Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Od roku 1991 pravidelně 14. listopadu slavíme Světový den diabetu. Tento den symbolizuje výročí narození kanadského lékaře Fredericka Bantinga, který společně s Charlesem Bestem objevil léčivý účinek inzulinu. Jelikož je tento den propojen i s diabetickou prevencí a eliminací pozdních diabetických komplikací, zkusme se společně podívat, co diabetiky trápí nejvíce, co řeší, na co se zároveň často ptají a co jim může pomoci.
Diabetes nebolí
Ze své pozice nutriční terapeutky musím zdůraznit, že v raných fázích nemoci diabetes nebolí. Pokud přímo nehovoříme o diabetu 1. typu, jehož nástup je progresivnější, rychlejší a také závažnější. V některých případech může dokonce vést až k diabetické ketoacidóze. Tento stav je způsoben nedostatkem inzulinu, což vede ke spalování tuků, tvorbě ketonů, následnému překyselení krve a v některých případech i k smrti.
Tím, že diabetes 2. typu z počátku nebolí, nechává řádku diabetiků ve sladké letargii. V nutriční poradně si často vyslechnu: „Proč bych měl cukrovku řešit, když mi nečiní vůbec žádné potíže.“ Anebo: „I když mívám hodnoty cukru kolem 9, nic mě nebolí, jím si, co chci a taky, kdy chci.“ Nutno však podotknout, že pozdní komplikace spojené s dekompenzovaným diabetem nejsou příjemné. Vzpomeňme například diabetickou neuropatii, retinopatii či nefropatii.
Funkční tipy při diabetu
Pracuji jako nutriční terapeutka a zároveň mám diabetes 1. typu. Pro léčbu využívám senzor, který kontinuálně snímá hladinu cukru. Veškeré glykemické hodnoty mám tedy jako na dlani. Co vnímám jako stěžejní a co s diabetiky nejčastěji řešíme?
1. Sacharidy
Jsou sacharidy a pak jsou cukry. Sacharidy vnímáme jako širokou skupinu živin, která zahrnuje jak sacharidy složené, tak i ty jednoduché. Cukry jsou pak podskupinou sacharidů, které zahrnují tzv. monosacharidy či disacharidy. Na obale výrobku si jich můžeme všimnout mezi nutričními hodnotami: Sacharidy a z toho cukry. Čím více jednoduchých cukrů, tím pravděpodobně také rychlejší vzestup hladiny glykémie.
Sacharidy jsou samozřejmě potřeba, neboť platí za nejrychlejší zdroj energie. Výjimkou bývá tzv. low carb stravování, které staví na vyšším příjmu tuku na úkor sacharidů. Pokud však hovoříme o racionálním jídelníčku, v tom se se sacharidy počítá. A jelikož právě sacharidy nejvíce ovlivňují hladinu cukru, při diabetu se na ně zaměřme.
2. Glykemický index
Glykemický index nám říká, jak rychle se po požití sacharidové potraviny zvedne hladina krevního cukru. Čím je potravina v tabulce glykemického indexu níže, tím bude obsahovat více komplexních sacharidů na úkor jednoduchých cukrů, a tedy i pomaleji zvedat glykémii. Čím je potravina v tabulce výše, tím bude pravděpodobně obsahovat více cukrů, a tedy i rychleji zvedat hladinu glykémie. Při diabetu by se glykemický index měl stát základní mantrou, na kterou se zaměříme.
Diabetikové s glykemickým indexem pracují jen výjimečně, přitom, troufám si říci, je to jedna z nejsnazších pomůcek. A také, těch nejfunkčnějších.
Tabulka je seřazena většinou sestupně, to znamená, od potravin a nápojů, které jsou pro nás glykemicky nejméně výhodné (například pivo, pufované rýžové chlebíčky, kolové nápoje atd.), až po potraviny, které hladinu cukru ovlivňují pozvolna (například luštěniny, quinoa, ječné kroupy, pohanka atd.).
Glykemický index ovlivňuje také to, zda společně se sacharidy konzumujeme zeleninu, bílkovinu, ale i tuk. Hladina cukru bude zcela jistě příznivější, pokud si k žitnému pečivu naservírujeme vaječnou omeletku s rajčaty, oproti tomu, zda bychom si smlsli pouze na chlebu a rajčeti.
3. Vláknina
Další bod, na který diabetikové často zapomínají, bude vláknina. Přitom, tato balastní látka je při cukrovce klíčová. Proč? Protože zpomaluje vstřebávání sacharidů, čímž zároveň stabilizuje hladinu cukru, přispívá k příjemnému pocitu sytosti. Díky ní pak nemáme tendence mlsat, čímž opět držíme hladinu cukru na uzdě. Zdroji vlákniny by měly být především celozrnné produkty, luštěniny, zelenina a ovoce. Doporučenou denní dávkou je 30 g vlákniny na den, kterou hravě naplníme z potravin, jako je
- Červená čočka
- Fazole, hrách, cizrna
- Kakaové boby (kromě vlákniny také parádní zdroj hořčíku)
- Pohanka, jáhly, ječné kroupy, celozrnná rýže, ovesné vločky
- Brokolice, růžičková kapusta, batáty, fazolky
- Maliny, avokádo, jablka, hrušky, švestky
- Lněné semínko, slunečnice, dýně, chia
- Mandle, vlašské ořechy
- Psyllium
Diabetikové si často stěží spočítají, kolik vlákniny denně přijmou. V tomto případě pak doporučuji aplikaci www.kaloricketabulky.cz, kde to s propočty bude mnohem snazší.
