prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Cukrovka - smrtící iluze o této chorobě

20.05.2009
Nejen americkému diabetikovi lékař nikdy neřekne, že cukrovku lze vyléčit. Ve skutečnosti kdybyste začali hovořit o vyléčení, začne se pravděpodobně rozčilovat a stane se iracionálním. Jeho školní lékařská kvalifikace mu umožňuje používat jen termínu „úprava stavu pacienta“. Slovo léčba pro něj neexistuje. Moderní epidemická forma cukrovky ovšem vyléčitelná je, a byla již přinejmenším 40 let.

Nicméně v roce 2001, nejaktuálnějším roce, pro který jsou k dispozici americké statistiky, na nezvládnuté symptomy této choroby zemřelo 934 550 Američanů [1].

 

Váš lékař vám také nikdy neřekne, že mrtvice, jak ischemické, tak hematomyelické (krvácení do míchy), srdeční obtíže z důvodu neuropatie, stejně jako ischemické a hematomyelické cévní příhody, obezita, arteroskleróza, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu, zvýšená hladina triglyceridů (esterů glycerolu s mastnými kyselinami se třemi hydroxylovými skupinami, které jsou obsaženy v tucích a olejích), impotence, retinopatie (onemocnění sítnice), ledvinové poruchy, poruchy játry, polycystický syndrom vaječníků, zvýšená hladina krevního cukru, systémová kandida (kvasinka kulovitého tvaru z třídy Endomycetes, jejíž některé druhy jsou patogenní pro lidi a zvířata), nedostatečný metabolismus uhlovodanů, špatně se hojící poranění, nedostatečný metabolismus tuků, periferální neuropatie stejně jako mnohem více dnešních mrzkých epidemických zdravotních poruch, to vše bylo kdysi správně chápáno jako symptomy cukrovky.


Dostanete-li cukrovku a budete závislí na ortodoxní léčbě medikamenty, dříve nebo později jeden nebo více z těchto symptomů zakusíte, protože choroba se bude rychle zhoršovat. Dnešní běžnou praxí je dívat se na tyto symptomy jakoby se jednalo o oddělené, nezávislé choroby, podřízené jednotlivým charakteristickým a vzájemně neprovázaným léčebným metodám, o něž soutěží jednotliví odborní lékaři. Je pravdou, že mnohé z těchto symptomů mohou, a občas i jsou, důsledkem jiných příčin, avšak stejnou pravdou je i to, že právě této skutečnosti bylo zneužito k zatajení kauzativní úlohy cukrovky a ospravedlnění drahé a neúčinné „léčby“ spočívající v potlačování těchto symptomů.


Epidemická cukrovka typu 2 vyléčitelná je a díky chvilce času, který věnujete dočtení tohoto článku až do konce, budete vědět i jak na to. Dozvíte se i to, proč se tak běžně neléčí. A asi se také budete zlobit nad tím, co skupina chamtivých lidí tajně a podvodně provedla celé ortodoxní lékařské společnosti a jejím důvěřivě nekritickým pacientům.

Cukrovkový průmysl
Současný cukrovkový průmysl je masivní společenství, jenž pozvolna a nenápadně vyrostlo z pochybných počátků na počátku dvacátého století. V posledních osmdesáti letech dosáhlo zvráceného úspěchu v potlačení konkurenčních hlasů, pokoušejících se poukázat na podvod v moderním přístupu k cukrovce. Nakonec vyzrálo v jakési náboženství, které je jako všechna náboženství velmi závislé na oddanosti věřících. Stalo se tak úspěšným, že je rouháním vyslovit náznak podezření, že laskavý velekněz se stetoskopem významně přehozeným kolem krku je ve většině případů šarlatán a podvodník, který ve velké většině případů za celou svou lékařskou kariéru nikdy nevyléčil ani jediný případ cukrovky.

 

Ekonomicko-politický vliv tohoto lékařského společenství téměř naprosto podvrátil původní účel našich kontrolních agentur. Tyto rutinně schvalují smrtící obchodování s neúčinnými a nedostatečně testovanými medikamenty. Bývalý komisař FDA (US agentura pro schvalování potravin a drog) Dr. Herbert Ley to ve své výpovědi při výslechu před US Senátem komentoval takto: „Lidé si myslí, že FDA je jejich ochráncem. Ale není. Mezi tím, co FDA skutečně dělá a tím, co si o tom myslí veřejnost, je rozdíl jako mezi dnem a nocí.“ [2]

Ekonomický a politický vliv lékařského společenství dominuje celému našemu zdravotnímu pojišťovnictví. Ačkoli v Americe se to začíná pomalu měnit, je stále ještě obtížné nalézt zdravotní pojišťovnu, která hradí náklady účinných alternativních léčebných postupů. Ortodoxní lékařství je standardem ve všech státech. Alternativní medicína ne. Například máme pouze 1400 licencovaných přírodních léčitelů v jen 11 státech, ve srovnání s více než 3,4 milióny držitelů ortodoxní lékařské licence v 50 státech.[3] Pojistitelné jsou zpravidla pouze „schválené postupy“ prováděné pověřenými licencovanými praktickými lékaři. To v konečném důsledku elegantně vytváří specifický druh finanční hotovosti, kterou lze utratit jen v rámci ortodoxního medicínského a lékárnického průmyslu. Žádný jiný průmysl na světě nedokázal tak dokonale zvládnout taktiku nutící lidi akceptovat tak značnou část plateb formou, která jim nedovolí utratit peníze za vhodnou zdravotní péči podle vlastní úvahy. Pojistná částka tedy může být utracena jen v rámci průmyslu, který slovo vyléčení vyškrtl ze své slovní zásoby.

