Co všechno možná nevíte o kávě (a věcech příbuzných)

O kávě se dá říci mnoho věcí. Je to oblíbený povzbuzující nápoj. Její hlavní složky jako kofein či theobromin se vyskytují v léčivých přípravcích. Kofein je obsažen i v přírodních zdrojích, jako je oblíbená guarana. Někteří věří, že jim pomůže zhubnout, proto se objevuje jako složka v některých doplňcích stravy na podporu hubnutí. Zajímavé jsou také náhražky kávy, jako je cikorka, melta nebo špaldová káva, které se oblíbili i naši předci a my jsme na ně už trochu zapomněli.

Úplně od začátku – zdroj kávy

Stručně řečeno, káva je horký nápoj z plodů kávovníku (latinsky Coffea). Kávovníky jsou stále zelené stromy nebo keře. Nejvíce jich najdeme v Africe, na Madagaskaru a maskarénských ostrovech (jsou blízko Madagaskaru, milovníci exotických dovolených znají Reunion nebo filatelisté Mauricius). K nejvýznamnějším druhům patří kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora). Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice. Peckovice obsahují obvykle dvě pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno. Semena jsou zelené barvy a představují vlastně nezpracovaný surový zdroj kávy, které s oblibou popíjíme. Je třeba říci, že směs, kterou koupíme v obchodě, je tvořena více druhy zelených zrn kávy, které se teprve potom praží.

Co obsahuje káva

Samozřejmě v první řadě kofein. Kofein je dusíkatá heterocyklická sloučenina, derivát xanthinu (1,3,7-trimethylxanthin). Nenachází se jen a pouze v kávě, ale i v čaji a dalších několika desítkách rostlinných produktů. Samotný kofein, jak vědí lékárníci, je bílý jemný prášek (tvořící někdy jehličky) s hořkou chutí.

Kofein patří mezi alkaloidy. Alkaloidy jsou dusíkaté látky, které mají významné místo ve farmaceutické botanice. Řada z nich patří mezi silně účinná léčiva.

Kofein je nejvíce známý pro svůj stimulující účinek na nervovou soustavu – zvýší pozornost, odstraní únavu, vyvolává do určité míry euforii.

Množství kofeinu v běžném šálku kávy (0,5 až 1,5 dl) se pohybuje od 0,05 g do 0,2 g.

Káva žádným způsobem nezvýší odbourávání alkoholu. Odborníci naopak uvádějí, že káva právě naopak odbourávání alkoholu zpomaluje a tím zpomaluje i jeho vylučování.

Kofein může zvýšit při pití kávy základní látkovou přeměnu o několik procent a tím i energetickou spotřebu o přibližně 80–150 kalorií, ale je tělesnou hmotnost to neovlivní. Proto je obvykle kofein jen jednou ze složek přípravků na podporu hubnutí.

Pokud bychom měli definovat odborně, v čem spočívá povzbuzující účinek kofeinu, pak v tom, že má schopnost snížit adenosinovou transmisi v mozku (adenosin je nukleosid adeninu přítomný v každé buňce lidského těla, transmise je obecně přenos informací mezi buňkami). Důležité je si uvědomit, že vnímavost každého na kofein může být různá.

Pití kávy může pomoci při bolestech hlavy, neuralgiích nebo migréně (zde ovšem jen omezeně při slabších stavech).

Další složky kávy

Kromě kofeinu obsahuje látky jako kyseliny kávová a chinová, další alkaloid theobromin, kyselina chlorigenová, polysacharidy, bílkoviny, tuk a vosky, draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo.

Nebezpečí nežádoucích účinků při pití kávy

Káva se obecně považuje za bezpečnou, toxikologové uvádějí, že za smrtelnou dávku se považuje až dávka kolem 10 gramů kofeinu, což odpovídá 100 až 200 šálkům kávy.

Ovšem dlouhodobé pití většího množství kávy může vyvolat způsobit neklid, nervozitu, podrážděnost, nespavost, zrychlenou a nepravidelnou srdeční činnost, psychomotorický neklid a další nežádoucí účinky. U citlivějších osob se to může projevit po vypití dvou až čtyř šálků kávy denně, u “kafařů” při pravidelném pití osmi až šestnácti šálků kávy denně. Kofeinismus, tedy závislost na káva, se může projevit při náhlém vysazení kávy podrážděností, neklidem, silnými bolestmi hlavy, únavou a třesem.

Náhražky kávy

Jedním z nich je špaldová káva, jejímž zdrojem je špalda, latinsky Triticum spelta, která byla ve staré češtině označována půvabným slůvkem samopše. Jedná se o druh nešlechtěné pšenice.

Také je v této zemi ze zelených zrn vyráběn takzvaný zelený kaviár (grunken). V celém světě se z ní vyrábí kávovina, která je zdravou náhražkou kávy a neobsahuje kofein. Tato káva má velmi jemnou chuť a měla by uspokojit i náročné milovníky kávy. Z čekanky obecné se připravuje tzv. cikorka a také melta.

Čekanka obecná je vytrvalá bylina řazená do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

Pro léčivé účely se používá kořen, popřípadě kvetoucí nať.

Pražené kořeny nekvetoucí čekanky se používají jako zdroj náhražky kávy, našim předkům velmi dobře známé cikorky. Někdy se používá i jako přísada do kávy. Cikorka pochází z doby napoleonských válek, kdy díky blokádě Napoleona I. nebylo možné dovážet původní kávu. To bylo podnětem pro rozšíření výroby cikorky v Evropě.