4. Vyšší hladina glykémie po ránu
Nejkritičtějších hodnot dosahuje hladina glykémie po většinou ráno, což je dáno fenoménem svítání. Tehdy tělo produkuje hormony, jako je kortizol, růstový hormon či adrenalin, a ty následně zvyšují hladinu cukru. Tělo se tak snáze připraví na první denní aktivitu, aniž by zatím cokoli snědlo. Tento jev je přirozený, nicméně, u lidí s diabetem může způsobit kolísání glykémie. A co teprve, pokud ráno nastartujeme kávou. Káva na lačno zvyšuje glykémii, protože kofein stimuluje uvolňování adrenalinu, který signalizuje játrům, aby do krevního oběhu uvolnila zásoby glukózy. Káva také může dočasně snižovat citlivost svalů na inzulin, což vede opět k nárůstu glykémie.
Pokud to jen trošku jde, ráno se nasnídejme a běžme se projít, případně si zacvičme, jak nám bude milé. Ranní kávu posuňme na dopoledne, případně, zcela od ní upusťme. Byť se to nezdá, i tento „malý krok“ dokáže s glykémií učinit divy.
Superpotraviny na diabetes: které mohou pomoci?
Diabetikové se mne ptávají, jak často je možné jíst kvašené zelí, pít šťávu z něj, případně, ke snížení glykémie si vařit odvar z fazolových lusků. To vše jsou určitě velmi funkční tipy, nicméně, je třeba říci, že diabetes je problémem komplexním, což znamená, šťáva ze zelí nás určitě nespasí. Co však může fungovat, budou potraviny, které se pozitivně podepíši na stabilnější hladině cukru a zároveň nás uchrání před pozdními komplikacemi. Které to budou?
1. Zázvor
Pokud bych měla nějakou z potravin či plodů vyzdvihnout, zmínila bych dozajista zázvor. Dle výzkumů víme, že konzumace 3 g zázvoru denně, po dobu alespoň 2-3 měsíců, pomůže snížit hladinu cukru. Vypomůže také s kloubními potížemi, které rovněž řadíme na seznam pozdních diabetických komplikací. Přínosný bude i při osteoartritidě neboli artróze, což je degenerativní kloubní onemocnění, při kterém vlivem opotřebování ubývá kloubní chrupavky. Na základě jedné studie bylo zjištěno, že lidé, kteří používali zázvor k léčbě osteoartritidy, zaznamenali významné snížení bolesti a postižení kloubů.
Dalším z benefitů bude také snížení LDL cholesterolu či krevního tlaku, což diabetiky chrání před rizikem mrtvice a infarktu. Pravděpodobnost infarktu u diabetiků je 2–4krát vyšší než u lidí, kteří diabetem netrpí. Diabetes je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a hlavní příčinou úmrtí u diabetiků 2. typu, přičemž infarkt a mrtvice se podílejí na úmrtí více než 65 % diabetiků. Riziko se může dále zvyšovat s horší kompenzací diabetu. Zázvor lze užívat v jeho čerstvé podobě, ať už v polévkách či čaji anebo též ve formě doplňků.
2. Borůvky
Mezi další super siláky budou patřit určitě i borůvky. Ty jsou doslova zázrakem, neboť díky vysokému obsahu vlákniny a zároveň též nízkému glykemickému indexu pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi. Velkým plusem budou také antioxidanty, zejména cenné antokyany, které chrání oční sítnici, podporují ostrost vidění, potírají šeroslepost. Posilují kapiláry, zlepšují prokrvení oka, zpomalují stárnutí očí a pomáhají s regenerací očního purpuru. Mohou také pomoci při některých očních onemocněních, jako je diabetická retinopatie. Už 70 g čerstvých či mražených borůvek denně pomáhá očím zůstat fit.
3. Fazolové lusky
Diabetikové se mne často ptají na fazolové lusky, neboť si všimli harmonického vlivu na hladinu cukru. Proč tomu tak je? Fazolové lusky snižují hladinu cukru v krvi díky nízkému glykemickému indexu, vláknině a obsahu látek jako je glukokinin a inositol. Tyto složky zpomalují vstřebávání glukózy, stabilizují hladinu cukru v krvi a zlepšují citlivost na inzulín. Jelikož jsou účinné právě lusky, nikoli semena, lusky je dobré vařit jako odvar, který lze pak popíjet 3x denně před hlavním jídlem.
4. Brokolice
Brokolice je další ze super silných potravin, které mohou být při diabetu prospěšné. Za prvé je nízkosacharidová, zároveň však díky vláknině vysoce sytící. Za druhé pak obsahuje pěkné množství vápníku, vitamínů, chrání cévy a srdce před diabetickým poškozením. Vysoce ceněné jsou přítomné sulforafany, které se podílejí na lepší diabetické kompenzaci. V některých studiích u obézních pacientů se špatnou kompenzací cukrovky sulforafan snížil hladinu cukru v krvi a zlepšil hodnoty HbA1c, a to i nezávisle na lécích jako je metformin. Kromě brokolice pak sulforafany obsahují také růžičková kapusta, květák a zelí.
Všem diabetikům tímto přeji sílu a moudrost, se kterými budou každodenně přistupovat k léčbě svého onemocnění, což jim, pevně doufám, přinese radost a též pevné zdraví.