Finanční a politická autorita tohoto lékařského společenství má pod naprostou kontrolou prakticky každou publikaci o cukrovce v zemi. Mnohé publikace o cukrovce byly subvencovány kvůli podpoře dodávek z cukrovkářského průmyslu. Žádný vydavatel odborného časopisu nehodlá připustit, aby v něm byla o cukrovce otištěna pravda. Je to proto, že čtenář – diabetik - uhradí jen asi 1/4 až 1/3 nákladů na tisk časopisu, v němž, jak věří, nalezne správnou informaci. Zbytek je subvencován reklamami diabetického průmyslu s nezadatelným komerčním zájmem zabránit diabetikům ve vyléčení jejich choroby. Jestliže tedy hledáte časopis, který píše o cukrovce pravdu, nejprve se podívejte, jestli není plný reklam a nabídek potřeb pro diabetiky.

A pak jsou zde různá sdružení každoročně prosící o dary, aby mohly objevit léčbu pro chorobu, kterou jejich členové „vlastní“. Každým rokem vzbuzují naděje tvrzením, že řešení už je za rohem; jen nám pošlete více peněz. Některá z těchto sdružení jsou přitom nepochybně zapletena do poskytování rad, které naopak vývoj cukrovky u jejich důvěřivých přívrženců podporují. Dlouhá léta například velmi prosazovali přechod na dietu [4], která byla ve skutečnosti vědecky bezcenná, jak rychle zjistil každý, kdo se o to pokusil. Vysmívají se užívání glykemických tabulek, jenž jsou pro diabetika skutečně velice užitečné. Propagovali použití umělých jedlých tuků jako prospěšných pro srdce ještě i dlouho poté, když už bylo zcela jasné, že margaríny způsobují cukrovku a podporují selhání srdce. [5] Je nesmírně udivující, že nikomu, kdo finančně podporuje tato různá nezdanitelná sdružení nedojde, že žádné sdružení nemůže mít zájem o úspěšné vyléčení té které choroby, neboť by pak zmizely příspěvky, které jsou jejich jediným zdrojem příjmu a existence. Až lidé jednou procitnou a dostanou se k léčení cukrovky potlačovanému už čtyřicet let, tato sdružení zbankrotují a zmizí ze společnosti. Než se tak stane, budou bez ustání požadovat naši podporu.

Prominenty mezi původci naší moderní cukrovkové epidemie jsou uměle upravené tuky a oleje prodávané v supermarketech.

Prvním krokem k léčbě cukrovky je opustit víru v lživé tvrzení, že tato choroba je nevyléčitelná.

Historie cukrovky
V roce 1922 uspěli tři kanadští nositelé Nobelovy ceny, Banting, Best a Macleod při záchraně života čtrnáctileté diabetické dívky v Toronto General Hospital injekcemi inzulínu. [6] Licenci k výrobě nového zázračného léku získala Eli Lilly a lékařské společenství se slunilo ve slávě z dobře vykonané práce. Ale jen do té doby, než se v roce 1933 objevily zvěsti o novém zlém druhu cukrovky. Byla popsána v práci, již v American Journal of Medical Sciences prezentovali Joslyn, Dublin a Marks. Článek „Studies on Diabetes Mellitus“ [7] hovořil o tom, že ve Spojených státech vypukla velká epidemie choroby, která se velmi podobá cukrovce z počátku dvacátých let, s tím rozdílem, že nereaguje na zázračný inzulín. A co hůř - léčba inzulínem občas dokonce zabila pacienta.

Nová choroba vešla ve známost jako cukrovka rezistentní vůči inzulínu, protože zde sice byl příznak zvýšeného krevního cukru jako u cukrovky, avšak jeho hladina takřka nereagovala na inzulínovou terapii. Mnoho lékařů ovšem mělo značný úspěch při ošetření této choroby dietou. V třicátých a čtyřicátých letech se už o vztahu mezi stravou a cukrovkou vědělo velmi mnoho. Počet případů cukrovky, jejíž výskyt na hlavu byl na přelomu století 0,0028%, v roce 1933 v USA strmě vystoupal o 1000% a diabetes se stala chorobou, jíž čelili mnozí lékaři [8]. Této chorobě pod různými názvy bylo souzeno zničit zdraví více než poloviny amerického obyvatelstva a v devadesátých letech zneschopnit téměř 20% lidí.[9]

V roce 1950 se lékaři naučili provádět analýzy krevního séra na inzulín. Tyto rychle odhalily, že nejde o klasickou cukrovku. Nová choroba se vyznačovala dostatečnou a nezřídka i nadměrnou hladinou krevního inzulínu. Problém spočíval v tom, že inzulín byl neúčinný: neredukoval krevní cukr. Protože tato choroba už byla obecně známá jak cukrovka po téměř dvacet let, byla přejmenována na cukrovku typu 2. Tím byla odlišena od nejrannější cukrovky typu 1, kterou lze přičíst nedostatečné produkci inzulínu slinivkou břišní (pankreas). Kdyby lékařskou scénu od tohoto bodu ovládl dietní přístup z předchozích 20 let, byla by cukrovka už na konci šedesátých let obecně známá jako vyléčitelná, místo ošetřovatelná choroba. Bohužel k tomu nedošlo, a tak byl v roce 1950 zahájen výzkum zázračných nových léků, které se měly s cukrovkou typu 2 vypořádat.

Léčba versus ošetřování
Hledaný nový ideální zázračný lék měl být, stejně jako inzulín, účinný při zmírnění zřetelně nepříznivých příznaků choroby, avšak neefektivní pro vyléčení choroby v pozadí, aby byl nepřetržitě potřebný po celý zbytek života pacienta. Musel být patentovatelný, to znamená, že nesmělo jít o přirozená léčiva, protože tato patentovatelná nejsou. Jako inzulín měl být vysoce ziskový ve výrobě a distribuci. Bylo požadováno povinné schválení státní správou, aby lékaři byli podníceni užívat ho jako léku na předpis. Testování požadované pro udělení osvědčení muselo být enormně nákladné, aby další, neschválené léčby, zůstaly hezky mimo konkurenci.

Toto je původ klasického lékařského přístupu jak „nakládat s příznaky“. Tento postup zaručuje úspěšný obchod farmaceutickým firmám i doktorům a pacient, ačkoli není vyléčen ze své choroby, je někdy dočasně zbaven některých jejích obtížných příznaků.

