Deprese – antidepresiva zvyšují riziko násilnického chování

cm vitalita

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Užívání jedné skupiny léků proti depresi, označované jako SSRIs (selective serotonin reuptake inhibitors – inhibitory reabsorpce selektivního serotoninu), mohou mít spojitost se silným násilnictvím menšího počtu lidí – sdělují autoři studie, publikované na portálu PLoS Medicine.

Její autoři David Healy a David Menkes z the Cardiff University spolu s Andrewem Herxheimerem z the UK Cochrane Centre v rámci svého průzkumu použili mnoho zdrojů a v nich vyhledávali tuto souvislost.

Mezi jejich nejvýznamnější zdroje patřily:

  • údaje o přípravku paroxetin, které jim poskytl the UK Committee on Safety of Medicines Expert Working Group
  • data od the United Kingdom Drug Safety Research Unit (DSRU), monitorující předepisování přípravku paroxetine a fluoxetine
  • soudní případy, ve kterých autoři podávají svědectví
  • e-maily od 1 374 pacientů, kteří se ozvali na podnět pořadu BBC TV Panorama, zabývajícím se paroxetinem (2002).

Souvislost mezi užíváním antidepresantu a násilím proti vlastní osobě (završeným i sebevraždou) není nic nového. Autoři studie poznamenávají, že „některé regulační pokyny, např. v Kanadě poukazují na rizika chování, vyvolávaného léčbou, která vedou jak k sebe-poškozování, tak i k násilí proti okolí“. Ve Spojených Státech se balení těchto léků opatřuje nálepkami s upozorněním, že „u dospělých i dětských pacientů může docházet k pocitům úzkosti, agitace, panických ataků, nespavosti, vzrušivosti, nepřátelství, agresivity, impulsivnosti, psychomotorické neklidnosti, posedlosti a mánie. Tyto mohou postihovat jak pacienty léčené kvůli depresi, tak i v dalších případech, které nepatří do psychiatrické oblasti.“

Současná studie z PLoS Medicine se soustřeďuje na SSRIs, o kterých se tvrdí, že napravují chemickou nerovnováhu v mozku, ke které patří i nedostatek serotoninu. Z pohledu SSRIs byl přípravek paroxetine primárně studován ze dvou důvodů. Za prvé měli autoři lepší přístup k informacím o ilustrativních soudních případech, které se týkaly tohoto léku častěji, než u jiných antidepresiv. Za druhé musel výrobce paroxetinu předložit údaje Britským autoritám pro regulaci na základě trestného jednání pacientů, souvisejícího s jeho užíváním.

Závěr z jednoho kontrolního testu u dětí a dospělých ukázal, že u 60 z 9 219 (tj. 0,65%) pacientů, léčených paroxetinem se projevovaly sklony k nepřátelskému jednání, zatímco při léčbě placebem to byla četnost 20 z 6 455 (tj. 0,31 %).

Výrobce GlaxoSmithKline v materiálech, poskytnutých expertní skupině pro bezpečnost léčiv, přitom udával četnost sklonů k násilí v 44 případech z 11 491 sledovaných pacientů, užívajících paroxetine (tj. 0,38 %). V podmnožině dalších testů, porovnávajících paroxetine s jinými léky bylo zjištěno 16 takových případů z celkového počtu 2 418 pacientů (tj. 0,66 %). V případech testování u zdravých dobrovolníků se sklony k násilí projevovaly u 3 z 271 lidí (tj. 1,1 %), zatímco v případě placeba nebyl popisován žádný takový případ u nikoho ze 138 lidí. Výrobce připisoval tyto epizody u zdravých dobrovolníků faktu, že dobrovolníci se zdržovali v pokusném prostředí kliniky, přestože stejné podmínky byly vytvořeny i pro dobrovolníky s placebem. Jedna z předchozích studií, prováděná u zdravých dobrovolníků, zaznamenala agresivní chování i v případech testování přípravku sertraline.

Při monitorování nepříjemných událostí byly zaznamenány násilnické případy u 56 z 13 741 pacientů, užívajících paroxetine (tj. 0,41 %) a u 60 z 12 692 pacientů s fluoxetinem (tj. 0,47 %). Na základě e-mailů od 1 374 pacientů autoři uvádí, že „Mnoho mělo sklony k emočním poruchám a k násilnému jednání nebo k sebe-poškozování jako následek užívání léku paroxetine“. V závěru studie autoři popisují 9 ilustrativních soudních případů, kterých se účastnili.

Po přezkoumání možných mechanismů projevu násilí, souvisejících s SSRIs, došli vědci k názoru, že: „nové důsledky, které v těchto případech vyšly na světlo, potřebují nutně prověřit specialisty na právo a psychiatrii. Týká se to všech zemí, kde jsou antidepresiva užívána ve větším rozsahu.“ Nicméně i upozorňují, že „v lékařské praxi je potřeba, aby lékaři měli povědomí o takových případech, avšak případy závažných projevů násilí v důsledku užívání antidepresantů se ukazují být vzácné. Jestliže se takové důsledky dají předpokládat, každý takový případ je potřeba pečlivě zvažovat – a to na principu zodpovědnosti lidí za své jednání. Výjimkou mohou být případy, kdy prokazatelně došlo ke kompromitujícímu jednání, které nelze jinak vysvětlit.“

Poznámka:
V článku uvedená statistická čísla o nežádoucích účincích léků jsou evidentně jen „vrcholem ledovce“, protože ve skutečnosti lékaři jen velmi neochotně sepisují jakákoliv hlášení o nežádoucích účincích léčiv.

 

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.