Cukr v dětském jídelníčku

deti e1619204605302

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Sladká chuť je tělu vlastní a nelze o ni organismus připravit. Vždyť je to také první chuť, se kterou přicházíme na tento svět, neboť sladké je i mléko, které saje novorozenec z matčina prsu. Později, jak děti rostou, vkládáme do jídelníčku také jiné potraviny, nežli pouze mateřské či umělé mléko. Objevuje se první zelenina, ovoce, první příkrmy v podobě kaší. To vše si s sebou nese opět sladkou povahu. Neboť i obiloviny, byť se nezdá, náš jazyk vnímá jako sladké. Tím, jak děti rostou, objevují svět, jim mnohdy do jídelníčku pouštíme koncentrované cukry, mezi které řadíme i běžně dostupnou sacharózu. Ta poměrně rychle zvedá hladinu krevního cukru, neboť její glykemický index dosahuje hodnoty 70. Porovnáme-li s kokosovým cukrem, který je výsledným produktem šťávy z květů kokosové palmy, jehož GI dosahuje hodnoty 35, je lepší vyhledat taková sladidla, která u dětí budou mít spíše tendenci hladinu cukru stabilizovat. Pozor však na fruktózu, agávový sirup, tahle sladidla, byť je jejich glykemický index nízký a na hladinu glykémie mají jen pramalý vliv, oslabují játra, podporují tvorbu tukové tkáně, navyšují v krvi kapénky volného tuku. Řešením je též čekankový sirup, nicméně počítejme se zhruba 40% sladivostí oproti klasickému cukru. Osobně doma nejraději pracuji s kokosovým cukrem.

Jak jsme si již vysvětlili výše, není cukr jako cukr a dětem mnohem více prospěje, budou-li jej přijímat ve své složené formě (obiloviny, pseudoobiloviny, brambory, luštěniny, ovoce, zelenina), nežli z mono či disacharidů, kam řadíme právě zmiňovanou sacharózu. Pozor dáváme také na pitný režim dětí, neboť zde, v obyčejných minerálkách, džusech a jiných líbivých pitíčcích mohou děti přijmout až 50 g cukru za den. Toto množství odpovídá zhruba 5 polévkovým lžícím klasické sacharózy. Není pak divu, že děti jsou často ukotveny mimo svůj střed, mají potřebu zlobit a pobíhat, za každou cenu vybít nashromážděnou energii a pokud nemohou, inklinují k tloustnutí. Kromě toho též neují svou denní porci, neboť jsou doslova nakrmeny cukrem a odmítají tak sníst oběd, svačinku či večeři. Vzpomínám na jednoho malého hošíka, jehož maminka se mnou konzultovala nechutenství. Chlapeček odmítal běžnou, čistou vodu, nechtěl ani čaj, neboť byl navyklý na ředěný pomerančový džus, ale i klasické pitíčko z krabičky s brčkem. Když jsme přepočítaly množství přijatého cukru, které dítko přijalo prostřednictvím nápojů, vyšla nám hodnota okolo 70 g. Což už je například dětská porce celozrnných těstovin s rajčatovou omáčkou a k tomu pak na svačinku 70 g domácího makového koláče.

Děti do 2 let by měly mít stravu zcela prostou sacharózy, mezi 2-6 rokem již je možné jemně přisladit a to maximálně 6 čajovými lžičkami, což odpovídá zhruba 30 g cukru. Osobně bych ještě snížila, na zhruba 3 čajové lžičky za den. Co se však s tělem děje, pokud konzumujeme cukru přespříliš?

  • Rozhoupání hladiny krevního cukru, bludný kruh chutí na sladké objevuje se únava, vyčerpání
  • Nadváha či obezita
  • Zubní kaz
  • Oslabení imunitního systému
  • Oslabení paměti a schopnosti učit se
  • Osteoporóza
  • Kvasná dyspepsie, průjem, zácpa
  • Urychlení procesu stárnutí

Cukr navíc velice často funguje jako berlička, o kterou se opíráme, jakmile selžeme, ocitáme se v úzkých. Tímto úkonem pak upadáme do zdánlivého klidu, který nás ukolébá do další nečinnosti, aniž bychom se na své cestě posunuli ke konstruktivnímu řešení.