Všechny další přirozené léčby, které nemoc skutečně vyléčí, musely být potlačeny. Čím byly efektivnější, tím více byly zakazovány a jejich zastánci vězněni coby šarlatáni. Konec konců, na kapitálově náročném monopolním trhu, výslovně navrženém k ošetřování příznaků namísto léčby nemocí, nebylo možné snášet nějaké levné efektivní přirozené medikace, které nemoci opravdu vyléčí, jak tomu v případě přírodních substancí nezřídka opravdu je. To byl důvod ke zneužití zákonné moci k vyhnání často nadřazené přírodní medicíny z trhu, vyjmutí slova „vyléčit“ z lékařského slovníku a totálnímu podkopání pojetí volného trhu v lékařském povolání.

Tím je jasné, proč bylo slovo vyléčit tak energicky potlačeno. FDA má obsáhlé orwelliánské předpisy, zakazující použití slov léčit a vyléčit v popisu jakéhokoliv konkurenčního léčiva či přírodní substance. Protože mnoho přírodních látek ve skutečnosti umí nejen vyléčit, ale i předejít onemocnění, toto slovo u farmaceutů i ortodoxní lékařské obce vyvolává zděšení.

Tržní hodnota symptomů
Po tomto přepracování politiky vývoje léčiv, určených ke zlepšování příznaků nemoci místo k jejich vyléčení, bylo nezbytné znovu promyslet způsob obchodování s těmito drogami. K tomu došlo v roce 1949, právě uprostřed nevětší epidemie cukrovky vzdorující inzulínu.

Ve zmíněném roce zdravotnické společenství ve Spojených státech překlasifikovalo symptomy cukrovky [10], spolu se symptomy mnohých jiných chorob, na nemoci s vlastními pravidly. Po této rekvalifikaci představující nový základ diagnostiky se konkurující skupiny lékařských specialistů čile chopily příslušných skupin symptomů jako svých vlastních, zákonem chráněných symptomatických sad. Tudíž srdeční specialisté, endokrinologové, specialisté na alergie, ledviny a řada ostatních, začali ošetřovat symptomy, za které se cítili odpovědní. Protože při tom byla naprosto ignorována výchozí příčina choroby, byly veškeré snahy o skutečné vyléčení čehokoli úplně zapomenuty. Novým zaměřením na upravování příznaků náhradou za léčbu nemoci byl chorobám umožněn nekontrolovatelný vývoj bez jakékoli efektivní kontroly. Zatímco tato představa nebyla z hlediska pacientů příliš chytrá, je její uskutečnění příčinou toho, že americká lékařská obec patří k nejbohatší na světě, kvůli trvalé vysoké kapacitě opakovatelného obchodu, který se jí podařilo prosadit.

Například selhání srdce, předtím často chápané jako prostý příznak cukrovky, se nyní stalo samostatným onemocněním, už ne přímo spojovaným s cukrovkou. Stalo se módou pokládat cukrovku za pouhé „zvýšení kardiovaskulárního rizika“. Kauzální role selhání systému regulace krevního cukru při srdečních poruchách se stala nejasnou. V souladu s novým lékařským přístupem ve skutečnosti není žádné z ošetření nabízených srdečním specialistou léčbou; natož aby někdo dokonce pomýšlel na vyléčení pacientů ze své zákonem chráněné choroby. Například tříleté období přežití po chirurgickém překlenutí srdeční tepny (bypass) je téměř přesně stejné, jakoby nebyla provedena žádná operace. [11]

V současné době trpí jedním nebo více příznaky této choroby více než polovina Američanů. Ve svých počátcích byla lékaři dobře známa jako cukrovka typu 2, cukrovka vzdorující inzulínu, inzulínová resistence, nával cukrovky v dospělosti nebo řidčeji hyperinsulinemia. Podle americké Heart Association trpí téměř 50% Američanů jedním nebo více symptomy této choroby. Třetina tamního obyvatelstva je chorobně obézní a polovina má značnou nadváhu. Cukrovka typu 2, též nazývaná cukrovkou dospělých, se nyní běžně objevuje u šestiletých dětí.

Příčinu mnohých degenerativních onemocnění lze odkrýt v těžké poruše endokrinního systému, což lékaři v třicátých letech správně rozpoznali jako cukrovku nereagující na inzulín. Tato elementární porucha v pozadí je známá jako narušení regulačního systému krevního cukru mizerně upravenými tuky a oleji. Je drážděna a komplikována obecně rozšířeným nedostatkem dalších podstatných prvků výživy, které tělo potřebuje, aby si dokázalo poradit s metabolickými vlivy těchto jedů.

Všechny tuky a oleje nejsou stejné. Některé jsou zdraví prospěšné a užitečné; mnohé, obvykle laciné odpadní oleje a jejich neurčité směsi dostupné v supermarketu, jsou doslova zhoubné. Zdravotní rozdíl ovšem není v jejich nasycenosti či nenasycením, jak se nám výrobci tuků a olejů snaží namluvit. Mnohé nasycené oleje a tuky jsou velmi prospěšné, zatímco mnohé nenasycené jsou vysoce škodlivé. Důležitý rozdíl pro zdraví spočívá v tom, zda ten který olej či tuk je vyroben Matkou Přírodou a ponechán bez úprav, jako např. rafinace, anebo vyroben uměle člověkem a upraven pro vzhled, chuť a trvanlivost. V tomto ohledu velmi nepoctivá reklama má za cíl vytvořit odbyt pro levné odpadní oleje, jako například sojový, bavlníkový a řepkový. Ve vyspělých zemích jsou největším ověřeným zdrojem olejů zalepujících naše buňky průmyslově vyráběné sušenky, dorty, apod., prostě takřka jakékoliv pečivo. Kvůli zisku se zde používají odpadní formy stolních tuků a olejů. Při jisté informovanosti a uvědomění veřejnosti by tyto oleje a produkty nikdo nekupoval a po celém světě by bylo mnohem méně cukrovkářů.

