Den Parkinsonovy choroby - Komplexní přístup ke zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Parkinsonova choroba stále trápí velké množství populace. Jen u nás jí trpí 14-16 tisíc lidí. Každý rok lékaři diagnostikují dalších 1500 nových pacientů. R. 1755 popsal britský lékař James Parkinson nemoc jako „třaslavou obrnu“. Popsal viditelné projevy, kdy se jedinec pohybuje drobnými, šouravými krůčky, má sehnuté držení trupu, přešlapuje na místě a nemůže se opětovně rozejít, hrozí mu často pád z porušené rovnováhy. Je přítomna svalová ztuhlost a třes.

Parkinsonem trpěli např. papež Jan Pavel II., malíř Salvador Dalí, boxer Muhammad Ali.

11. dubna si každoročně připomínáme Světový den Parkinsonovy choroby. V tento den se narodil James Parkinson. Vzhledem k tomu, že si s nemocí dosud nevíme rady, alespoň si ji připomínáme. K této příležitosti se organizují různé semináře, přednášky a samotní pacienti si organizují řadu akcí, mají své kluby. Třeba lidé ze Sdružení Parkinson Slovácko z Dubňan na Hodonínsku již uspořádali 6 ročníků Parkinsoniády, která má rok od roku stále víc účastníků. Její iniciátor Jan Škrkal říká: „Udělali jsme ji s tím, že jednak zapojíme nemocné do pohybu jako lákadlo na to, aby se začali hýbat. Druhým cílem je zapojit okolní státy nebo aspoň střední Evropu, a to už se daří…“ Lidé ze Sdružení Parkinson Slovácko mají dokonce i svou hymnu. Vyznívá stejně tak, jak se dotyční snaží svoji nemoc brát: s humorem, nadsázkou, s pohybem a celkově aktivně.

Nemoc

Také do poradny dostáváme každoročně řadu dotazů stran příčiny, diagnostiky a léčení. Lékaři v klasické ordinaci jim sice ordinují léky, dokážou nemoc zpomalit, zmírnit projevy, ale to tazatelům nestačí, studují různé metody, hledají přírodní prostředky z oblasti alternativní medicíny, aby si nějak pomohli. Píšou, aby si svůj objev zázračného léčiva ověřili v naší poradně. Žel, často je musím zklamat, tázaný prostředek není lék, není určený k léčení, lze jej použít k prevenci.

Podle klasické teorie o mechanismu vzniku této nemoci víme, že jde o zánik neuronů a makroskopicky je zřejmá depigmentace v substantia nigra. Nejvýznamnějším biochemickým nálezem je snížení obsahu dopaminu v bazálních gangliích, zejména ve striatu, které je důsledkem atrofie pigmentových neuronů v substantia nigra. Hypofunkce nigrostriatální dráhy vede k dysregulaci celého kortiko-subkortikokortikálního okruhu a je příčinou hlavních motorických parkinsonských příznaků… Jinými slovy, mozek nekomunikuje s mnohými systémy těla a periferií. Oficiálně jde o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se časem zhoršuje. Průběh nemoci je individuální.

Přirovnání

Použil bych jedno přirovnání. Artróza kloubu, jistě víte, co to znamená, je také onemocnění, které patří do kategorie degenerativních nemocí. Bylo by pošetilé od lékaře slibovat vyléčení, když není co vyléčit, buňky jsou opotřebované, degenerované, zničené. Ortoped v případě kloubu navrhne umělý kloub, endoprotézu… Jenže v případě mozku? Nelze dát nový mozek.

Neurochirurgická pomoc

Neurochirurgové někdy přistupují k operačnímu zákroku zvanému stereotaktická talamotomie, a tím se snaží ovlivnit nejvíce poškozené místo v mozku. Nebo dělají tzv. hlubokou mozkovou stimulaci (deep brain stimulation, DBS) – pomocí elektrod zavedených stereotakticky do bazálních ganglií a baterka se implantuje pod klíček… Má to však hodně kontraindikací, a to by měl řešit neurochirurg. Když zde popisuji degenerativní podstatu, pak tím také chci naznačit, že toto onemocnění je výsledkem dlouholetých procesů a obvykle nejde jen o tento problém.

Položme si otázky

Pokud chcete ovlivňovat nervové buňky, potřebujete k nim dostat krev bohatou na kyslík a živiny. Velmi důležitý je mozkový metabolismus. Předpokládá se nízká hladina dopaminu. Základní otázka zní: Proč je nízká? Je vůbec nízká? Bylo to zjišťováno? A jak jsou na tom jiné neurotransmitery? To jsou látky, které zprostředkovávají vedení vzruchů. Předpokládal bych i hormonální nerovnováhu, také poruchu štítné žlázy. Zvýšenou hladinu homocysteinu. Pokud je zvýšená hladina toxického homocysteinu (ten na buňky působí jako jed), pak by se měla léčba orientovat také poněkud jiným směrem.

Otázka antioxidantů:
Glutathion sehrává jistou pomocnou roli, nicméně podstatu problému neléčí. A lze jmenovat celou řadu dalších antioxidantů. Příčinných řetězců bývá u této choroby více.
Mohou to být genetické dispozice, ale i užívání heroinu a jiných toxických látek. Za vznik může být odpovědná mozková infekce nebo opakované zhmoždění hlavy (M. Ali!). A stárnutí.

K dotazům

Hodně dotazů se týká hericia, resp. extraktu z houby hericium erinaceus. Lidé si ji nacházejí na internetu a svítá jim naděje.
Jenže je to všechno zahaleno záhadami. Většinou dotyčný nepopisuje, co je podstatou problému, zná až ten následek. Také není jasné, zda se jedná skutečně o Parkinsonovu chorobu, protože ne každý třes je Parkinsonova choroba. U většiny tazatelů postrádám informaci, do jaké míry byla provedena tzv. diferenciální diagnostika, tedy zkoumání dalších nemocí, které mají stejné příznaky. Pak platí zásada, že každá příčina vyžaduje jiný postup.

Tazatel má tedy před sebou prostředek hericium. Je předmětem bádání, které přináší určité aspekty účinku, který by mohl pomoci, ale oficiálně to není potvrzeno, zůstalo to v rovině dohadů. Jinými slovy, v takové pozici hericium nemůže fungovat jako hodnověrný nástroj k léčbě.

Tazatelé se také zajímají o účinek kudzu, který pomáhá k tvorbě dopaminu. Izoflavony kořene kudzu zvyšují koncentraci serotoninu a dopaminu v centrálním nervovém systému. Víme, že nedostatek dopaminu se podílí na rozvoji deprese i Parkinsonovy choroby. Díky kudzu zůstává serotonin a dopamin déle v oběhovém systému, což by mohlo mít kladný posun. Ale vědecké práce o tom nepodávají jednoznačné informace a také se stále neví, jestli kudzu chrání dopaminogenní receptory.

Na nedostatek dopaminu

Při nedostatku dopaminu může pomáhat vitamin B6, tedy pozornost lze orientovat na to, aby se v jídelníčku více objevovalo avokádo, banány, brambory, česnek, ryby a drůbež. Nemocným pomáhá pohyb. Nemocní se potřebují zapotit a zadýchat. Proto se doporučuje rotoped, veslování, lehké posilování, chůze, tanec. Toto potvrdil i pan Jan Škrkal ze Sdružení Parkinson Slovácko z Dubňan na Hodonínsku.

Vitamín B6 v čisté podobě naleznete také ZDE

Vitamín B6 má povolená následující zdravotní tvrzení: