Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bílý rafinovaný řepný cukr (sacharózu) jsem nekoupila už asi sedm let. Bez problému se bez něj v domácnosti obejdu a po těch letech už ani nevím, proč bych ho vlastně měla doma mít a na co ho používat. Je pravda, že v čokoládách a jiných sladkostech si cukru užiji až dost, ale cukrem z principu zkrátka nesladím. Není to otázka štíhlé linie, ale spíš přístupu ke zdraví.
Cukr patří mezi dobře známé a často přetřásané bílé jedy, zásadním způsobem zvyšuje kyselost vnitřního prostředí a pro naši glykemii (hladinu glukózy v krvi) je cukr něco jako špatný žert. Po požití jídla s obsahem sacharózy se naše glykemie prudce zvýší, aby záhy zase prudce klesla, což má za následek mylný pocit, že by bylo dobré nebo mnohdy dokonce nutné dát si znovu něco sladkého. Další cukr rovná se další práce pro enzymatický systém, který musí disacharid sacharózu rozštěpit na monosacharid glukózu, a následně zátěž na hormonální systém, který musí glukózu, dopravit do buněk. Cukr totiž nemá v krvi co pohledávat, a pokud je ho v krvi soustavně vysoké množství (jako v případě cukrovky), vede tento stav k poškozování orgánů a tkání.
Vysoká konzumace cukru obecně zatěžuje slinivku, zvyšuje výskyt alergií v dětském věku, podporuje růst kvasinek a bakterií a vytváří příhodné prostředí pro rozvoj nemocí od nachlazení až po rakovinu. Existují tedy pádné důvody, proč se cukru v životě spíše vyhýbat. Na druhou stranu je ale sladká chuť pro člověka velmi důležitá zejména pro celkovou harmonizaci, jelikož jako taková patří k prvku Země a Země pro svoji stabilitu sladkou chuť zkrátka potřebuje. Sladkou chuť je možné získat především z obilovin, které by měly být každodenní součástí jídelníčku. Nejedná se ovšem o chleba a housky, ale v tomto případě o celá, nejlépe neloupaná, obilná zrna.
Nicméně špaldou ani jáhlami se čaj osladit nedá a moučník bez sladidla také není úplně to pravé. Naštěstí existuje spousta jiných možností. Pokud se rozhodnete žít bez cukru, neznamená to zároveň, že musíte žít bez sladidel. Alternativní sladidla mají oproti běžnému cukru řadu předností, zejména co se týče obsahu vitaminů a minerálních látek. Je možné sladit javorovým sirupem a nepřeberným množstvím sladových sirupů, kterých je v současné době na trhu velké množství (kukuřičný, rýžový, kamutový, pšeničný, ječný…). Zejména do pečení se velmi osvědčuje melasa, která samotná chutná možná trochu prapodivně, ale moučník s melasou má skvělou barvu a lehce oříškovou chuť. Výše jmenovaná alternativní sladidla jsou kupodivu lepší variantou než med, který přes všechny své klady má přeci jen kyselinotvorný charakter stejně jako cukr. Cukr svoji kyselinotvornost ztrácí při procesu karamelizace, takže karamelový pohár je asi tím nejlepším kompromisem, pokud se už rozhodnete hřešit.