Epidemiologické vazby na životní styl
Úsilí vyrábět a prodávat potravinářské výrobky za použití automatizovaného strojního zařízení bylo vyvíjeno už od roku 1901, protože slibovalo ohromné potenciální zisky. Většina nejrannějších snah však byla neúspěšná, protože lidé v zásadě nedůvěřovali potravinám nepocházejícím čerstvě z farem, a protože technologie byla ještě ubohá. V dobách prosperity udělaly tyto podezřelé potravinářské výrobky jen malé pokroky. Náhražkový tuk Crisco [12] byl například kdysi rozdáván zdarma ve 2 1/2 librových plechovkách v neúspěšné snaze ovlivnit americké ženy, aby v tento produkt uvěřily a kupovaly ho místo vepřového sádla.

Zavádění margarínu tvrdě bránily mlékárenské spolky. Margarín, Crisco a spousta ostatních rafinovaných a hydrogenovaných produktů začaly významně pronikat na americký trh s potravinami až s příchodem hospodářské deprese v třicátých letech. Podpora odporu mlékařství vůči umělému jedlému tuku vybledla až v průběhu druhé světové války, protože nebyl dostatek másla pro civilní obyvatelstvo a současně i potřeby armády. [13] Mlékárenský průmysl, který ztratil hodně podpory, tehdy prostě rezignoval, akceptoval zředěný podíl na trhu a soustředil se na armádní dodávky.

Lněné a rybí oleje, dříve považované americkým obyvatelstvem za základní potraviny, které bývaly v obchodech běžně k dostání, byly prohlášeny za nezdravé a zmizely z regálů. Posledním dodavatelem lněného oleje do hlavních distribučních řetězců byla firma Midland Archera Danielse, která zastavila výrobu a zásobování svými produkty roku 1950.

Poměrně nedávno, se stal předmětem masivní dezinformační kampaně ve sdělovacích prostředcích, které ho líčily jako nasycený tuk působící selhání srdce, jeden z vysoce prospěšných a důležitých přírodních olejů. V důsledku toho, prakticky zmizel z prodeje. Šlo o kokosový olej, který v potravním řetězci nahradily sojový a oleje z bavlníkových a řepkových semen. [14] Kdyby nebylo této dezinformační kampaně, naši rodiče by tento jemný zdravý olej za nové a laciné odpadní oleje nikdy nevyměnili. Po této úspěšné bleskové válce v médiích lidé ve Spojených státech definitivně prohráli svůj boj s obezitou. Kokosový olej totiž byl, mimo jiné, mnoho let jedním z nejúčinnějších regulátorů k udržení tělesné váhy.

Historii znehodnocování našich kdysi čistých potravin průmyslovou rafinací přesně kopíruje stoupající křivka výskytu epidemické cukrovky a hyperinsulinemie, která zaplavila nejen Spojené státy, ale i velkou část zbytku světa.

Druhým krokem k vyléčení této epidemické nákazy je přestat věřit lžím o čistotě a výživnosti nabízených potravin.

Povaha choroby
Cukrovka je klasicky diagnostikována jako neschopnost těla správně metabolizovat uhlohydráty. Jejím charakteristickým příznakem je vysoká hladina krevní glukózy. Cukrovka typu 1 vyplývá z nedostatečné produkce inzulínu slinivkou břišní, zatím co cukrovku typu 2 způsobuje jeho neúčinnost. V obou případech bývá hladina krevní glukózy zvýšená. Nedostatek či neúčinnost inzulínu nemůže post-prandiálně (po jídle) omezit hladinu krevního cukru na normální hodnotu. V případech usazené cukrovky typu 2 jeho zvýšené hladiny často předchází a doprovází chronicky zvýšená hladina inzulínu a vážné deformace ukazatelů ostatních endokrinních hormonů.

Neúčinný inzulín se přitom v ničem neliší od účinného. Jeho neschopnost spočívá v neschopnosti našich buněk na něj reagovat. To ovšem není důsledek nějakého biochemického defektu v samotném inzulínu, ale důsledek defektu našich buněk. Nesmíme zapomínat, že tato choroba je onemocněním působícím na téměř každou z asi sedmdesáti trilionů buněk našeho těla. Všechny tyto buňky jsou závislé na potravě, kterou požíváme, kvůli surovinám potřebným k jejich opravám a údržbě.

Katalogizace cukrovky jako poruchy metabolizmu uhlohydrátů je tradiční klasifikací z počátku 19. století, když ještě bylo o metabolizmu a jeho chorobách známo jen málo. [15] Dnes by při našich rostoucích znalostech těchto procesů už mělo být možné charakterizovat cukrovku typu 2 mnohem fundovaněji, jako neschopnost těla správně metabolizovat tuky a oleje. Tato neschopnost má za následek ztrátu účinnosti inzulínu a z toho vyplývající ztrátu schopnosti těla metabolizovat uhlohydráty. Pohled lékařů a snaha proniknout k jádru věci, vyjma na úrovni výzkumu, bohužel zůstávají omezeny na úrovni dědictví z 19. století.

Úvodní hyperinsulinomické příznaky cukrovky typu 2 jsou tudíž celotělesnými signály elementární neschopnosti buněk správně metabolizovat glukózu. Každá buňka našeho těla se z důvodů, jenž jsou stále jasnější, ucpe tuky a oleji vyrobenými či „upravenými“ člověkem a stane nezpůsobilou přenášet glukózu z krevního toku do svého nitra. Tato glukóza pak buď zůstává v krvi, ukládá se do tukových buněk a mění v tělesný tuk či glykogen (i játra a svalovina), anebo je vylučována v moči.

Zdá se, že navázání inzulínu k receptorům buněčné membrány spustí uvnitř buňky komplexní kaskádu biochemických reakcí. To způsobí, že přepravci glukózy, známí jako molekuly GLUT 4, opustí svou parkovací oblast uvnitř buňky a putují k vnitřní straně povrchu plazmové buněčné membrány. V membráně se stěhují do speciálních oblastí nazvaných caveolae. [16] Zde v další sérii biochemických reakcí rozpoznají molekuly glukózy, připojí se k nim a dopraví je dovnitř buňky v procesu nazvaném endocytóza. Uvnitř buněk je pak glukóza zužitkována jako palivo mitochondriemi, produkujícími energii nezbytnou k buněčné aktivitě.

