Co blokuje výkonnost mozku při učení a práci

cm mozek kolecka1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

VÝKONNOST A DRUHY INTELIGENCE

Výkonnost je podle psychologů schopnost jedince vykonávat určitou pohybovou, intelektuální či kombinovanou činnost (učení, sport, práce) hodnocenou jejím množstvím (rychlost v čase), přesností (množství chyb) a mírou únavy (nakolik nás určitá aktivita vyčerpává). Donedávna se předpokládalo, že naši školní a pracovní výkonnost a životní úspěšnost určuje míra inteligence vyjádřená hodnotou IQ, který stanovuje především míru naší rozumové inteligence.

Mnoho vědeckých výzkumů a praxe však ukazují, že výška IQ nemusí být rozhodujícím faktorem naší výkonnosti a úspěšnosti (viz americký psycholog Gardner – sedm druhů inteligence).

Rozumová inteligence, kterou můžeme měřit IQ testy, vyjadřuje schopnost jedince řešit dobře definované akademické problémy s jednoznačnou odpovědí. Odpovídá úspěšnosti jedince v akademickém životě.

Praktická inteligence je schopnost jedince řešit problémy každodenního života. V těchto případech není řešení jednoznačné a zpravidla existuje několik alternativních způsobů. Zároveň může být méně jasná formulace úkolu.

Emoční inteligence znamená cit pro vlastní emoce se schopností jejich správného hodnocení, což umožňuje jedinci regulovat vlastní chování a chování k druhým lidem. Zahrnuje celou řadu obecně lidských vlastností a schopností. Americký vědec Goleman na základě dlouhodobého výzkumu uvádí, že ani odbornost, ani nucené vědomosti nejsou zdaleka tím nejdůležitějším pro úspěch v práci, ve škole i v životě. Zralý člověk by měl mít rozumovou a emoční inteligenci v rovnováze.

PŘÍČINY SELHÁVÁNÍ VE VŠECH OBLASTECH VÝKONNOSTI

Donedávna se předpokládalo, že dobrá výkonnost je především výsledkem zděděného nadání a podnětného rodinného i školního prostředí a že ji lze zlepšit jedině zvýšeným úsilím jedince. Neurofyziologické výzkumy z 80. let minulého století a nové poznatky z epigenetiky ukazují mnoho nových faktorů, které mají na výkonnost jedince a jeho životní úspěšnost vliv.

1. Snížené množství nervových buněk

Kapacita našeho mozku je dána počtem nervových buněk – neuronů. Počet neuronů je většinou dědičnou záležitostí. Na základě sečtené genetické informace od obou rodičů jich určité množství odumře. Nízký počet neuronů může znamenat celkově nižší rozumové nadání jedince. Výpadky neuronů v určité části mozku mohou způsobit oslabení výkonnosti jedince pro určitou oblast učení či pracovních dovedností, vznik lehkých mozkových dysfunkcí (LMD) a poruch učení, které se velmi obtížně po narození dítěte napravují. Proto lze doporučit preventivně používat od konce 4. měsíce těhotenství prenatální výukový program Baby plus, který dokáže odumírání neuronů při vývoji mozku plodu a výše uvedeným následkům zabránit. Tento “psychowalkman pro miminka” vznikl na základě lékařského výzkumu v USA a v naší republice je k dostání již přes 10 let.

Vývoj nervové tkáně mozku dítěte mohou narušit stresy a onemocnění matky v těhotenství, nesprávná výživa i životospráva matky a také toxická zátěž organismu obou rodičů (předání vadné genetické informace, přímá toxická zátěž plodu). Z toho vyplývá nutnost prekoncepční péče u obou budoucích rodičů ještě před početím dítěte, zvláště pokud budoucí rodiče trpí alergií či jiným chronickým onemocněním.

2. Výpadky nervových spojů

Výpadky nervových spojů (jejich oslabená struktura) jsou další a častější příčinou školního a pracovního selhávání a problémů s chováním. Mají stejnou příčinu jako výpadky neuronů (viz bod č. 1). Základní nervové spoje důležité pro učení, chování i pracovní aktivity lze úspěšně dotrénovat, nejlépe do 7 let formou cílených her a fyzického cvičení, natrvalo do 13 let věku. Za podmínek užívání produktů podporujících paměť, tedy tvorbu nervových spojů, a silné vnitřní motivace je lze dotvořit trvale cílenou aktivitou i v dospělosti.

3. Nedostatečná výživa mozku

Mozek potřebuje ke své funkci optimální množství kyslíku (plíce a cévní systém), glukózy (játra) a stopových prvků (ledviny). Pokud není náš organismus v energetické rovnováze, je tím oslabena funkce jednotlivých orgánů. Mozek pak nedostává potřebnou výživu, a to může vyvolat různé dysfunkce v jeho činnosti. Jejich následkem se objevují u jedince nejen zdravotní problémy, ale i oslabení v psychické oblasti. Trhliny v energetickém systému těla můžeme zdědit po našich předcích, získat následkem prodělaných onemocnění, stresů a prožitých traumatických událostí. Produkty Energy dokážou tyto energetické nerovnováhy odstraňovat. Měřením na Supertronicu nebo svalovým testem lze dobře vybrat vhodný produkt a oblast, ve které bude nejlepší s harmonizací energetické nerovnováhy organismu začít.

4. Následky vlivu prostředí, prožitých stresů a traumat

Poslední příčinou selhávání při učení a všech činnostech je opakovaný stres a prožité traumatické zážitky. Ty mohou blokovat například naši schopnost kvalitně si zapamatovat a vybavit údaje. Vliv našich negativních zkušeností si často neuvědomujeme, ale podvědomě podle nich řešíme problémy určitým způsobem, který nám více či méně prospívá. Podvědomé vzorce myšlení a chování i následná přesvědčení získáváme po celý život; ta, která nás nejvíce ovlivňují, dokonce už přes pocity matky v těhotenství a v období dětství do 7 let. Nejlepšími tvůrci našich zápisů do podvědomé paměti jsou rodiče, partneři, příbuzní, učitelé, šéfové a všichni, kteří na nás mají nebo měli největší vliv. Přes podvědomé symboly z prožitých traumat a mylná přesvědčení se často nevědomě stresujeme, a tím vytváříme trhliny v energetickém systému těla. Zde jsou zřejmé vzájemné souvislosti mezi vlivem okolí, naším prožíváním a vznikem psychických i fyzických obtíží (psychosomatické souvislosti).