Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Esence je podstata našeho bytí. Rodíme se s ní, neseme ji v sobě celý život, mnozí z nás však na ni zapomněli. Můžeme ji zahlédnout jako jiskru v očích novorozence, jako radost z bytí. Je to dáno tím, že si miminko ještě není vědomo samo sebe, je čistou Esencí. Během prvních tří až čtyř let života se při kontaktu s rodiči, především s matkou, pomalu utváří jeho osobnost.
INDIVIDUALIZACE, POCIT PRÁZDNOTY
Když se dítě narodí, je čistou Esencí. Zpočátku považuje všechny matčiny pocity za své vlastní. Teprve ve věku 36 až 40 měsíců je dokončen proces individualizace, dítě si začíná uvědomovat jedinečnost své osoby a dovede rozlišit vlastní pocity od pocitů ostatních lidí. V té době už je ale natolik ovlivněno rodiči a okolním světem, že si přestává být vědomo své Esence. Místo toho vytváří různé masky a hry, kterými se přizpůsobuje požadavkům okolí. Vzdá se časem svojí Esence, aby neztratilo lásku rodičů, tolik potřebnou k přežití. Ztrátu kontaktu se svou Esencí vnímáme jako vnitřní prázdnotu, díru, jež výrazně ovlivňuje naše vnímání. Máme pocit, že nám něco chybí a snažíme se tuto prázdnotu zaplnit „hodnotami“, které nacházíme ve vnějším světě. Pocit prázdnoty tím ale umlčíme jen na chvíli. Budeme hledat do té doby, než si uvědomíme, že to co hledáme, nalezneme jen uvnitř sebe sama.
ESENCE A OSOBNOST
Člověk má v sobě Esenci a osobnost. Esence je naše přirozenost, s ní se rodíme. To, co přijímáme zvenčí, v raném věku především od rodičů, postupně vytváří naši osobnost, Ego. To nám na základě získaných zkušeností jasně definuje, kdo jsme. Vymezí nám malý prostor, ve kterém se cítí bezpečně a chce nás tím oddělit a ochránit od okolního světa. Nevědomky nás tím ale zavírá do vlastního vězení, brání nám poznat blíže sebe sama. Esence je na rozdíl od Ega velmi jemná substance. Může se začít znovu projevovat, až si ji opět uvědomíme, přestaneme se ztotožňovat s egem a dovolíme si vystoupit z vlastního vězení. Pokud máme odvahu dopřát si znovu prostor a v něm i to množství možností, které nám nabízí.
ASPEKTY ESENCE
Esence je jako světlo. Je těžké vnímat ho přímo, můžeme však prožívat jeho aspekty, tak jako vidíme barvy duhy. Základními kvalitami Esence jsou láska, síla, vůle, vnitřní klid a radost. Láska nám umožňuje slyšet volání Esence. Projevuje se jako jemné plynutí v laskavosti, něžnosti, empatii, soucitu a vděčnosti. Pokud je tento aspekt oslaben, uzavíráme se sami do sebe, straníme se druhých lidí, abychom nebyli znovu zraňováni. Můžeme se také vyhýbat samotě, abychom nemuseli cítit své pocity, případně sklouzáváme k sebelítosti. Síla se projevuje odvahou být sám sebou, být jedinečnou bytostí. Dovoluje nám být ve své síle a postavit se sami za sebe. Ve společnosti však bývá síla chápána jako tvrdost a vytrvalost, což jsou vlastnosti osobnosti, nikoli Esence. Skutečnou sílu můžeme vnímat jako živost, vášeň nebo schopnost vyrovnat se s těžkými životními situacemi. Při práci se silou se objevuje strach z vlastní síly spojený s obavami z trestu. Za obojím stojí náš vnitřní soudce, obraz přísného a trestajícího rodiče, který si s sebou neseme od dětství. Vůle nám dodává vnitřní podporu a důvěru v sebe sama. Vnáší do našich životů odhodlání a vytrvalost, bez urputného směrování k nějakému cíli. Projevuje se ochotou být v kontaktu s realitou a svými pocity. Přijímat nové situace jako možnost růstu, přitom zůstat věrný své cestě. Při oslabené vůli máme pocit, že se musíme životem prokousávat, vyvíjíme přehnané úsilí, máme strach z vlastní slabosti a selhání. Vnitřní klid nás přibližuje schopnostem duše jako je intuice, vnitřní vidění a duchovní porozumění. Můžeme ho vnímat jako spočinutí ve svém nitru, přijetí toho, co právě je. Dává nám nadhled a chápání širších souvislostí. Dovolíme-li, aby se vnitřní klid projevil, zažijeme klidnou přítomnost. Těkavá mysl se ztiší, zůstává vědomá pozornost. To jsou kvality, které prožíváme při meditaci nebo hluboké relaxaci. Oslabený aspekt vnitřního klidu se může projevovat jako strach ze smrti a neochota opouštět staré a nepotřebné. Radost jako aspekt Esence není ani emocí ani pocitem, protože ty závisí na vnějších okolnostech. Přichází sama, pokud jsme otevřeni Esenci, její kráse a harmonii. Radost obohacuje život o hravost a humor, vytváří pocit lehkosti. Pokud jsme ve spojení s radostí, nepracujeme na sobě, abychom zdokonalili svou osobnost. Jsme zvídaví a díky tomu nemáme strach z neúspěchu. Při práci s aspektem radosti jsou hlavními tématy pocity viny a potlačené touhy.
JAK ZNOVU NALÉZT SVOU ESENCI?
Nejdříve je třeba podívat se, v jakém prostředí jsme vyrůstali. V prvních letech života nás nejvíc ovlivňovala matka. Vzpomeňme si na její chování, postoje, přesvědčení, očekávání, skryté touhy, ale i strachy a zklamání. Uvědomme si, že to vše nám matka zrcadlila, formovala tím nevědomě naši osobnost. Pak můžeme začít postupně odkládat to, co není naše. Podobně jako loupeme slupky cibule. Až se dostaneme k jádru našeho bytí, které není podmíněno vnějším světem, rodiči ani okolím. Je to dlouhá cesta, na které se mohou začít uvolňovat potlačované emoce. Důležité je dívat se na osobnosti rodičů s úctou a pochopením, bez kritizování nebo souzení. I oni byli formování svými rodiči a prostředím, do kterého se narodili. Uvědomme si, že naše osobnost je takto ovlivněna i předky žijícími několik generací před námi. Proto je pro nás tak obtížné něco v sobě změnit. Pokud se chceme znovu naučit vnímat v sobě kvality Esence, je také třeba oprostit se od úsilí, které je typickým projevem osobnosti. Zpočátku stačí uvolnit se, nechat věci plynout a vnímat, jaké pocity prožíváme ve svém těle. Být bdělý v přítomném okamžiku dává jemný pocit kontaktu se životem. Pokud se nám během našeho návratu k Esenci připomene nějaká stará bolest, bdělá přítomnost nám nedovolí se v té bolesti utápět. Můžeme jí projít s větším pochopením a přijetím. Kromě odvahy je třeba být i trpělivý, protože návrat k vlastní Esenci, k sobě sama, je proces, který se nedá uspěchat. Také může pomoci, pokud máme průvodce, někoho, kdo už sám takovou cestou prošel. Je totiž obohacen zkušenostmi, které na svém návratu k Esenci získal, a ví, jaké poklady na konci této cesty na nás čekají.
RNDr. LENKA LACHNITOVÁ, Ph.D.
kniha „Esence“, Bhagat J. Zeilhofer (MAITREA a.s., Praha, 2008)
zdroj: www.energy.cz