Přepravci GLUT 4 tedy snižují hladinu glukózy v krevním řečišti tím, že ji odtud dopraví do všech buněk našeho těla.

Mnohé molekuly putující touto glukózou a inzulínem zprostředkovanou cestou jsou lipidy, to znamená mastné kyseliny. Zdravá plazmová buněčná membrána, nyní už známá jako aktivní hráč v cukrovkovém scénáři, obsahuje určité množství nenasycených mastných kyselin druhu omega 3 cis [17], které dělají membránu relativně tekutou a kluzkou. Jsou-li tyto cis mastné kyseliny chronicky nedostupné kvůli naší stravě, nahradí je v buněčné membráně trans-mastné kyseliny a mastné kyseliny nasycené krátkými a středními řetězci. Tyto záměny způsobí, že buněčná membrána ztuhne, stane se mazlavou a překáží mechanizmu transportu glukózy. [18]

V nepřítomnosti dostatečného množství mastných kyselin typu cis omega 3 v naší stravě tudíž dojde k jejich záměně, mobilita přepravců GLUT 4 je snížena, buněčná stěna a biochemie uvnitř buňky se změní, a proto v krevním řečišti zůstává zvýšené množství glukózy.

Na jiném místě v těle začne slinivka vyměšovat nadbytek inzulínu, játra z nadbytku cukru vytvářejí tuk, který se ukládá v tukových buňkách, tělo přejde do vysokého močového režimu, buňky nemají k dispozici dostatek energie ke své aktivitě a celý tělesný endokrinní systém se začne hroutit. Někdy eventuálně dojde k selhání slinivky, tělesná hmotnost prudce poklesne a diabetická krize se urychlí.

Ačkoli zbývá ještě hodně práce, než se nám podaří zcela objasnit všechny kroky na této stezce, jasně se ukazuje, že počátek biochemického výkladu známého epidemiologického stavu cukrovky je uložen ve vztahu mezi lacinými rafinovanými potravními tuky a oleji a nástupem cukrovky typu 2.

Ortodoxní lékařský přístup
Moderní ortodoxní lékařský přístup po diagnóze cukrovky spočívá buď v podávání orálních hypoglykemických preparátů, anebo inzulínu. Po pětiletém výzkumu byla roku 1955 uvedena na trh první orální hypoglykemická léčiva. Aktuálně dostupné orální drogy tohoto druhu podle způsobu jejich biofyzikálního působení řadí do pěti skupin. [19]

Jsou to: Biguanidy, inhibitory glukosidáze, meglitinidy, sulfonylureáty a thiazolidinediony

Biguanidy snižují krevní cukr třemi způsoby. Brání játrům v normálním uvolňování jejich zásob glukózy, zasahují do absorpce glukózy z trávených uhlohydrátů ve střevech a říká se, že zvyšují její periferní příjem.

Inhibitory (tlumiče) glucosidáze jsou navrženy tak, aby bránily slinivce břišní v produkci amylázních enzymů podstatných pro trávení uhlohydrátů. Vládne přesvědčení, že potlačí-li se trávení uhlohydrátů, nemůže se hladina cukru v krvi zvyšovat.

Meglitinidy byly navrženy ke stimulaci slinivky, aby produkovala více inzulínu u pacientů, kteří už pravděpodobně mají zvýšenou hladinu inzulínu v krevním řečišti. Lékaři přitom zjišťují hladiny inzulínu jen výjimečně. Tyto drogy jsou často předepisovány bez jakýkoliv znalostí předchozích hodnot inzulínu. Přitom je široce zanedbávána skutečnost, že zvýšené hladiny inzulínu jsou téměř stejně zničující, jako zvýšené hladiny cukru.

Sulfonylureát je další druh pankreatického stimulátoru navržený k povzbuzování produkce inzulínu. Lékaři ordinující tuto drogu předtím jen výjimečně zjišťují stav inzulínu v krevním séru. Tato droga je často předepisována diabetikům typu 2, z nichž mnozí již mají zvýšený, ale neúčinný inzulín. Tyto drogy smutně prosluly tím, že jako vedlejší účinek vyvolávají hypoglykémii.

Thiazolidinediony jsou pověstné tím, že způsobují rakovinu jater. Jeden z těchto léků, Rezulin, v USA schválený po deviantním zákulisním politickém boji, se marně ucházel o homologaci v Anglii, protože byl známý jako droga způsobující rakovinu jater. První lékař, který ve FDA dostal na odpovědnost Rezulin schválit, to odmítl udělat. Droga získala homologaci FDA až poté, když tohoto člověka nahradil servilnější úředník. Rezulin pak za sebou zanechal hroby více než stovky diabetiků a mnoho dalších zmrzačil, než farmaceuti nakonec prohráli právní bitvu a museli ho stáhnout z trhu. Rezulin byl navržen k stimulaci příjmu glukózy z krevního řečiště periferními buňkami a potlačení normálního vylučování glukózy játry. Pohnutky, proč se tato droga vůbec dostala na trh, a proč se na něm se souhlasem regulační agentury udržela tak nevysvětlitelně dlouho, nejsou dosud objasněny [20], ačkoliv by na základě zákona z dubna 2000 bylo možné řízení k objasnění těchto okolností zahájit [21].

Dnes je pro oba typy diabetes předepisován inzulín. Ve formě injekcí je náhradou za inzulín, který tělo již neprodukuje. Tento přístup je nepochybně naprosto nezbytný k uchování života diabetika s onemocněním typu 1, ale jeho aplikace u diabetes typu 2 je vysoce pochybná.

Je důležité si povšimnout, že inzulín ani žádná z uvedených orálních hypoglykemických drog nemá na libovolný typ cukrovky vůbec žádný léčebný účinek. Žádná z těchto lékařských strategií není navržena k normalizaci celulárního příjmu glukózy buňkami, které její energii potřebují pro svou činnost. Prognózou při tomto ortodoxním přístupu je rostoucí neschopnost a předčasná smrt na selhání srdce, ledvin nebo nějakého jiného životně důležitého orgánu.