Populárnější melta je vlastně cikorka obohacená obilovinami a cukrovou řepou.

Melta vznikne smísením pražiny z bulvy cukrové řepy, obilek žita a ječmene a kořene čekanky. Kávoviny neobsahují kofein, mohou se proto pít prakticky bez omezení množství i věku. Melta však bohužel obsahuje lepek (kvůli obsahu obilovin), takže celiaci meltu pít nesmí. Na druhé straně posiluje střevní mikroflóru (díky obsahu inulinu – prebiotika, který slouží jako potrava pro mikroflóru), posiluje imunitu a chrání před záněty.

Zelená káva

V současnosti patří mezi nejvyhledávanější prostředky na podporu hubnutí zelená káva, respektive výtažek ze semen zelené kávy. Jedná se o původní zrnka kávovníku, z nichž se teprve pražením připravuje všem známá černá káva.

K nejvýznamnějším obsaženým látkám patří fenolické sloučeniny, z kterých je nejdůležitější kyselina chlorigenová. Tato látka je řazena mezi antioxidanty, ale může společně s kofeinem (samozřejmě v zelené kávě rovněž obsaženým, ve větším množství než v černé kávě) napomáhat snižování vstřebávání cukru a tím přeměně jeho nadbytku v těle na tuk. Tento vnitřní tuk se většinou hromadí v oblasti břicha a obklopuje srdce, játra, slinivku nebo ledviny. Toto hromadění zvyšuje riziko vzniku cukrovky či kardiovaskulárních chorob.

Zelená káva obsahuje jako hlavní látku již zmíněnou kyselinu chlorigenovou. Jedná se o fenolickou sloučeninu, která podporuje snižování vstřebávání cukru a tím přeměně jeho nadbytku v těle na tuk. Tento vnitřní tuk se většinou hromadí v oblasti břicha a obklopuje srdce, játra, slinivku nebo ledviny. Toto hromadění zvyšuje riziko vzniku cukrovky či kardiovaskulárních chorob, případně u pacientů mající již tyto choroby, přispívá ke zhoršení zdravotního stavu.

Ale to ještě není bohužel vše – vstřebávání vápníku také omezují potraviny s velkým množstvím soli nebo cukru, tavené sýry, alkohol nebo káva.

Paulinia cupana (paulinie opojná, též známá jako guarana)

Kofein se ale vyskytuje i v přírodě. Nejznámějším jeho zdrojem je paulinie opojná (Paullinia cupana), kterou nalezneme v doplňcích stravy pod názvem Guarana.

Kromě kofeinu obsahuje i další přírodní látky: guaranin, theobromin a theofylin (dva poslední můžeme najít i v kávě nebo čaji). Všechny tyto látky (samozřejmě i kofein) stimulují centrální nervový systém. To přispívá ke zmírnění psychické a fyzické únavy. Není to ale jen jediný pozitivní efekt. Guarana dále zlepšuje mentální funkce, zvyšuje výkon organismu, chuť do cvičení a zlepšuje sportovní výkon. Současně má pozitivní vliv při snižování nadváhy zvýšením rychlosti metabolismu tuků a omezením chuti k jídlu. Díky obsahu tříslovin byla také guarana používána jako prostředek v přírodním léčitelství proti úplavici.

V doporučených dávkách nehrozí žádné nebezpečí.

Při předávkování může způsobit bolesti při močení, žaludeční nevolnost až zvracení. Samotný obsažený kofein může způsobit neklid, nervozitu, pocit bušení srdce, křečové stavy a bolesti hlavy. Kofein ovlivňuje účinky řady léčiv. Užívání guarany ve večerních hodinách může způsobit poruchy spánku.

Jak může kofein ovlivnit padání vlasů u mužů?

Zajímavé je, že kofein může ovlivnit i padání vlasů u mužů. Proto je i součástí různých šampónů, kondicionérů a dalších kosmetických přípravků. Působí zevně na vlasové kořínky   Pozitivní efekt kofeinu v případě vypadávání vlasů je odborníky vysvětlován tím, že snižuje hladinu testosteronu. Testosteron, mužský pohlavní hormon a znak mužnosti, působí sám o sobě na vlasy negativně. Zvýšená hladina tohoto hormonu znamená sníženou hladinu látky cAMP. Tyto látky, plným názvem cyklický adenosinmonofosfát, přenáší do vlasových folikulů (což je tkáň, která obaluje vlas a z níž vlas vyrůstá) buněčnou energii (zjednodušeně řečeno).

To má za následek, že tyto vlasové folikuly (vlasové kořínky) odumírají a již se znovu nevytvářejí, jak je tomu u zdravého muže. U něj dochází po vypadnutí vlasu k tvorbě nového vlasu z vlasového kořínku a tento proces se neustále opakuje, pokud není narušen negativními vlivy, jako je například zmíněná vysoká hladina testosteronu, která blokuje příjem buněčné energie do vlasových folikulů. Bez buněčné energie pak folikuly postupně odumírají a nedojde k jejich obnově. Nové vlasy již nevyrostou a vzniká pleš.

A právě kofein snižuje negativní vliv testosteronu na vlasové folikuly. Pokud používáme šampón nebo kondicionér s kofeinem, je důležité, abychom po jejich nanášení je nechali alespoň dvě minuty působit, aby se mohli vstřebat do pokožky hlavy a v ní k vlasovým folikulům.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.