Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pokud dáváte přednost přírodní kosmetice, už jste si určitě všimli, že mezi výrobky chybí antiperspiranty. Najdete tu naopak deodoranty. Ty sice neumí omezit tvorbu potu, přesto umí nabídnout mnoho a dost pravděpodobně najdete takový, který vám bude zcela vyhovovat. Zaměřili jsme se na tři druhy deodorantů, každý v jiné formě a s jinou účinnou látkou.
DEODORANT x ANTIPERSPIRANT
Hlavní rolí deodorantů je zabránit rozkladu potu, a tedy vzniku nepříjemného pachu. Antiperspiranty oproti tomu tvorbu potu více či méně blokují. Obsahují látky, které vytvoří v potní zátku, a tím dočasně sníží vylučování potu. Těmito látkami jsou hliníkové soli, ve složení produktů je najdete nejčastěji pod názvem aluminium zirconicum. Hliníkové soli jsou v přírodní kosmetice zakázány, proto také nemohou existovat přírodní antiperspiranty.
O hliníkových solích se tradičně diskutuje v souvislosti s rizikem různých onemocnění (rakovina prsu, Alzheimerova choroba ad.). Odborníci se kloní k názoru, že tato souvislost nebyla nikdy potvrzena. To však nemusí znamenat, že jde o naprostý mýtus. Existují studie, které takovou souvislost naznačují, i studie, které takovou souvislost naznačují, i studie, které žádnou souvislost nenalezly.
ÚČINNÉ LÁTKY V DEODORANTECH
Dobrý deodorant by měl umět zvládnout dvě věci, tu první perfektně a tu druhou alespoň obstojně. Od deodorantu budete rozhodně chtít, aby vás účinně a spolehlivě ochránil před nepříjemným zápachem. Pot samotný přitom nijak cítit není, nelibá vůně je způsobena až bakteriemi, které se jím živí. Deodorant tedy musí obsahovat nějakou účinnou antibakteriální složku, v přírodní kosmetice to bývají éterické oleje, jedlá soda a také alkohol. V poslední době se jakožto látka, která má zabránit vzniku zápachu, začaly dokonce používat probiotické bakterie.
Deodorant sice nedokáže zaručit zcela suché podpaží, jistě ale uvítáme, když nám pomůže cítit se komfortně. Ideálně by tedy měl obsahovat i nějakou absorbční složku, která část potu pojme. Tuto roli může plnit škrob nebo opět jedlá soda.
KRÉMOVÉ DEODORANTY
Deodoranty ve formě tužšího krému, který jednoduše naberete na prst a rozetřete v podpaží. Častou nevýhodou krémových deodorantů je jejich problematická konzistence, drolí se a odpadávají. U některých produktů to však výrobce zvládl na jedničku jak konzistenci, tak účinnost deodorantu.
KULIČKOVÉ DEODORANTY
U některých z nich jsou účinnou látkou právě zmíněné probiotické bakterie. Princip fungování spočívá v tom, že pokud podpaží osídlí bakterie, které nevyrábějí ošklivý zápach, nezbude tam už místo pro ty, které ho produkují. Potenciál probiotik v deodorantech je zřejmě velký a výzkum zatím neprobíhá dlouho. Pro pocit suššího podpaží se používá opět škrob.
DEODORANTY VE SPREJI
Klasický alkoholový deodorant, kde alkohol dezinfikuje a vybrané éterické oleje působí antibakteriálně a dodají vůni. Pokud jste někdy v minulosti podobný typ deodorantu zkoušeli a nepřipadalo vám, že by fungoval, dejte mu přesto šanci. Pro účinnost deodorantu je klíčové, zda v něm jsou použity éterické oleje s výrazným antibakteriálním účinkem.
www.countrylife.cz