Třetím krokem k vyléčení této choroby je informovaně použít alternativní metodologii, která pevně spočívá na spolehlivých znalostech.

Alternativní léčebný postup
Dnes už je pro některé diabetiky typu 1 a mnoho diabetiků typu 2 k dispozici úspěšný alternativní přístup směřující přímo k vyléčení. Jen asi 5% diabetiků v populaci má cukrovku typu 1 - zbývajících 95% strádá cukrovkou typu 2. [22] Gestacionální cukrovka je úplně normální cukrovka, jíž trpí gravidní žena.

Metodologie alternativního léčebného postupu pro diabetiky typu 1, která byla předmětem intenzivního výzkumu v ranných devadesátých letech, je popsána v několika pracích, prezentovaných ve vědeckých časopisech. Výzkum postupu probíhající v moderních nemocnicích v indickém Madrasu byl podroben rigorózním dvojitým slepým studiím a postup prokázal svou účinnost. [23] Je zaměřen na obnovení normální funkce pankreatických beta buněk tak, aby slinivka mohla opět produkovat inzulín, jak by měla. Tento přístup se očividně ukázal být schopný znovu obnovit funkci těchto buněk, kterou předtím ztratily. Hlavní komplikace spočívá v objasnění, zda antigen, který zpočátku vedl k jejich autoimunní destrukci úplně vymizel, anebo zůstal v těle. Jestliže zůstal, je vyléčení méně pravděpodobné, ale jestliže zmizel, je možnost úplného vyléčení mnohem pravděpodobnější.

Práce zahájené v Madrasu pak pokračovaly v několika laboratořích po celém světě a značná část tohoto výzkumu byla publikována ve vědeckých časopisech.

Kdyby někdo prozkoumal patenty za účelem vypátrat výzkumné práce věnované diabetes typu 1, které, zdá se, nikdy nedosáhly úspěch na trhu, nalezne množství patentů na rostlinné léky. Tyto patenty typicky obsahují tvrzení o regeneraci pankreatických beta buněk a jejich návratu do normální funkce. Obzvláště US patent číslo 5,886,029, pod titulem „Metoda a kompozice pro léčení cukrovky“, prohlašuje, že patentovaný preparát a postup dokáže obnovit funkci pankreatických beta buněk jejich regenerací. V podrobnostech tento specifický patent uvádí:

Unikátní kombinace složek v léčivé kompozici vede k regeneraci pankreatických buněk, které pak začnou produkovat vlastní inzulín. Protože kompozice obnoví normální pankreatickou funkci, může být léčba ukončena zhruba do čtyř až dvanácti měsíců.

Z ačkoli pochopitelných, ale přesto zcela nepřijatelných důvodů, slibné výzkumy v této linii nikdy nedospěly k zakončení a dnes se o nich lze dozvědět jen z archivů několika obskurních vědeckých časopisů a na Patentovém úřadě. Protože k vyléčení cukrovky typu 1 neexistují absolutně žádné finanční popudy, je nepravděpodobné, že se tato metodologie v nejbližší době opět vynoří, a když, pak jistě ne v prostředí americké ortodoxní lékařské obce.

Cílem každého efektivního alternativního programu určeného k léčbě cukrovky typu 2 je opravit a uzdravit vlastní tělesný kontrolní mechanizmus zpracování krevního cukru. Je to jen nesprávná funkce toto mechanizmu, vyvolávající časem četné oslabující symptomy, která se zásluhou ortodoxního přístupu stala nesmírně finančně přínosnou pro cukrovkářský průmysl.

Alternativní program léčby cukrovky typu 2 zahrnuje tyto kroky: [24]

  • Oprava defektního regulačního systému krevního cukru. Toho lze dosáhnout jednoduše: záměnou moderně vyhlížejících, avšak toxických směsí trans-izomerů stojících v atraktivních plastových nádobách v pokojové teplotě regálů supermarketu, za zdánlivě staromódní, ale zato čisté a zdraví prospěšné tuky a oleje.
  • Konzumujte jen tepelně neupravovaný, čerstvý, za studena lisovaný (panenský) lněný olej, rybí olej a příležitostně olej z tresčích jater, a to tak dlouho, dokud se hladina krevního cukru nezačne stabilizovat. Pak přiberte zdravé tuky, jako například pravé máslo, panenský kokosový a olivový olej a čistý živočišný tuk.
  • Čtěte nálepky a odmítejte konzumovat laciné odpadní oleje v předvařených jídlech (polotovarech) nebo na jídelníčku v restauraci.
  • Diabetici mají chronický nedostatek vitamínů a minerálů, a proto si musí ke stravě přidávat kvalitní širokospektrální doplňky. (Je ovšem třeba mít na vědomí, že člověkem vyráběné chemické doplňky se u mladých lidí ověřeně vstřebávají jen z 25-30%, zatím co u padesátníků a starších jsou to sotva 3%. Tělo potřebuje minerály a vitamíny v koloidním stavu, v „mikro velikosti“, díky zeta potenciálu stejnoměrně rozložené v roztoku, a tedy snadněji vstřebatelné. Doma čerstvě připravované džusy z čerstvé zeleniny mají ověřenou vstřebatelnost kolem 97%, jak u mladých tak u starších lidí. I kdyby měli buňky ucpané tuky a oleji, vstřebání ve smyslu anion/kation bude vždy větší, než u prakticky mrtvých chemických doplňků.)
  • V průběhu cyklu uzdravení nepřetržitě kontrolujte krevní cukr.
  • Pod lékařským dohledem, postupně přestaňte užívat všechny orální hypoglykemické prostředky, společně s libovolnými doplňkovými léky předepisovanými jen proto, aby působily proti jejich vedlejším účinkům.
  • Provádějte kontrolu přirozené hladiny krevního cukru s použitím glykemických tabulek, často konzumujte „malá jídla“, užívejte vlákniny, provádějte pravidelná post-prandiální cvičení (cviky na povzbuzení krevního oběhu po jídle).
  • Úplně se vyvarujte všech cukrů při rozumném použití výhradně netoxických sladidel [25].
  • Dokud se krevní cukr nestabilizuje na normální úrovni, vyhněte se alkoholu.
  • Vyvarujte se také kofeinu i jiným stimulantům, které spouštějí uvolňování cukru z jater.
  • Veďte si záznam, třeba značkami špendlíkem na měřiči glukózy. Všechno, co děláte, zaznamenávejte do léčebného diáře.
  • Obnovte správné vyvážení zdraví prospěšných tuků a olejů a vyčkejte, až regulátor krevního cukru bude opět funkční.
  • Trvale odstraňte ze stravy veškeré laciné rafinované toxické odpadní tuky a oleje a jídla, která je obsahují (polotovary, restaurace).
  • Když začne regulace krevního cukru opět správně pracovat, postupně zařazujte do stravy další zdravé potraviny. Kontrolujte účinky takto přidávaných jídel sledováním hladiny krevního cukru a značkami na proužcích kontrolních papírků.

