Čtení knih chrání mozek a zbavuje stresu

cteni knih a mozek

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zatímco povrchní čtení na sociálních sítích podporuje naši nesoustředěnost, zvyšuje stres a závislost na dopaminu, klasické čtení knih stres naopak významně snižuje. Kromě ryze zdravotních přínosů se díky čtení knih rozšiřuje náš všeobecný rozhled. Čtení stimuluje fantazii, zlepšuje empatii a sociální cítění.

Psychologové a pedagogové se studiem čtení zabývají od konce 19. století. Speciálním odvětví je tzv. rychlé (dynamické) čtení. Sám jsem rychlé čtení, ještě jako student psychologie, dokonce chvíli i školil. Mimochodem, dobří a nadprůměrní čtenáři dosahují i při čtení beletrie obvykle vyšší rychlosti textu, příběh je pohltí a dostanou se jakoby do jiné reality.

Čtení, radost a rozvoj osobnosti

Čtení nás emočně obohacuje a mnohdy může být i vstupem do flow (zážitku plynutí). Podle slavného psychologa M. Csiksentmihalyiho, který se výzkumem flow zabýval, je právě čtení jednou z nejčastějších činností, která lidem přináší radost.

Zajímavé je pojetí francouzského sémiotika Rolanda Barthese, který již v roce 1970 dělil literaturu na tu, která dává čtenáři roli a vyzývá ho, aby do procesu čtení sám něčím přispěl, a na tu, která redukuje čtení na bezmocný konzumní symbol. V prvním případě se osobnost rozvíjí, ve druhém upadá a stagnuje. Čtení může také přispět k našemu sebepoznání a tvorbě vlastní identity.

Čtení knih a zdraví

V roce 2019 přinesl časopis Květy výzkum, který dokládá, že četba odbourává stres a špatnou náladu lépe než sledování televize a Instagramu. Při snižování stresu je čtení o 68 % účinnější než poslech hudby, o 300ˇ% účinnější než procházka a o 700 % než hraní videohry. Podle jiného výzkumu univerzity v Sussexu stačí šest minut čtení, aby se zpomalila srdeční frekvence a snížila hladina stresu. A do třetice výzkum z americké Yale Univerzity: 30 minut čtení denně znamená v průměru o dva roky prodloužení života! Zjistilo se, že čtení knih je v tomto mnohem účinnější než čtení novin a časopisů. Další výzkumy pak ještě dokládají, že čtení může i předejít či oddálit nástup Alzheimerovy choroby.

My, Češi, patříme v Evropě k nejlepším čtenářům a naštěstí se nepotvrzuje, že by internet nebo e-knihy vedly k úplnému zániku knih klasických. Osobně, kdykoliv mohu, dávám v čekárnách, MHD nebo ve vlaku vždy přednost knize před mobilem. Neničme svět ani našim dětem tím, že dopustíme, aby se jejich svět smrskl jenom na tablety a počítače. Český výzkum z roku 2007 totiž říká, že rozhodující vliv na to, zdali budeme v dospělosti číst knihy, má rodina – naši rodiče a prarodiče. Kdo neviděl mámu ani tátu číst, má až 3,5krát horší šanci, že se knihy stanou běžnou součástí jeho života.

Knihy, které sám doporučuji

Když zadáte do vyhledávače na Celostní medicíně „Jiří Hamerský knihy“, tak tam najdete články, ve kterých doporučuji 16 knih, které pokládám za přínosné a mám je rád. Řadu dalších titulů jsem citoval v jednotlivých psychologických a sebe-rozvojových článcích. Těší mě, že dvě z těchto mnou citovaných knih – kromě ještě třetí, mé vlastní knihy Sedm poselství – najdete v e-shopu Celostní medicíny, v Puravii. Knih je tam mnohem více, Vaší pozornosti však doporučuji právě tituly Cirkadiánní kód (o tom, kdy je nejlepší spát a jak si dát do pořádku své biorytmy) a Život samá pohroma (jedna z nejlepších knih o mindfulness na světě).

Citované zdroje:
Čtení prodlužuje život (2019). Časopis Květy 13/2019, s.10-17.
Dynamické čtení jako cesta rozvoje osobního potenciálu (Jiří Hamerský, 2003). Bakalářská diplomová práce na FSS MU v Brně.

Jiří Hamerský