuje z organismu horký toxin či tzv. ohnivou jedovatost (zánět). Jde o další fázi akutního napadení. Tento zánět se může projevit kdekoliv v organismu. 

Zimolez japonský, šišák bajkalský, zlatice převislá – bakteriální infekce, kdy jsou přítomny příznaky napadení vnějším patogenem, jako je horečka, bolest v krku, kašel obvykle se žlutým hlenem nebo bez hlenu.  

Milan Schirlo – terapeut tradiční čínské medicíny

zdroj: www.milanschirlo.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.