 

Nezapomínejte si zaznamenávat výsledky těchto testů do diáře.

Udržujte tento program, dokud se neobnoví normální hodnoty inzulínu a hladina krevního cukru nezačne stabilizovat v normálu. Jakmile se hladina cukru ocitne v normálním rozsahu, pankreas pozvolna zastaví nadměrnou produkci inzulínu. Tento proces typicky trvá trochu déle a může být ověřován, když přimějete vašeho lékaře posílat vzorky vaší krve do laboratoře ke stanovení inzulínu v krevním séru. Je dobré vyčkat pár měsíců poté, co se obnovila kontrola cukru, a pak nechat vašeho lékaře ověřit hladinu inzulínu. Je hezké mít cukr na normální úrovni, ale ještě hezčí je toho dosáhnout bez přemíry inzulínu v krevním řečišti.

Vedlejší poškození vyvolaná onemocněním se opraví samostatně. Cévní problémy způsobené chronicky zvýšenou hladinou glukózy za normálních okolností bez vědomého úsilí samy vymizí. Také jiné účinky, jako například onemocnění sítnice a periferní neuropatie, se obvykle upraví samy. Nicméně když začnou kvůli chronicky vysoké hladině krevní glukózy prosakovat jemné kapiláry v základních membránách ledvin, ledviny to kompenzují zajizvením tkáně, aby zabránily prosakování. Tato zjizvená tkáň, která zůstane i po vyléčení cukrovky, je příčinou toho, proč se věří, že se poškození ledvin samo neopraví.

Důležité varování: když se z onemocnění sítnice vyvine temptace, nabízí se možnost opravit poškození laserovou chirurgií. Laserová technika zastaví krvácení sítnice zajizvením míst s průsaky. Takto zjizvená tkáň brání normálnímu vyléčení jemných kapilár v oku po ústupu cukrovky. Po odvrácení cukrovky namísto laserové operace je zde prvotřídní šance, že se oko úplně zhojí. Necháte-li však provést laserovou operaci, bude toto hojení navždy zkomplikované zjizvenou tkání zanechanou laserem.

Rovněž arteriální a cévní poškození, jdoucí na vrub po léta zvýšených hladin cukru a inzulínu a bujením kvasinek kandida, se budou zásluhou vylepšené stravy pomalu zlepšovat. Potrvá ovšem několik let, než se tepny opět pročistí formou „orálního kartáčování“. Artérie lze pročistit mnohem rychleji použitím nitrožilní chelátové [26] terapie. Co by za normálních okolností pomocí diety trvalo mnoho let, lze nitrožilní terapií nezřídka dosáhnout za šest měsíců. Údajně se dá efektivně ušetřit přes 80% času. (90 km potrubí v lidském těle za 9-12 měsíců hravě pročistí „serrapetase“ [27].) Z pochopitelných důvodů neočekávejte, že vám to váš doktor radostně schválí, zejména pokud je srdečním specialistou.

Obvyklou prognózou je rychlé uzdravení a obnovení normálního zdravotního stavu a energetických hladin v době od několika měsíců do roka, či někdy o něco déle. Doba, po níž se projeví účinek léčby, je závislá na tom, jak dlouho se hýčkaná choroba směla vyvíjet. U těch, kteří začali pracovat na reverzi onemocnění ihned po jeho zjištění, to obvykle trvá několik málo měsíců, někdy i méně. U lidí, kteří touto chorobou strádali mnoho let, se doba zotavení může prodloužit na rok či více. Je tedy dobrý důvod začít hned jednat a zvrátit průběh onemocnění hned, jakmile bylo zřetelně rozpoznáno.

Jestliže jste dočetli až sem a pokud jsme při vysvětlení původu naší cukrovkové epidemie odvedli dobrou práci, měli byste vědět, co ji způsobuje, jaký je postup ortodoxní medicíny a proč se tato cukrovka stala celosvětovou ostudou pro lékařské povolání. Možná ještě důležitější je, že jste se seznámili se svépomocným programem, který už nesčetněkrát prokázal ohromné možnosti skutečné léčby této choroby v praxi.

Thomas Smith je nekonformní lékařský výzkumník, který byl dohnán k léčení své vlastní cukrovky, když bylo očividné, že ho z ní jeho lékař nemohl nebo nechtěl vyléčit. Výsledky tohoto úspěšného výzkumu cukrovky publikoval ve formě svépomocné příručky nazvané „Insulin: Our Silent Killer“ (Inzulín: Náš tichý vrah) psané především pro laiky, ale rovněž velice oceněné praktickými lékaři. Tato příručka podrobně líčí kroky potřebné k zvrácení vývoje cukrovky typu 2 a seznamuje s pracemi, které probíhaly v případě cukrovky typu 1. Mnoho užitečných informací o této chorobě umístil i na svou webovou stránku www.Healingmatters.com

Můžete ho kontaktovat emailem na adrese valley@healingmatters.com a telefonicky v USA na čísle: 1 (970) 669-9176

 

 

Celková nabídka přípravků na normalizaci hladiny krevního cukru.