Jak tedy nastavit, aby děti profitovaly z přirozeně sladkých potravin?

  1. V prvé řadě dětem jídlo chystejme, vařme či pečme. Domácí ovesná kaše mnohonásobně předčí kaši instantní, neboť si do ní můžeme přidat vše, co máme rádi, od dobrého sladidla, přes sušené ovoce, oříšky, kakao, vlákninu (u dětí pozor, množství vlákniny, kterou mohou přijmout rovná se věk + 5 g, pro tří leté dítko je tedy stropem 8 g vlákniny na den).
  2. Zaměřme se na sladké nápoje, které děti nepotřebují. Samozřejmě lze výjimečně nabídnout také ovocný džus, sirup či šťávu, nicméně, nemělo by být denně a takový nápoj by jistě neměl suplovat celodenní pitný režim. Pokud si přejeme stáhnout cukr přijímaný nápoji, čiňme to pozvolna, to znamená, je-li dítko zvyklé na poměr džusu a vody 1:1, příště nařeďme v poměru 1:2, až se dostaneme k možnosti, kdy dítko uvykne na čistou pramenitou vodu.
  3. Spoustu cukru přijmou též děti z mléčných výrobků, ať už hovoříme o sladkém jogurtu, mléku či kefíru, oblíbených pudincích zakončených šlehačkou. Studujme etikety, mnozí výrobci se dnes již snaží cukr ve výrobku umenšit. Případně, zaměřme se na čisté zakysané výrobky, které dochutíme dle své vlastní preference, ať už se bude jednat o domácí marmeládu, sušené ovoce, kakao či hořkou čokoládu.
  4. Nekupujme sladkosti, nehromaďme je doma, děti jimi neodměňujme, neboť se pak učí, že za každou věc, která se jim povede, musí přijít odměna. Ve výsledku si neužijí onen důležitý pocit z dobře odvedené práce, spíše si zvykají na sladkou odměnu, která je oním hlavním cílem. Pokud už sladkost, snažme se zaměřit na její lepší složení, to znamená, na prvním ani druhém místě není uveden cukr, namísto klasické pšeničné mouky zde najdeme mouku špaldovou, žitnou, pohankovou atd.
  5. Sladkou chuť doplňme podáváním ovoce, které mistrně zakomponujme do dětských svačinek, až už do podoby kaše, pudinku, mléčného výrobku, poháru, v létě pak sorbetu, osvěžujícího salátu.
  6. Potřeba sladkého se též umírní, pokud jídelníček zahrnuje odpovídající množství bílkoviny, kvalitního tuku. U dětí pohlídejme také příjem soli, neboť nadbytek slaného jídla spouští chutě na sladké.
  7. Přirozeně sladké pokrmy plánujme s pohybem, aby malým hrdinům neklesla energie a tu si udrželi až k samotnému konci. Výborným tipem bude sušené ovoce, které můžeme zpracovat s oříšky a čokoládou do oblíbených kuliček, tyčinek či tvarů, které jsme získali prostřednictvím tvořítek.
  8. Jídelníček dětí prokládejme svačinkami, pokud je o svačinku připravíme, děti pak inklinují k rychlejším zdrojům sacharidů, mezi které patří právě sladkosti.
  9. S dětmi mluvme, snažme se jim vysvětlit, co která potravina do těla přináší, jak po bílkovinných potravinách rostou naše svaly, po jáhlách naše vlasy, luštěniny zas nasytí na delší dobu, brambory přispějí cenným draslíkem, špenát zas poskytne lutein pro naše oči, dobrá kvalitní hořká čokoláda nás pro změnu zásobí parádní porcí hořčíku. Děti jsou vnímavé a rychle chápou.
  10. Sami jděme příkladem.

A nyní již uvést pouze do praxe, což se jistě, s troškou umu povede. Přeji hodně zdaru.

Knihu Zdravou stravou proti únavě od Zuzany Švédové naleznete zde.