Prameny a odkazy:

  1. "Fast Stats" National Center for Health Statistics", Deaths/Mortality Preliminary 2001 data
  2. Odpověď na otázku senátora Eduarda Longa ohledně činnosti FDA v průběhu senátního slyšení v roce 1965.
  3. David M. Eisenberg MD, "Credentialing complementary and alternative medical providers", Annals of Internal Medicine, Dec 17, 2002 Vol. 137 No. 12 p-968
  4. The American Diabetes Association and The American Dietetic Association, "The Official pocket guide to diabetic exchanges", Newly updated; March 1, 1998 McGraw-Hill/Contemporary Distributed Products.
  5. "How do I follow a Healthy diet" American Heart Association National Center, 7272 Greenville Avenue, Dallas, Texas. 75231-4596 americanheart.org
  6. JAC Brown., M. B., B., Chir., "Pears medical encyclopedia, Illustrated", 2071, p-250
  7. Joslyn E.P., Dublin L.I., Marks H.H., "Studies on Diabetes Mellitus", 1933 American Journal of Medical sciences, 186: 753-773
  8. Encyclopedia Americana, Library Edition 1966 "Diabetes Mellitus", Vol. 9, pp 54-56
  9. American Heart Association, "Stroke (mozková mrtvice), Aug 28, 1998 www.amhrt.org/ScientificHStats98/05stroke.html
  10. American Heart Association, "Cardiovascular Disease Statistics" Aug 28, 1998
  11. www.amhrt.org/Heart_and_Stroke_A_Z_Guide/cvds.html
  12. "Statistics related to overweight and obesity", www.niddk.nih.gov/health/nutrit/pubs/statobes.htm www.winltdusa.com/about/infocenter/healthnews/articles/obesestats.htm 10. Ibid "Diabetes Mellitus" pp 54-55
  13. The veterans administration Coronary Artery Bypass Surgery Cooperative Study Group, "Eleven year survival in the Veterans Administration randomized trial of coronary bypass surgery for stable angina" Veterans Administration co-operative study, New Eng. J Med 1984 311: 1333-1339
  14. Coronary Artery Surgery Study, CASS "A randomized trial of coronary artery bypass surgery: quality of life in patients randomly assigned to treatment groups" Circulation 68 No. 5 1983: 951-960
  15. Trager J., "The Food Chronology", 1995, Henry Holt & Company. N.Y., N.Y. Items listed by date.
  16. "Margarine", Encyclopedia Americana, Library Edition, 1966, pp 279-280
  17. Sally Fallon, MA; Mary C. Enig, PhD, Patricia Connolly; "Nourishing Traditions"; Promotion Publishing, 1995 Mary C Enig PhD, F.A.C.N., "Coconut: In support of Good Health in the 21st Century"; www.livecoconutoil.com/maryenig.htm
  18. Bernardo A Houssay MD, et al; "Human Physiology", McGraw-Hill Book Company 1955 pp 400-421
  19. Gustavson J, et al; "Insulin-stimulated glucose uptake involves the transition of glucose transporters to a caveolae-rich fraction within the plasma cell membrane: implications for type II diabetes." MolMed May 1996, 2(3):367-372
  20. F Ganong MD, "Review of Medical Physiology" 19th edition William, 1999, p-9; pp 26-33
  21. Pan D. A., et al; "Skeletal muscle membrane lipid composition is related to adiposity and insulin action", J Clin Invest, 1995 Dec; 96(6): 2802-2808
  22. Physicians Desk Reference, 53rd Edition, 1999
  23. Thomas Smith, "Insulin: Our Silent Killer", Rev. 2nd Ed. July, 2000 p-20 Thomas Smith, PO Box 7685 Loveland Colorado, 80537, Tel: 1 (970) 669-9176 His website: www.healingmatters.com
  24. Law Officies of Charles H. Johnson & Associates. Toll free: 1 (800) 535-5727
  25. "Diabetes Mellitus Statistics", American Heart Association, www.amhrt.org
  26. Shanmugasundaram E. R. B., et al, @ Dr. Ambedkar Institute of Diabetes, (Kilpauk Medical College Hospital), Madras. "Possible regeneration of the Islets of Langerhans in Streptozotocin-diabetic rats given Gymnema sylvestre leaf extracts", J. Ethnopharmacology 1990; 30: 265-279
  27. Shanmugasundaram E. R. B., et al, "Use of Gemnema sylvestre leaf extract in the control of blood glucose in insulin dependent diabetes mellitus", J. Ethanopharmacology, 1990; 30: 281-294
  28. Thomas Smith, op. cit pp 97-123
  29. Mnohá oblíbená umělá sladidla nabízená v supermarketech jsou pro diabetiky extrémně jedovatá a nebezpečná; mnohá z nich jsou ve skutečnosti ještě mnohem horší než cukr, jemuž se diabetik pokouší vyhnout. Například: Viz také Thomas Smith op. cit. pp 53-58
  30. Dr. Morton Walker, Dr. Hitendra Shah, "Chelation Therapy" 1997, Keats Publishing, Inc. 27 Pine Street (Box 876) New Cannan, Connecticut 06840-0876 ISBN: 0-87983-730-6
  31. www.energeticnutrition.com/vitalzym/serrapeptase.html

Související články:
Diabetes - cukrovka druhého typu je vyléčitelná dlouhodobým podáváním omega3
Diabetes mellitus 2. typu
Cukrovka 2. typu – jak pomáhá strava ve středomořském stylu
Cysty na vaječníku může kladně ovlivnit i změna životního stylu (názor)
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny – jejich nedostatek může způsobovat deprese i jiné poruchy činnosti mozku
Nenasycené mastné kyseliny
Kšefty se zdravím
Farmaceutický průmysl vyvíjí léky pro nejbolestnější nemoc: pro život
Co nezpůsobuje smrt: vitamíny, minerály, aminokyseliny ani byliny
Jistota je iluze - očkovat, nebo neočkovat?
Omega-3 mastné kyseliny ze lněných semínek
Výzva proti institucionalizaci přístupu k rostlinným léčivým zdrojům v EU


20.05.2009
autor: Thomas Smith
zdroj: www.dedekkorenar.cz
další články v rubrice: Nemoci


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Zdravé vánoční cukroví
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou

230,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS